Přišlo mi to jako včera co jsem viděla jeho tvář, jak se usmívala při rozbřesku slunečního svitu. Přesto tomu bylo už půl roku co nás opustil, od té doby jsem na něj nemohla přestat myslet a myslím si, že nejsem asi jediná kdo si ho občas představuje jak je mezi námi a sdílí s námi společné zájmy a taky budoucnost.

Thade, bývalý generál a nově zvolený senátor našeho města po svém uvěznění na Oberonu po válce s opi, dostal možnost soudního přelíčení, aby své špinavé plány a zásluhy odčinil patřičným trestem.  Jenomže jak to tak bývá, ani moc a vůle vyšší rady nedokázala jeho nátlaku a síle privilegovaného slova zabránit.

Byl totiž ze Semosova rodu a tito členové našeho rodu jsou pro ostatní opi, vysoce důležití obyvatelé. Proto je těžké proti nim říct nějaké obvinění nebo je nařknout z nějakého činu. I po válce měl Thade stále při svém boku více přívrženců než kdokoliv jiný, co hájil zájmy i lidských obyvatel města i mimo něj.

Attar, sice řekl že po válce zůstanou hroby neoznačeny, aby se nepoznalo kdo z koho v nich leží, přesto však co lidé svou bitvu vyhrály se přidal zpět do řad Thada, protože to vše co řekl byla jenom lež, vždycky byl na straně toho neznabocha a krutovládce víc než na své vlastní straně nebo na straně utiskovaných.

To Krull ten byl zcela jiný, neměl na vybranou sesadily ho z pozice generála a tak mu nezbývalo nic jiného než sloužit v mé rodině, protože můj otec ho měl  v oblibě a věděl moc dobře, že sdílí se mnou stejná slova, i když to na sobě nedával vidět a choval se občas jako utržený z řetězu a k lidem samotným choval určitou zášť, přesto však ho příchod Lea zcela změnila a dal tomu možnost, to proto mi pomáhal i za cenu svého života. A jak nakonec dopadl byl zavražděn právě Attarem, protože mu Krull chtěl dát možnost stejného pochopení vůči lidem, které jsem dávala v šanci i já.

Výměnou za jejich život jsem si vybrala raději vyhnanství a taky lidský cejch. To vše se stalo a nedá se na to jenom tak zapomenout. Cejch na ruce mi stále připomíná tu strastiplnou cestu do Kalimi, přesto však jsem při ní našla víc přátel než jsem kdy měla u sebe doma. Je to půl roku, přesto mě však ta noční můra a s pohledem Thada nechce opustit. Myslela jsem si že se dokáže změnit a dokáže to vše pochopit, ale jeho chamtivost a touha po moci ho přesto vše nakonec dostala, možná jsem se k němu neměla vracet, to vlastně on je ten kdo mi ten cejch na tu ruku vypálil.

Nyní je opět u své moci a pokud se mu někdo nepostaví, bude to znamenat jediné.

A to to, že náš domov čeká v jeho moci smrt, utrpení a zkáza.

"Přece musí být někde nějaké řešení?" poví si pro sebe.

Ale najít ho nebude zase tak snadné. Možná to znamená jedině to, že se budu muset opět vydat na místo kde to vše začalo a tam najít nějakou možnost jak osvobodit tento svět, před jeho zhoubou.

Věnováno výše vypsané :)

Moc ti děkuji za tvůj hlas.