Remi má doopravdy problémy se vztekem a napadl neznámého člověka.

Elliot má halucinace a myslel si, že ho ten muž napadá, proto Remi zakročil. 

Ten muž byl manžel Elliotovy nové známosti na jednu noc a přišel si to s ním vyřídit, ale Remi ho statečně ochránil.

Existovalo několik různých verzí, jedna absurdnější a více dětinská než ta druhá. Remi si připadal, jako by najednou byli mezi malými školáky a ne mezi studenty vysoké školy.

Jenže ta verze, která se rozšířila nejvíce, ta byla nejhorší. A jejím autorem byl Tyson sám.

"Měl to být jen vtip! Nevím, proč se toho všichni tak chytili!" bránil se Tyson, když ho Remi potkal na další figurální kresbě. Byla to ta, kde Elliot zrovna modelem nebyl. 

Remi se k němu naklonil, aby je nikdo neslyšel. "Všichni si myslí, že je teď Elliot gay. A je ti asi jasný, že v týhle době to není nic pěknýho, když sám to bereš jako urážku."

Snažil se znít nestranně. Jenže právě Tyson byl autorem té pomluvy, která nebyla zase tak daleko od pravdy. Michael byl dle ní Elliotův bývalý a jeho sugar daddy. Kupodivu nepodezíral nikdo Remiho, že se ho zastal právě z důvodu, že jsou spolu. Což možná bylo o to horší, protože teď tomu čelil Elliot sám. 

Když šli den předtím z vyučování, lidé se na něj dívali. Smáli se. Věnovali Elliotovi znechucené pohledy. Přesně jak někde na základní škole.

"Omluvím se mu," namítl Tyson. "Lituju toho. Ale nevím, co jiného bych mohl udělat."

Remi by ho nejraději praštil. Poslední dobou měl nějaké násilnické sklony, možná by se mohl jít vybít do nějaké tělocvičny do boxovacího pytle. 

"Omluva to nevyřeší," zamumlal Remi a narovnal se. Profesor přišel do studia a Remi po zbytek dne s Tysonem nepromluvil. Po figurální kresbě se sbalil, vystřelil ze dveří a bez toho, aby si všímal lidí kolem došel na zastávku. Nepostavil se na tu stranu cesty, odkud mu jel autobus domů, přešel na druhou stranu, aby nasedl na bus k Elliotovi. 

Jenže ještě než autobus přijel, přišla k němu Daria. Teda, pokud si Remi pamatoval její jméno dobře. Zkrátka ta holka, se kterou se Elliot líbal na záchodech. Hned ním projela vlna žárlivosti a to ještě ani nepromluvila.

"Remi, že?" zeptala se. "Je to pravda? Je Elliot gay?"

Protočil očima. "Nelíbala ses s ním náhodou?"

"Jo, ale-"

"No tak vidíš," řekl a odvrátil se. 

Potřeboval si s Elliotem pořádně promluvit. Potřebovali přijít na něco, jak tyhle pomluvy zastavit. 

Nastoupil do autobusu a Dariu tam nechal stát, jak čekala na ten svůj. Nemohl se dočkat, až Elliota uvidí, až uvidí, jak se mu daří. Doufal, že ve škole nic nepříjemného nezažil. 

Elliotova otce zahlédl v dálce, když opouštěl kampus, a tak věděl, že doma nebude. Zazvonil tedy v klidu a čekal, až mu Elliot přijde otevřít.

Trvalo mu to docela dlouho a když se konečně za dveřmi objevil, Remi hned poznal, že spal. A že ho musel probudit.

"Awoj," pozdravil ho Elliot uprostřed zívnutí, že mu skoro ani rozumět nešlo. Remi se neubránil úsměvu. Vešel dovnitř a hned, jak Elliot zavřel dveře, Remi mu dal pusu na tvář.

"Co spíš?" zeptal se pobaveně.

"Snažím se zaspat všechny ty pomluvy a doufá, že až se probudím, budou pryč," odpověděl Elliot nenuceně. 

Remiho úsměv povadl. "Jo..." vydechl. "O tom chci taky s tebou mluvit. Musíme něco vymyslet."

"Co chceš vymýšlet?" zeptal se Elliot. "Zkrátka budeme muset počkat, než to vyšumí nebo nevím. Nic jinýho udělat nemůžeme."

Remi věděl, že má pravdu. Přemýšlel celý den nad tím, co by pro to mohli udělat. Kdyby totiž Elliot zkrátka prohlásil, že je vše lež, kdo by mu uvěřil? Někdy byly pomluvy bohužel silnější, než slovo člověka, kterého se týkaly, a měl pocit, že tohle byl ten případ.

Proto na to většinu odpoledne raději nemysleli. Zavřeli se ve studiu Elliotova táty a tvořili všechno možné, experimentovali. Elliot pustil jazzové písně na gramofonu a vždy, když si šel pro novou barvu nebo umýt štětce, dělal srandovní taneční pohyby. Remi opravdu doufal, že je jeho radost upřímná, že ho netíží tolik ať už ty pomluvy nebo setkání z Michaelem z minulého týdne. 

Až večer Remiho napadlo, jak by mohli pomluvy utišit. Když se totiž Elliota zeptal, jestli už náhodou na jeho dnešní hodině neprobírali jednu techniku malby, která ho zajímala, Elliot odpověděl: "Nebyl jsem na té hodině."

Překvapilo ho to, protože ráno šli do školy také spolu. Elliot pokračoval. "Raději jsem odešel po první hodině domů. Nevím, to jak se na mě lidé dívali... bylo mi to strašně nepříjemné. Když za mnou přišel jeden kluk, že jsem nechutný, prostě jsem se sebral a odešel."

Oba leželi na Elliotově posteli a čmrkali si ledabyle do svých skicáků nejrůznější věci. V tu chvíli ale Remi skicák odložil a narovnal se. "Takže přece jen ti to není jedno."

"Nikdy jsem neřekl, že je," namítl Elliot.

"Jo, jen... Doteď ses choval, jako by se nic nestalo. Tak jsem doufal, že tě to třeba tak netíží," přiznal se Remi. 

Elliot se ušklíbl. "Mám být upřímný?"

"Samozřejmě."

"Pomluvy, jako jsou tyto, mě děsí. Hlavně z toho důvodu, že se bojím, že si na mě znovu někdo dovolí to, co Michael, jenom z důvodu, že jsem gay."

Remi nasucho polkl. A v ten moment mu v hlavě blikla žárovka. "Musíš udělat to, co jsi dělal dřív."

"Co myslíš?"

"Musíš si vyjít s nějakou holkou. Políbit ji na veřejnosti. Aby to lidé viděli."

Elliot, který do té doby stále kreslil něco do skicáku, se zastavil. Zvedl hlavu k Remimu a nejspíš ho překvapilo, když uviděl, že jeho obličej nenaznačuje jedinou známku toho, že by si dělal srandu. "To nemůžeš myslet vážně."

"Vždyť jsi to dřív dělával," namítl Remi.

"Jo, ale teď mám tebe. Nebudu líbat cizí holky, když mám tebe," zamračil se. 

"A napadá tě něco jiného? Nemůžeš žít neustále ve strachu, že ty pomluvy přejdou v něco víc. Nemůžeš vynechávat školu."

"Žiju ve strachu od toho, co na mě Michael vztáhl poprvé ruku. Věř mi, jsem zvyklý."

Remiho píchlo u srdce. "Ale-"

"Navíc to, že by mě viděli s holkou, nic nedokáže. Existují bisexuální lidi, můžou si to vysvětlit, že to je přesně to, co by to bylo - lež, abych se zachránil."

"Myslíš, že ty jejich miniaturní mozky chápou něco, jako bisexualitu, když se už jen k tomuto staví takhle?"

Elliot stáhl rty do úzké linky. Moc dobře si uvědomoval, že by to alespoň trochu pomohlo, že měl Remi pravdu. Nakonec stejně ale zavrtěl hlavou. "Nebudu se líbat s někým jiným jen proto, abych uspokojil jejich nevyvinutý mozky. Ne, když mám tebe. Hotovo."

Na jednu stranu to Remiho samozřejmě neuvěřitelně těšilo, samozřejmě, ale bál se, kam celá tahle situace mohla zajít. Povzdechl si. "Vím, že bych měl být rád, že bys to neudělal, a já jsem, ale stejně mě trochu štveš," zamumlal.

"Budu v pohodě," pousmál se Elliot. "Časem to vyšumí. Lidi si najdou něco jiného, do čeho budou vrtat." S těmito slovy se na posteli přesunul vedle Remiho, který seděl na jejím druhém konci. Nejprve otřel lehce své rty o ty jeho, než ho plně políbil. Remi zavřel oči a lehce vzdychl, když se Elliot přemístil na jeho krk.

Tentokrát to bylo jiné, Remi to cítil. To s jakým sebevědomím ho Elliot líbal, jak ani trochu nezaváhal. Proto se nedivil, když o pár okamžiků později ležel na zádech, triko někde na druhé straně pokoje a Elliot mu dával lehké polibky kolem pupíku. 

Pak se vrátil k jeho rtům. "Moje rty jsou jenom tvé," zašeptal.

Remim projela husí kůže. "Promiň," zašeptal. "Že jsem to navrhl. Nemyslel jsem to nijak zle."

"Já vím," odpověděl Elliot tiše. To, jak mu šeptal kousek od jeho ucha, Remiho vzrušovalo. "Spíš máš můj obdiv, že bys byl ochotný mě vidět, jak se líbám s někým jiným, i kdybys věděl, že je to falešný."

"Neříkám, že by mi to nevadilo," ohradil se Remi. "A taky bych se nedíval. Raději. Jen to bylo to jediné, co mě napadlo, že by to mohlo pomoct."

"Plán dobrý," uznal Elliot, "ale pro mě neproveditelný."

A to byla přesně ta noc, kdy Remi poznal Elliota v celé své kráse a on jeho. Kdy prsty projel každou křivku jeho těla, kterou už tolikrát kreslil. Kdy zbourali všechny ty poslední překážky, které Michael v Elliotovi zanechal, a tím pádem to bylo také naposledy, co Elliot před Remiho dotekem instinktivně ucukl.

Jejich těla se kompletně poznala a to Elliotovo tak konečně plně pochopilo, že Remi není někdo, kdo mu ublíží, ale někdo, kdo ho naopak ochrání.

⁕ ⁕ ⁕

víte, co jsem chtěla napsat na konec poslední kapitoly, ale zapomněla jsem na to, než jsem stihla zkopírovat hvězdičky na konec kapitoly???

znáte takový to  "she fell first but he fell harder"? im just going to say this - remi fell first but elliot felt harder. period.

a taky tohle je another chpater of me trying to say they had sex without using the word sex haha