Harry se za Eliotem rozběhl a přimáčkl ho ke zdi. Nechtěl mu ublížit, ale potřeboval ho zastavit. Kdo ví, co tahle neřízená časovaná bomba provede.

„Omráčíme ho?" navrhla Hermiona.

„Ne, nikdy nevíš, kdy ho budeme potřebovat," zakroutil nesouhlasně hlavou. „I když si nejsem vůbec jistý, jestli bude v tomhle stavu použitelný." Začal horečnatě uvažovat, až došel k nejméně drastickému řešení. Svázal Eliotovi ruce tkaničkou z tenisek a nohy pro změnu opaskem. Snažil se ho znehybnit, a přitom mu ponechat volnost k pohybu, byť jen po malých krůčcích.

„Musíme to nějak zastavit," otočil se naléhavě ke kamarádce.

„Mysli, Hermiono, mysli," vybízela dívka samu sebe. Začala přitom nesouvisle pochodovat po místnosti. „Pamatuji si, že se v knize psalo něco o nouzovém vypínači."

„Paráda, jak funguje?"

„Když bystrozorové použili Fluito tempus a vytratili se, potřebovali mít záruku, že kouzlo půjde zrušit i bez jejich přítomnosti. Kdyby se náhodou cosi zvrtlo, nebo se do situace připletl vlezlý mudla."

„Nebo se jim před očima proměnil bratr v hadrového panáka."

„Nebo," usmála se Hermiona. „Použili proto nějakou věc, do které vložili protikouzlo. Když se předmět zničí, mělo by Fluito tempus ztratit svou moc."

„Aha, takže teď stačí, abychom srovnali sirotčinec se zemí a kletba se vytratí," řekl ironicky Harry.

„Nemělo by to být tak složité. Většinou se jednalo o předměty, které nemůžeš odnést nebo přesunout. Něco, co je s daným místem trvale spjaté."

„Super, tahle informace mění situaci."

Nejhorší ale bylo vykoumat, který předmět to pravděpodobně bude. Jelikož stáli v koupelně, ihned je napadla koupací káď nebo záchody. Myšlenku ale vzápětí zavrhli. Přece by nějaký mocný čaroděj nepoužil pro své protikouzlo něco tak obyčejného?!

„Ta věc musí být jedinečná," uvažovala nahlas Hermiona.

„Fajn, takže si to shrneme. Hledáme objekt, který se nedá přenést a je ojedinělý."

„Přesně tak."

„Hermiono," Harry se náhle plácl do čela. „Co kašna před sirotčincem? Nedá se přenést, je jen jedna a působí jako zajímavý předmět. Kdybych měl někam uložit své protikouzlo, vybral bych si právě ji."

Kamarádka se zaradovala, byl to skvělý nápad. Musí ho vyzkoušet a pokud se mýlí, budou hledat dál. Vydali se proto společně ven, přičemž táhli spoutaného Eliota za sebou.

Nádvoří sirotčince bylo prázdné. Kašna stála opuštěně na hnědozeleném trávníku bez jediné známky funkčnosti. Na nic nečekali a okamžitě se pustili do díla. Postavili se před kamenný objekt, Eliota nechali v bezpečné vzdálenosti za sebou a zkoušeli drobná kouzla, která se naučili loňského školního roku.

„Tohle je k ničemu," mračila se Hermiona.

„Možná jsme nevybrali správný předmět."

„Nebo potřebujeme něco účinnějšího," hnědovláska se ponořila do svých vzpomínek. Které zaklínadlo by zvládli, a přitom by bylo silnější než ta předešlá? „Už to mám," poposkočila na místě. „Pamatuješ na hodinu obrany proti černé magii, kdy chtěl Lockhart zastavit cornwallské rarachy?"

„Na to se nedá zapomenout, absolutní fiasko."

„Vyzkoušíme jeho formuli, měla by být účinná." Jen co větu dořekla, máchla naučeně hůlkou a hlasitě pronesla: „Pestiraran! Pesternomi!"

Kouzlo dopadlo na kašnu, přičemž vyvolalo její otřes. Začala se drolit na několika místech, až se podobala pískovci nahlodaném větrem a deštěm. Nebylo to úplné zničení, na které se oba tak těšili, ale první jiskřičky naděje.

„Pomoz mi, honem," vyzvala Harryho. Ten okamžitě začala máchat hůlkou a vysílat jednu formuli za druhou. Kroužili kolem kašny, vysílali přesně mířené údery a sledovali, jak se rozpadá čím dál víc. Bylo zřejmé, že Lockhartovo kouzlo funguje.

Co bylo však ještě zřejmější byl fakt, že se trefili do černého. Kašna opravdu fungovala jako nouzový vypínač, jelikož se na prahu starodávné budovy objevila první zhypnotizovaná těla. A tentokrát nebloudili bez cíle, mířili jejich směrem!

„Jsme na to slabí, potřebujeme pomoc," vykřikla dívka udýchaně. Kaštanové kudrliny jí vlály při běhu, a tak si je neustále odhrnovala z tváře.

„Co mám dělat?"

„Kouzlo zesílí, pokud se spojí síla tří. Vznikne tak magický trojúhelník, který snad bude stačit."

„Kde mám teď, prosím tě, sehnat dalšího čaroděje?" Harry běhal kolem kašny, vysílal jednu střelu za druhou, a ještě se ohlížel za sebe. Těla už byla jen pár metrů od nich, přesto ještě kousek chyběl.

Najednou mu to došlo! Vyrazil tryskem k Eliotovi, vložil mu do spoutaných rukou hůlku matky představené a naléhal: „Eliote, musíš nám pomoct, bez tebe prohrajeme."

Chlapec nereagoval.

„Společně tu kletbu porazíme. Vím, že na to máš."

Stále nic.

„Prosím, poslouchej mě," Harry ho pootočil, aby stáli naproti sobě. „Jsi můj bratr a teď když jsme se konečně našli, nechci o tebe přijít!" ani si neuvědomil, že se jeho slova začala podobat naléhavému křiku. „Budeme už pořád spolu, a i když se to zdá nemožné, vím že máš kouzlení v krvi. Byl jsi předurčen k tomu, abys nám pomohl ukončit tuhle noční můru."

Eliot mu najednou pohlédl do očí.

„Paráda, slyšíš mě," Harry s ním od radosti zatřásl. „Potřebuju abys na tři máchl hůlkou a řekl společně s námi pestiraran, pesternomi. Rozumíš?"

Eliot zamrkal.

Nebylo vůbec jisté, zda plán vyjde, ale byla to jediná šance. Houf těl se neúprosně blížil a pokud pokus neklapne, určitě na ně zaútočí. Harry si nechtěl představit následky. Nelítostný boj proti bezduché přesile, kde může být vítězem jen jeden. Zahleděl se raději naposledy bratrovi do očí a povzbudivě se na něj usmál. „Nevím, jak se bráníš, ale bojuješ s imperiem bezvadně. Máš nadání a ať už to dopadne jakkoliv, jsem na tebe pyšný. I rodiče by byli..."

Poté dotáhl Eliota blíže, sám se postavil naproti a vyzval Hermionu, ať se připraví.

„Až řeknu tři, všichni vyšleme kouzlo. Raz, dva, tři!"

„Pestiraran! Pesternomi!" vykřikli jednohlasně.

Ozvala se ohlušující rána, zem se otřásla v základech a kašna vyslala tlakovou vlnu, která je smetla do trávníku. Jak se zdálo, bylo po boji. Protikouzlo se rozpadlo a společně s ním i fontána na kamennou drť.

Harry se postavil, aby si očistil zaprášené kalhoty. Pohlédl na Hermionu, která také vyskočila do pozoru, byla ale jediná. Ostatní kluci, včetně Eliota, zůstali nehybně ležet na zemi.