ø jude ø

Rain se zbláznil.

To byla Judeho první myšlenka, když dojeli na místo. Nejen, že cesta trvala tři hodiny, ale byli u moře. A Rain jim pronajal samostatný dům s vlastní pláží.

"Tak to zapomeň, že bych tohle přijal jako dárek," vydechl jako první. "Vždyť to muselo být drahý!"

"Nebylo," utrousil Rain, který začal vytahovat jejich věci z kufru. "Vlastní to známý. Dostal jsem přátelskou slevu."

Jude odtrhnul pohled od moře a otočil se. "Ty máš kamarády?"

Rain si ho přeměřil pohledem. Pak se krátce zasmáli a Jude si šel od něj vzít své věci.

Jednalo se o malý patrový domek. Když vešli, před nimi byly jen schody, za nimi koupelna a po jejich pravici se rozkládal obývák s kuchyní. Jude vyběhl schody. Celé patro, které ovšem nebylo nijak velké, bylo předěláno do ložnice s pracovním stolem u okna. Bylo to mále, ale moderní. A hlavně tam byli sami.

"Zajdeme si do města na večeři, co ty na to? Nic s sebou nemáme a je to jen pár minut chůze," zavolal na něj Rain zezdola. Jude seběhl schody zpátky a vrhl se na Raina, který už seděl na sedačce a hledal cestu do města.

Jude si lehl a hlavu mu složil do klína. "Jo. Co je v nabídce?"

Rainova druhá ruka automaticky zabloudila do Judeho vlasů. "Cokoliv. Vidím tady klasickou kuchyni, italskou, vietnamskou... Dokonce i indická."

"Italská?" koukl nadějně na Raina. "Dal bych si pořádnou pizzu."

"Tak pizza to bude," souhlasil Rain s úsměvem.

Jeho taktika byla správná. Byli tady pár minut a Jude už zapomněl, že ho za dva měsíce čekal soud. Že měl doma vlastně problémy s jeho bývalým. Rain chtěl, aby chvíli vypnul, a to se stalo hned, jak překročil práh tohoto domu.

"Měli bychom ale za chvíli jít. Musíme ještě nakoupit a zavolat Elsie. Aura by mi to neodpustila."

Jude se lehce ušklíbl. "Myslíš? Není to poprvé, co jsi od ní na delší dobu? Třeba už oslavuje."

"S čím tak?"

"Je to Aura. Ta tě zvládne přesvědčit, že ten džusík v jejím princeznovským kelímku je doopravdy šampaňské."

Oba se rozesmáli. Rain mu totiž nemohl odporovat, věděl, že ma pravdu.

Samozřejmě ale měli v plánu Auře ještě zavolat, a tak se dali do pohybu. Dali si procházku do města, snědli tu nejlepší pizzu v Judeho životě, šli nakoupit. Jude byl štěstím bez sebe, protože i když Auru samozřejmě miloval, neuvěřitelně ocenil, že mohl být takhle s Rainem sám, ještě na tak krásném místě, kde je nikdo neznal.

Přišlo mu, jako by mu bylo zase osmnáct, měl svého prvního přítele, chodili spolu na rande a starosti okolního světa je ještě nezajímaly. Rain byl ale jeho druhý přítel. Tohle bylo jejich první pořádné rande. A až se vrátí domů, čekají ho zase ty nepříjemné pohledy, že něco provedl, a nakonec i soud.

Na cestě zpátky zavolali Auře. Rain dal reproduktor nahlas, aby se i Jude mohl do hovoru kdykoliv zapojit a slyšet ji. Telefonovali spolu snad patnáct minut, protože Aura jim vyprávěla vše, co s Elsie dělali od toho, co se rozloučili. Nejlepší bylo, když prohlásila, že si dala skleničku vína s tetou i babičkou.

"Víno, jo?" zeptal se Rain pobaveně, když si Elsie vzala telefon zpátky.

"Kecá. Měla jablečný džus," odpověděla.

Jude se na Raina podíval pohledem, že mu to přesně říkal. Hned v autě mluvil o tom, jak by byla Aura schopná udělat z džusu šampaňské. Jednou už to na Judeho totiž zkoušela.

"Všechno dobrý? Cesta v pohodě?" zeptala se pak.

"Jo, žádný problémy. Stihli jsme i večeři a procházku," odpověděl Rain.

"Oh wow. Jak já vám závidím," zakňučela Elsie. Jude se uchechtl.

"Upřímně?" ozval se Jude. "Já ti závidím Auru. Už mi chybí. Rain bez ní je úplně jiný člověk, nedoporučuju."

Rozesmál se, když se ho Rain snažil hravě kopnout. V tu chvíli už přicházeli ke dveřím jejich ubytování.

"Hej ale to máš pravdu!" vykřikla Elsie. "Měl jsi ho vidět, než se Aura narodila. Však se na něj podívej, vypadá jako klasickej playboy. A taky že byl. Rodiče to s ním měli tak těžký! Byla třešnička na dortu, když přišel s tím, že je Caroline těhotná-"

"Zas dobrý, hele, nevytahuj má temná léta, okay?" přerušil ji se smíchem Rain.

"Ne, já to chci slyšet!" bránil se Jude, přičemž se snažil Rainovi vytrhnout jeho telefon z ruky. "Já chci slyšet, jaký byl jako puberťák!"

Rain rychle odemknul a hned se snažil Judeho zavřít venku. Byli jako malé děti, doslova.

"Jude, nadiktuj mi číslo, zavolám ti!" uslyšel z Elsie z telefonu. Všichni tři se smáli na celé kolo.

"Okay, tak poslouchej-"

"Ne, ne! Měj se hezky, Elsie, já končím," řekl hlasitě Rain, aby překřičel Judeho, jak vyřvával své číslo. Hned na to hovor tipnul a přestal tak i bojovat s dveřmi, aby udržel Judeho venku.

To Jude úplně nečekal. Opíral se o dveře plnou vahou, a tak zkrátka ztratil rovnováhu. Kdyby ho Rain nechytil, skončil by na zemi jak dlouhý tak široký.

Snad celý život mu proběhl před očima, protože už se viděl na podlaze. Když ale otevřel oči, Rain ho pobaveně držel. "Mám tě," uchechtl se jemně.

Rain to nejspíše považoval za romantické gesto. Jude si ale odfrkl a narovnal se. "Ještě aby ne, jinak bys to byl ty, kdo by měl na svědomí můj život," zamumlal uraženě.

"Aspoň by ses nikdy od Elsie nedozvěděl o mém temném mládí."

"Ty mě podceňuješ, ale já si zjistím každou nemravnost, kterou jsi kdy udělal a pak tě s ní budu otravovat do konce našich životů."

Rain nakrčil obočí. "Ty plánuješ společný život? Myslel jsem, že bez Aury nemám charisma."

Jude miloval tuhle hru, kterou hráli, protože oba věděli, že si ze sebe utahuji. Že si doopravdy neskutečně společný čas užívali a milovali se natolik, že by to jen tak ani jeden z nich neukončil.

Přišel k Rainovi na milimetry blízko. "Třeba nehledám někoho, kdo má charisma, ale stačí mi, že je dobrý v posteli."

"Tak to tě budu muset zklamat, protože i když mi to lichotí, taky bych chtěl někoho dobrého v posteli a to ty nejsi," odpověděl Rain troufale.

"Nejsem, jo?" odpověděl Jude a přitiskl své rty na Rainův krk. Začal ho tam pomalu líbat. A stačilo, aby položil své ruce na Rainovu holou kůži na podbřišku, aby zjistil že Rainovo tělo reaguje už jen na tohle.

Jude se odtáhl a uchechtl se. Podíval se na Rainův rozkrok. "Ty jo, musím být fakt mizerný," prohodil.

V tu chvílí jejich malá hra skončila, protože Rain Judeho zvedl a za doprovodu líbání ho odnesl k sedačce. "Nesnáším tě," zamumlal Rain mezi polibky.

"Jo, to jde vidět," odpověděl Jude, když mu Rain sundával triko. Pak ale zpomalil a odhrnul mu vlasy z čela. Vypadal, jako by přemýšlel. "Co je?"

"Nic," odpověděl Rain, přičemž stále držel jemně Judeho obličej v dlaních. "Jen jsem strašně rád, že ses tenkrát opil a myslel sis, že je Aura jezevčík."

"Doga," opravil ho Jude. "Tipoval jsem na tebe dogu. Nebo nějakýho pitbula."

Rain se uchechtl. "A já přitom vždy chtěl čivavu."

"Čivavu?! Ani náhodou. Jestli někdy budeme mít psa, bude to něco jako husky. Bernardýn. Něco takového. Mezichlebáky nepřijímám."

Rain se rozesmál a zabořil hlavu do Judeho hrudi. Když se zase narovnal, konečně se vrátil k jeho rtům. "Jestli někdy budeme mít psa, stejně poslední slovo bude mít Aura," doplnil pak. A oba věděli, že měl pravdu.

ø

vidím, že jsem vás včera docela rozvášnila, tak tady máte cute kapitolku na rozptýlení, zatímco já budu sepisovat mé ďábelské plány :D