Současnost

Stále jsem tomu nemohla uvěřit.

Já jdu znova na koncert BTS?

Když jsem to zjistila, chtěla jsem Roxy opravdu zavraždit. Tak moc. Nejen kvůli tomu že to byla hodně drahá záležitost, ale i proto, protože mi to oznámila 5h před odletem! A bude tam Jimin. Co kdyby si nás všimnul? Nevím co bych dělala.

Neříkám že bych ho nechtěla opět vidět na živo, ale tentokrát...by to bylo jiné.

A taky ne že bych znova nešla, ale prostě...YAH! To je zkrátka moc.

•••

,,Pohni prdelí Y/N! Jinak nebudem v první řadě!" táhla mě spěšně k pódiu, kde už se shromažďovalo spousta fanynek i fanoušků.

,,Proč tak spěcháš? Však už jsme jednou takhle blízko byly." řekla jsem a snažila se s ní držet krok.

,,Protože prostě protože a nedržkuj furt. Nevim jak tobě, ale mně to jednou nestačilo." nedala se. Zázrakem jsme se opravdu dostaly až k zábraně u pódia.

Roxy vedle mě skákala natěšeně a dokola opakovala, že se nemůže dočkat. O hodinu později, kdy byla arena celá narvaná, zhasla světla a jediné co bylo vidět a slyšet byly ARMY bomb a jejich nadšené výkřiky.

Neopomeňme jejich rituál skandování jmen. A já jakožto fanoušek jsem se samozřejmě do této atmosféry nechala vtáhnout taky.

Na Jimina a to že ho uvidím opět naživo jsem se snažila nemyslet a koncert si užít naplno, jako bych na něm byla poprvé.

Ovšem to jsem netušila, že se naše pohledy střetnou hned v prvních vteřinách písničky DNA.