10.
Neměl jsem moc dobrou náladu, když na mě těch pět házelo pohledy jak na vraha, navíc jsem začínal mít obavy, že se někde něco zvrtlo, nevím ani proč, ale měl jsem nutkání jet do opičího města za Ari ať se jim to líbilo nebo ne.
"Hele hele kam si myslíš že jedeš?!" okřikne mě doprovod, tedy jejich vůdce.
"Kam asi do opičího města, něco mi na tom všem nesedí, mám takový dojem že je něco v nepořádku tak to jdu obhlídnout blíž."
"Ty jsi cvok" pronese další a jede s ním.
"Co to proboha u všech svatých sakra děláš ty?!"
"No co asi jedu s ním, přece si ho nenecháme upláchnout jako tu opičí ženskou" odpoví na to druhý.
"Fajn tak jedeme všichni!" zavrčí nemile a popožene koně kupředu, nezbývalo mi nic jiného než si nad tím povzdychnout, ale možná se mi tihle tupci ještě na něco hodit budou, když jsou ochotni riskovat svůj život, kvůli odměně za záchranu a že by byla vysoká a ne moc malá toho jsi jsou právě dobře vědomi, zatímco Ari by tím asi nic moc nezískala jen dík a to by bylo vše, ale naši by z toho měli výsadbu až do nebes, kdyby jejich syna zachránili oni a ne ona, takže to jsem zase tak moc nemohl dopustit. Pokud si po cestě opatřím něco na sebe tak bych je mohl mít jako vězně, ale ještě je k tomu donutit, když s nimi je domluva jak s hladovými a vzteklými psy.
-------
Stála jsem jak přikovaná na místě, ten pohled se mi vůbec nelíbil, nevím jestli Attarovy o něco šlo nebo mě chtěl jen vystrašit předtím než mě dovede k Thadovy, ale chtěla jsem zase pryč, navíc ten nátlak jeho bandy byl už taky k nevydržení.
"Dobrá nebudeme se s nimi mazlit, odveďte je."
"Ano pane." poví jeho pobočníci k Attarovy nazpět a nakonec mě i toho kluka vezmou společně za Thadem, cestou jeho sídlem se ale skupinka s ním rozdělila a šla automaticky k celám, zatímco já jsem šla nahoru po schodech do jeho pokoje.
"Pane, máme tu pro vás překvapení."
"Ahh Attare, můj drahý příteli vítej zpět." poví mu Thade na oplátku a potom se na nás podívá.
"Mrrrrr senátorova dcera Ari?!" zamručí naštvaně.
"Ano pane, našli jsme ji jak se potulovala po ulicích města."
"Výborně, nechte nás na chvíli osamotě, máme si s Ari společně hodně co říct." zavrčí a jak Attar tak i jeho společníci šli ven za dveře.
"Nedá ti to a pořád se sem vracíš, co by na to asi tak říkal tvůj otec." poví hrubým hlasem.
"No, řekněme že se mi tu tak trochu líbí, tak jsem se chtěla jen podívat jak to tady ještě kupodivu žije."
"Nelži mi Ari! Vím že si tu kvůli jinému důvodu." poví nazpět Thade, když se ke mě přiblíží co nejvíc a udělá na mě naštvaný grimas.
"Možná máš tak trochu pravdu, že tu jsem kvůli jinému důvodu." odpovím mu normálně.
"Jde ti o toho kluka, že je to tak. Vím, že si tu kvůli němu Ari nejsem hlupák."
~Sakra, tak tohle krapet nevyšlo, ale nevadí, můžu to ještě uhrát na něco jiného~ prolítne mi bleskově v hlavě a potom si na sucho polknu.
"Možná, a nebo možná mi jde i o něco jiného, nebo o někoho kdoví." pokrčím rameny směle a snažím se nepůsobit před ním nervozně, čekala jsem jen na to, jestli se stane zázrak a někdo mě nevysvobodí a nebo aspoň nevyvolá poprask venku, abych mohla od něj utéct.
"Tak proč tu jsi, když tu nejsi kvůli tomu lidskému spratkovy?!"
"Možná bych to chtěla zkusit znova, chtít a patřit zpět do společnosti, být ti po boku tak jak sis ty vždycky přál." nevím co mě to popadlo, ale chtěla jsem se pokusit svést.
"Patřit zpět k nám, to ovšem už nejde, jsi jedna z nich."
"Jsi přeci muž velkých pravomocí, mohl by si udělat výjimku a zbavit mě toho cejchu lidí, chybí mi to."
"Chybí ti co?"
"Chybí mi tvoje nahánění, i když se mi nelíbí tvůj styl, tak mi to chybí, tak jako tvůj pohled a tvoje slovní hádky, prosím Thade." povím provinile a ještě si před ním kleknu a nastavím ruku na znamení odpuštění.
~Opravdu si myslí že ji na to skočím~ projde v hlavě onoho dotyčného, ale i tak začal hrát na její stranu.
"Grrrmmm, dobrá tedy ať je po tvém, ale budeš mi pořád na blízku je ti to jasné Ari?"
"Jistě, je mi to naprosto jasné můj pane" povím se sklopenou hlavou k zemi, dokud se zase nepostavím na nohy.
"Dobrá a nyní pojď, dáme tvému otci zprávu o tom, že ses vrátila zpět do města a že si taky tímto činem kývla na můj návrh o sňatek." zavrčí mi do obličeje rozmrzele a popadne mě za ruku, aby jsme mohli odejít pryč.
~Co...co ..COŽE?? Sňatek?? ale...kruci písek!!!~ zavrčím si v duchu vztekle na sebe, takže jestli se něco nezmění během následujících hodin, tak jsem nadobro uvězněná v tomhle městě a už se nebudu moct vrátit za Natakasem i s tím klukem a tudíž budu mrtvá tak jako všichni tady ve městě, až se to k nim donese, že jsem neuspěla. A pokud se o sňatku s Thadem doví někdo od lidského vůdce nebo nedej Semosovy i Natakas, tak jsem nadobro ztratila svého jediného blízkého přítele.
-----------
Postupoval jsem dál až na samotný okraj města, slezl jsem opatrně z koně dolu a šel jsem si najít bezpečný úkryt, kde bych mohl vymyslet kloudný plán jak Ari i s vůdcovým synem vysvobodit z držení opic. Banda co mě doprovázela mi byla ihned v patách, teď bylo důležité i to si najít vhodný převlek, takže jsem jim pověděl, ať zůstanou v úkrytu že se za pár minut vrátím zpět i s novým plánem k postupu. Nebyli z toho dvakrát moc nadšení, ale zůstali na místě a já potom šel prohledávat ulice města, křížem krážem, dovídal jsem se mnoho věcí a nejenom to, ale po Ari ani vůdcově synovy ani vidu ani slechu, aspoň prozatím.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro