Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

11.

~Dobře, pořád nic, jak je to jenom možné, přece se po ní neslehla snad zem?~ projde mi v hlavě, když si razím cestu zase dál, najdu menší budovu pro vojáky a u ní pár členů, zkusím se proplížit dovnitř, abych si vzal jejich věci, nevím jak ale nějako se mi to s pár možnými nádechy prozrazení podařilo, popadl jsem oblečení i výbavu a ihned zase vylezu ven do uličky, kde si to na sebe navléknu. Myslel jsem si že to půjde zase tak lehce zpět jako sem, ale to už by bylo asi moc, prostě jsem byl odchycený jednou z hlídek, tak jsem se k nim přišpendlil a dělal vše co říkali, aby to nevypadalo ještě divněji tak jsem se trochu hrbil, abych tomu dodal efekt chůze lidoopů co tu žily a občas jsem cosi zavrčel. 

"Dobrá tedy chátro prašivá, teď si budeme nacvičovat průvod, zítra se totiž konají zásnuby." poví hrubým hlasem gorilý muž co to vedl.

~Jo tak zásnuby a kdopak je ten šťastlivec, co potom stejně přijde o život?~ zamyslím se a dál se držím skrytý v řadě.

Osoby co čekali na Natakase, byli minutu co minutu víc nervozní, takže se jaksi prozradily a byli chyceni při útěku strážemi z druhého konce města, jaká smůla, no jak pro koho tedy.

Dověděl jsem se co se stalo na druhé straně města, no nácvik se musel přerušit, takže se šlo hledat zatoulané lidské nedochudče, tím se myslel poblázněný muž, co tu neměl co dělat. Ihned mi došlo že to byli ti co se mnou šli až sem. Prostě to nevydrželi a hned si šli za svým a skončily v pasti.

~No super, nácvik průvodu, teď tohle, co se jako ještě stane?~ povzdechnu si vzklíčeně, dokud na mě nepadne pohled stvořený přímo pro vraha od samotného vůdce skupiny.

"Ty tam pojď sem!! a Hned!!" zdůrazní rázně s vrčením.

"Ehh..ano pane!" odpovím jakoby pokorně, sklopím pohled k zemi a jdu za ním jako pes, snažil jsem se nepůsobit jako člověk, takže jsem zase improvizoval v chůzi a v tom všem ostatním, jenomže pach člověka se nedá jen tak zastřít, ihned si toho všiml že tu něco neštímovalo, serval mi helmu z hlavy a když zjistil co jsem zač, tak mě prostě udeřil rukou do tváře, dokud jsem si neodporoučel na zem pusou napřed.

"Zrádce! Máme tu lidi.!" zavrčí dotyčný co mě udeřil a potom mě vzal pod krkem a začal mě škrtit, zatímco ostatní řvali a podporovaly ho. 

"Dej..ze mě..ty pra..cky pryč..opice jedna špinavá!" zavrčím s nádechy, no moc je to nepřekvapilo že mluvím, byli na to zvyklí už z dřívějška, ale i tak mi přistála další rána na tváři, dokud to vše nezastavil někdo jiný.

"Přestaňte a hned!!" zavrčí další gorilý muž v pozadí toho všeho, byl to sám Attar, co sem přivedl Ari.

"Dejte toho muže do vězení za ostatními a řiďte se pokyny od Thada, ať máte do zítra ten průvod nacvičený než bude oslava zásnub mezi Thadem a dcerou senátora.

~Ehh co..kdo co..?? ....Počkat?? říkal dcerou senátora?? myslí jako Ari???!~ prolítne mi v hlavě v tu chvíli mám překvapený výraz ve tváři, i když mi do toho přijde bolestná grimasa, kvůli zlomenému žebru a pohmožděné čelisti a boku.

"Ano pane, spolehněte se." poví nazpět onen gorilý samec.

"Hoďte ho do cely k ostatním co jste tu našli, pokud jsou tu další tak je najděte." odpoví k jiné jednotce, takže jsem byl nucen odejít ze scény s jejich doprovodem a pak jsem skončil v cele, kde jsem se to snažil jaksi pobrat.

~Počkat, ale jak kde..?? Ona se snad pomátla nebo to myslí vážně?? Tohle že by udělala, ale proč, myslel jsem si že miluje mě a ne jeho~ zase si povzdychnu a setnu ruce v pěsti, teď jsem byl ještě víc zmatený než předtím, nevěděl jsem jestli se ji dá ještě věřit nebo to jenom hrála a pořád ke mě něco cítila, i když to nedala vědět, protože se bála toho co by na to řekli ti od nás.

Věnováno všem co to ještě vůbec čtou.

Všem vám za to moc moc děkuji, jste super ;)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro