Počet slov: 580
---

„A sme tady estli jste všeci připraveni, otevřu ty dveře a však vy víte," zadrmolil Hagrid a obrovskou rukou zaklepal na bránu, přičemž si skoro všichni zacpali uši.

„Děkuji Hagride," řekl klidný ženský hlas a Hagrid pouze přikývl, „jmenuji se profesorka McGonagallová-" začala žena svůj monolog, který já znala. Fred s Georgem ho dost často napodobovali a dokonce se jim často povedlo věrohodně napodobit obličej ženy i její účes, který George vytvořil z mopu a dal ho Fredovi na hlavu, přičemž zapomněl ten hadr vymáchat, což zapříčinilo, že Fred smrděl ještě týden poté.

Dívala jsem se všude kolem sebe, dělalo mi problém se soustředit na slova ženy, když se před bránou objevil Seamus s Nevillem a já couvla, aby mě nemohli vidět.

„Seamusi! Neville ! Tady jste! " řvala Hermiona a nehledě na dav lidí se hrnula k dvojici chlapců, „mám dojem, že jsem vám vysvětlovala kolik chapadel má chapadlavka a vy jste se mi někde ztratili!" postěžovala si a Seamus si ústa zakryl hábitem. Myslím, že se jim Hermiona neztratila náhodou. Prohlížela jsem si všechny studenty, když jsem zahlédla Malfoye. Šel sám, bez těch dvou tupců, které nazýval svými přáteli. Podívala jsem se na profesorku, která stále neskončila a teď vysvětlovala něco o historii kolejí. Otočila jsem se tak, abych viděla na Malfoye a bedlivě se dívala na každičký jeho krok. Rozhlížel se kolem sebe jakoby snad někoho hledal, když v tom zahlédl Hermionu. Znovu se podíval na všechny, o kom si myslel, že by jej mohli pozorovat a vydal se k Hermioně.

„A dokonce jich má padesát a na každé malé chapadélko!" řvala nadšeně Hermiona a Seamus s Nevillem si prohlíželi své boty. Malfoy přišel téměř k nim a jeho ruka zmizela v jeho hábitu. Sledovala jsem jeho pohled, který ulpěl na školní brašně Hermiony, jež byla plná knih a zřejmě proto nešla dopnout.

„Hermiono, víš nás chapadlatka moc nezajímá," přiznal Nevill a sklopil hlavu, takže neměl šanci si všimnout Malfoye, který v tu chvíli vytáhl z hábitu malou černou knihu a v zápětí už ji v ruce neměl. Se širokým úsměvem se otočil k Hermioně zády a v mžiku zmizel mezi studenty, „Nevíš, kam zmizeli Ron s Harrym? Nikde jsem je neviděl"

„Jdeme!" vykřikla profesorka a všichni prváci se nahrnuli k ní. Nebyla jsem si jistá, jestli má Hermiona skutečně ten deník, neviděla jsem jestli ho tak Malfoy dal, „jdeme!" zopakovala profesorka a já zamrkala.

Hermiona s Nevillem se vydala ke dveřím a Seamus je nejistě následoval. Ani jeden nic netušil.

Nechala jsem se vést davem studentů dovnitř Velké síně. Nevnímala jsem studenty co seděli u velkých stolů a něco si šeptali. Neokouzlil mě ani strop Velké síně, na který si všichni prváci ukazovali. Mé myšlenky se točily pouze kolem brašny Hermiony a deníku.

Profesorka začala vyvolávat studenty. Vnímala jsem chvilkové ticho a následný potlesk, když řekla mé jméno. Pomalu jsem vyšla ke stoličce a sedla si na ní.

„Ah, další Weasleyovic!" prohlásil klobouk a náhle se jeho hlas ztišil, „já to tušil, tušil jsem, že s tebou budou největší potíže. Cela rodina v Nebelvíru. Pamatuji si oba tvé rodiče, byla to jasná volba děvče! Ale tady, hmmm, vidím toho mnohem víc! Sama jistě víš, že tě temná stránka láká, ach Ginny Zmijozel by nebyl špatnou kolejí, jen zvaž všechny ty možnosti, kterých by se ti tam dostalo. Nemýlím se, že jsi z jedné z nejstarších kouzelnických rodin, že ano? Takových rodin si Salazar Zmijozel velmi vážil, Ginny, ale vidím tu i spoustu jiných vlastností, jak jen se rozhodnout..."