Když na druhý den Elliot s Remim vylezli z pokoje, plně připravení si vzít jen snídani do ruky a vypadnout z bytu co nejdříve do školy, Nina stála opřena o kuchyňskou linku a přeměřovala si je oba pohledem. 

"Už mám asi počítat automaticky s tím, že když se beze slova tady neukážeš, jsi u Elliota, co?" mlaskla uraženě. 

Remi se podíval na Elliota. Elliot přikývl. "Asi to bude hodně pravděpodobné," potvrdil.

Nina se zamračila. Propalovala pohledem jen Remiho. "Našetři si raději na telefon, který bys sem dal, protože věř mi, až jednou po tobě vyhlásím pátrání, to tě vyjde mnohem více."

Elliotův táta měl pevnou linku, Remiho rodiče taky, jen se úplně nenašli ještě finance, aby si jednu pořídili i na byt, a tak, když Remi volal domů, musel volat z budky kousek od bytu. Věřil, že Nině by to dodalo klidného spánku. 

"Už se na tom pracuje," zamumlal. Kývl na Elliota, ať se dají k odchodu.

"Dneska tě mám doma očekávat? Ráda bych to pro jednou věděla dopředu, abych si nevytrhala vlasy nervozitou, kam jsi zmizel, díky," zavolala na Remiho 

"Dneska budu doma, přísahám," protočil Remi očima. Usoudil, že už bude moct nechat Elliota samotného bez toho, aby se cítil blbě, a navíc měl další den školu už na sedm, zatímco Elliot až téměř na deset. Zbytečně by ho obral o spánek. 

Na chodbě se se nazuli boty a naposledy se na sebe podívali do zrcadla. 

Remi se usmál. Jak je tak spolu viděl, udělalo mu to radost, protože bylo to něco, co by nečekal, že se mu stane. Že se z někoho, kdo se mu líbí, opravdu stane jeho přítel. Přítomnost si užíval. Nemyslel raději na budoucnost a na to, jestli jim to vydrží. 

"Jdeme?" zeptal se Elliot, ruku už na klice od dveří. Remi přikývl a otočil se k němu, v tu chvíli dostal pusu na tvář. "Poslední, než vyjdeme do toho krutého světa," zdůvodnil svůj čin Elliot tiše, aby ho Nina neslyšela. 

Remi v tu dobu nevěděl, že Nině to došlo. Ona nebyla taková, aby si myslela, že s polu chodí už jen podle toho, že Remi spal u Elliota a on hned u něj. Když se totiž vrátil po škole na byt, Nina se ho nejprve zeptala, jaký měl den ve škole, a pak: "V čem spal Elliot?" zeptala se. 

"Jak v čem?" zastavil se Remi uprostřed chůze do pokoje, kam si chtěl odložit věci. 

"Náhradní povlečení. Jestli sis nevšiml, Vanessa si ho půjčila, když u nás přespávala ta její kamarádka. Máme ho stále u sebe. Tak by mě zajímalo, do čeho jsi povlekl Elliotovu peřinu a polštář."

Nepovlekl. Samozřejmě. Neroztáhl ani podložku, kterou měl složenou ve skříni. Elliot spal s ním v posteli, v té malé posteli, kde se museli objímat, aby se na ni vlezli. 

Skousl si ret. Když se znovu na Ninu podíval, na tváři měla úšklebek. Věděla to. Musela. 

"Tak jsem ti ho vrátila do pokoje," pokračovala. "Podložka na spaní taky vypadá netknutě, protože způsob, kterým ji Vanessa pak zabalila, než ti ji vrátila, je prostě charakteristický. Víš, že to pořádně neumí. Elliot spal na zemi?"

Na takové detaily Remi samozřejmě nemyslel. Pamatoval si, jak mu Van tu podložku vrátila - místo, aby ji složila a do igelitu vložila, obmotala igelit kolem a upevnila lepící páskou. Smáli se tomu další tři dny. 

Uchechtl se. "Z toho se asi nevymluvím, co?"

"Jak dlouho?" zeptala se.

"Oficiálně? Doslova dva dny. První pusa? Už před Vánoci," zamumlal. Musel se červenat úplně všude. 

Nina se usmívala od ucha v uchu, v tu chvíli ale úsměv zmizl. "Před tím než zmizel?" Remi přikývl. "Takže v jste se políbili a on pak na měsíc a půl prostě zmizel?!"

Remi se posadil k jídelnímu stolu. "Měl své důvody. A opravdu dobré důvody. Vše mi vysvětlil a kdybych ti to mohl říct... pochopila bys to, věř mi."

"Jak chceš," odfrkla si. Pak se jí na tváři objevil znovu ten úsměv. "Takže máš přítele. Wow. Já už si fakt myslela, že myslíš vážně to, jak si nikdy žádného nenajdeš a vezmeš si nějakou chudinu holku, jen abys by společensky přijatelný."

"Co víš, třeba na to furt dojde," zamumlal Remi. "Co já vím, jestli nám to vydrží."

"Tohle s tebou probírat fakt nebudu, jinak mě naštveš," odmítla hned. "No, každopádně, kdo o tom ví? Van? Jsem poslední, komu to říkáš? I když vlastně ne, musela jsem to vyčmuchat."

"Van to neví," zavrtěl hlavou Remi. "Chtěl jsem vám to všem říct až později. Až to já vůbec zpracuju. Jenže Scottovi jsem to taky řekl včera, když ho téměř osobně urazilo, že tu Elliot bude spát, protože si myslel, že je to jen heterák, co mi zlomí srdce."

"Scott, no."

"Tak asi to řeknu dneska i Vanesse, no. Jinak mě zabije, že jste to vy už věděli."

"To jo."

Remi se pousmál. "Jsem rád, že to mám takhle někomu říct. Že to nemusím tajit ani před vlastními spolubydlícími, to by bylo peklo."

"A Elliot? Má taky někoho?"

Měl? Remi pořádně ani nevěděl. Elliot vyloženě neměl kamarády, spíše jen lidi, které znal. A teď, když už Remi znal jeho minulost, věděl proč. Jestli nějaké přátele měl, nejspíš o ně přišel,  když se začal distancovat kvůli tomu, co se mu tenkrát dělo. 

"Jo," zalhal Remi. Nechtěl to tady rozebírat. Vysvětlit Elliotovo chování, jeho život, bylo bez prozrazení jeho minulosti těžké. Remi taky potřeboval tento díl skládačky, aby to vše do sebe zapadlo a stoprocentně ho pochopil. 

Pak si udělal v hlavě poznámku, že se na to Elliota musí ještě zeptat. Jestli má nějaké opravdové přátele, kterým by se mohl s čímkoliv svěřit, třeba jestli ho Remi začne někdy štvát. 

Nina se pousmála. "Tak to řekni i Van. Když budete tady, nemusíte se schovávat jen u tebe v pokoji. Aspoň už nebudeme s Van jediný pár, který vás tady obtěžuje."

"Nebude vám vadit, když Elliot občas přijde?" ujistil se. "Je to od školy blíž než jeho dům, navíc bydlí s tátou a jelikož je to ředitel... asi nechci, aby mě úplně viděl," uchechtl se.

"Mě to nevadí. Van určitě taky ne, má Elliota ráda a bude jen ráda, že jste spolu začali chodit. Nevím jak Scott, no, ale ten se tady taky objevuje čím dál méně. Myslím, že mu to s tou holkou vychází."

"Vážně?" rozzářil se Remi. "Jak že se vůbec jmenuje?"

"Myslím, že Sally? Něco takového. Fakt, ten aby nám o ní něco řekl," mlaskla. 

Ještě chvíli si s Ninou povídal u jídelního stolu, než se do bytu vřítila Vanessa a začala si do detailu stěžovat na každý předmět, který v ten den měla. Remi počkal, až se uklidnila a posadila se k nim ke stolu, než se pousmál. "Chtěl bych ti něco říct."

"Jestli mě to naštve, raději si dej pohov, jinak za sebe dneska už neručím, fakt," zabručela. 

"Mám přítele," oznámil jí a sám si užil, jak ta věta zněla. "Elliot a já jsme spolu."

Vanessa na něj chvíli jen překvapeně civěla, než se začala pomalu ale jistě usmívat. Vrhla se Remimu kolem krku. "Ty sis někoho našel! Ty! Já už ti ty tvý kecy začala skoro věřit, proboha."

"Řekla jsem mu na to to samý," ozvala se Nina.

"Jak dlouho to víš? Doufám, že nejsem nijak pozadu," zeptala se Niny.

"Potvrdil mi to před chvíli, ale vyčmuchala jsem to ráno."

A tak Nina Vanesse přelíčila, jak přišla na to, že Elliot spal s Remim v posteli. "Já věděla, proč to takhle zabalit!" vykřikla pyšně.

Remi jim  pak povyprávěl vše, o co přišly, protože s nimi poslední dobou nemluvil tolik, jako dříve. Bylo příjemné si s nimi zase chvíli takhle posedět. Když asi o hodinu později přišel i Scott, přidal se k nim a po tom, co Remiho ujistil, že jeho názor na Elliota je už o něco lepší, taky měl pro ně jednu novinu.

"Myslím, že já a Sally taky budeme každou chvíli spolu," přiznal a celý stůl vybuchl nadšením.

Remi v tu chvíli pocítil neuvěřitelný pocit štěstí.

⁕ ⁕ ⁕

POSLEDNÍ ZKOUŠKA PŘÍŠTÍ TÝDEEEEN BUDU MOCT PSÁT BEZ TOHO ABYCH SE CÍTILA GUILTYYY

anyway, jestli je tady někdo, kdo by měl zájem o fyzickou kopii MR nebo BS a nesleduje mě na ig, tak doporučuju, příští týden zveřejním info ohledně dotisku!!