26 jm
Nevím jak dlouho jsem tam venku seděl, hodinu určitě. Nehnutě stále ve stejné pozici jsem už pouze pozoroval část noční oblohy a snažil se na nic nemyslet.
Najednou jsem uslyšel šoupání posuvných skleněných dveří. Někdo ke mně šel.
,,Můžu si přisednout?"
Poznal jsem že to byl Jin. Když jsem se na něj otočil, viděl jsem ho v pyžamu a teplé mikině držet deku a hrnek, z kterého se kouřilo.
Jen jsem kývnul na souhlas. Hrneček položil na lavičku, deku přese mě přehodil -do které jsem se následně zabalil- a podal mi onen hrníček, z kterého jsem poznal horkou čokoládu s marshmellows.
,,Děkuju." šeptl jsem a usrkl si horké tekutiny. Nastalo příjemné ticho, které ovšem Jinova zvědavost přerušila.
,,Hobi řekl pouze něco o nějaké holce a to že jsi ho pořádně shodil z postele." Na poslední kus věty se zasmál jeho typickým smíchem, který přešel do jeho klidného úsměvu. ,,Bude mít asi pořádnou bouli." dodal ještě.
,,Hmmm." zabručel jsem a pozorujíc oblohu se opět napil. Jin si povzdechl a konejšivě mě začal hladit po zádech. ,,Ať je to kdo je to, hlavu ti ta osoba zřejmě zamotala pořádně. Sám jsem si všiml, že poslední měsíc se chováš trochu jinak, ale nechtěl jsem na to upozorňovat." sundal ruku z mých zad a složil si ji do klína.
Po chvilce jsem se odvážil promluvit, pokud se tomu dá tak říkat.
,,Bolí to." pípnul jsem. ,,A to ji ještě ani pořádně neznám osobně."
,,Snažím se. Vím že neni odsud a i přes možnosti co jí nabízím odmítá. A teď ještě zjistím že...že už jsem nejspíš skončil..." podíval jsem se dolů a pak na Jina.
,,Co má on a já ne?"
Jin se také nachvíli podíval dolů -přičemž se malinko uchechtl- a pak zpět na mě. ,,Víš...je opravdu těžké se dostat z friendzone." řekl.
,,Hej!" bouchnul jsem ho do ramene, na což se zase zasmál a mně se taky zvedaly koutky. ,,Nemusíš mi připomínat to co už vím." dodal jsem.
,,Nemohl jsem si pomoct." pokrčil rameny. ,,Ale abych to dořekl..."
,,To že jde na rande neznamená, že se s tím kdo ji pozval dá hned dohromady. Může jí se jevit jako fajn, ale nakonec ji dotyčný třeba úplně zklame. Nzahazuj hned šanci, kterou stále máš." řekl.
,,Nevím jestli ji mám. Pochybuji že by mi napsala že někam s někým šla." položil jsem si hlavu na kolena.
,,Ale máš." dal ruku na mé rameno.
Nic jsem mu na to neřekl.
Mám? Nejsem si moc jistý. Sice se se mnou Y/N už baví jako s kamarádem, kterého zná dlouho, ale já nechci být jenom kamarád. A navíc když mi Roxy tenkrát poslala tu její fotku? Prostě nádhera. A když jsem zjistil, že už jsme se vlastně viděli? Táhlo mě to pak k ní ještě víc.
Aspoň jedno pitomý setkání bych si přál.
Když Jin pochopil, že ze mě asi už nic nevyleze, zvednul se a vzal hrneček, který už byl prázdný. Počas hovoru jsem kakaou stihl vypít.
,,Tak pojď. Měl by ses vyspat a navíc začíná foukat studený vítr, ještě nastydneš." pobídnul mě.
Ještě jsem se naposledy kouknul na noční oblohu a pak ho následoval dovnitř.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro