Annabeth se další ráno probudila velmi časně. V jejich pokoji panovalo přítmí, které tam bylo vždy, když venku svítilo slunce. Její budík však ukazoval teprve pár minut po šesté. 

Povzdechla si a vstala. Věděla, že už neusne. Potichu, aby nevzbudila Pansy, zamířila do koupelny. 

Kouzlem zajistila, aby nebylo ven slyšet téct vodu a vlezla dovnitř. Nechala na sebe dopadat kapky horké vody, které jí postupně uvolňovaly všechny ztuhlé svaly. 

Poté provedla ranní hygienu a několika kouzly si vysušila vlasy. Pouze v ručníku šla zpět do pokoje.

------

,,Pansy, vstávej." Annabeth se nakláněla nad zmijozelkou a snažila se ji probudit. Pansy se zavrtěla a pootevřela oči. 

,,Kolik je hodin?" zašeptala.

,,Za pět sedm," odpověděla Annabeth a trochu odstoupila. Pansy se vyhoupla do sedu a rychle odkryla přikrývku.

,,Počkáš na mě?" zeptala se. Annabeth přikývla. Zmijozelka vyběhla z postele přímo do koupelny.

Netrvalo ani deset minut a Pansy byla nachystaná. Obě dvě si vzaly tašky a zamířily rovnou na snídani.

-------

Dívky se usadily ke zmijozelskému stolu a daly se do snídaně. Ke jejich překvapení už tu byl i Snape a rozdával rozvrhy. Jakmile si jich všiml, zamířil k nim.

,,Dobré ráno, profesore," pozdravily svorně. Ředitel jejich koleje jim pouze přikývl a dál se přehraboval v pergamenech. Dva z nich vytáhl a podíval se na ně.

,,Podle vašich předmětů chcete jít buď na lékouzelnici nebo bystrozorku," promluvil a podal rozvrh Annabeth. 

,,Spíš ta bystrozorka," řekla a dala si pergamen před sebe. 

,,A vy, Parkinsonová," oslovil dívku vedle Annabeth a její odpověď přešel bez povšimnutí, ,,chcete dělat co?"

,,Přemýšlela jsem o něčem na ministerstvu," pokrčila rameny. 

,,Tohle dejte Zabinimu a Malfoyovi." Snape podal dívkám další dva rozvrhy a šel zase dál.

Dívky pokrčily rameny a začaly zkoumat svůj rozvrh.

,,Zajímalo by mě, jak bude vypadat rozvrh v sedmém ročníku, protože mám dojem, že letos mám víc volna, než hodin," poznamenala Annabeth. Viděla samá volna mezi hodinami až se divila, že tolik volna mít jde. 

Povzdechla si, složila pergamen a dala si ho do kabele. Potom se pustila zpět do snídaně.

----

Draco se objevil až ke konci snídaně i s Blaisem. Před Velkou síní zpomalil a upravil si hábit. Klidnějším krokem zamířil ke svému kolejnímu stolu.

,,Ahoj," pozdravil a posadil se vedle Ann. Blaise se posadil naproti nim.

,,Ahoj," řekla a dala mu pusu na tvář. ,,Kdes byl?"

,,Trochu jsme zaspali," ušklíbl se a očkem hodil po svém kamarádovi.

,,Každopádně nemáte čas na snídani," utrousila. ,,Musíme na první hodinu."

,,Jak víte, co máme my za hodiny?" optal se Blaise pochybovačně. Annabeth se natáhla a podala mu jeden rozvrh. Druhý dala Dracovi. 

,,Nevím, jestli je to schválně, ale máme všechny předměty spolu," poznamenala Ann směrem k Dracovi tiše, aby ji slyšel pouze on a jejich kamarádi.

,,Tak jdeme," rozhodl blonďák a zvedl se. Společně pak všichni čtyři zamířili na jejich první hodinu toho dne.

-----

Po hodině přeměňování a kouzelných formulí je čekala první hodina lektvarů. Annabeth byla nervozní, na hostině si všimla, jak na ni profesor Křiklan občas zíral. 

Sešli schody do sklepení a vešli do otevřených dveří učebny. 

K jejich překvapení v ní bylo více světla, než za posledních šest let. Závěsy byly odtažené, aby nemuseli svítit lampami

Zaskočeně došli až k jednomu ze stolů, který byl pro čtyři lidi. Akorát pro ně. 

Annabeth si vytáhla knihu do lektvarů a položila si ji na stůl. 

V učebně kromě nich už bylo pár lidí, včetně Tria. Krátce se na sebe podívali, potom se ale odvrátili. 

,,Dobrý den." Do učebny vešel profesor Křiklan a usmíval se od ucha k uchu. Přešel ke své katedře a prohlédl si všechny přítomné. ,,Všichni si vytáhněte vaše přísady, váhy a učebnice."

Annabeth slyšela, jak Harry něco říká, ale neposlouchala. Víc se soustředila na omamnou vůni, která k ní doléhala z jednoho kotlíku nedaleko od nich. Dracova kolínská a vůně nových knih.

Nevědomě se usmála. 

,,Jistě." Z myšlenek ji vytrhl smích profesora Křiklana. Podívala se jeho směrem. ,,Tohle je felix felicis. Slečno Grangerová, jistě víte, k čemu slouží."

,,Je to tekuté štěstí," vydechla zasněně. ,,Kdo se napije, ten bude mít po určitou dobu štěstí."

,,Přesně tak," přitakal profesor. ,,Stačí trocha a zjistíte, že se vám podaří vše, co si usmyslíte. A právě malou lahvičku, jejíž účinky budou trvat dvanáct hodin, nabízím tomu z vás, kdo udělá nejlepší odvar živé smrti. Jsem si vědom, že jste takhle složitý lektvar ještě nedělali, ale věřím, že se většině z vás podaří alespoň slušný odvar."

Studenti si mezi sebou začali šuškat. Nebylo zvykem, aby takhle soutěžili. Navíc se jednalo o něco, co je velmi vzácné a není lehké to sehnat.

,,Nalistujte si stranu deset a pusťte se do toho." 

Annabeth se podívala na Draca. Kdyby ten lektvar získali, zabití Brumbála by byla hračka. Mohli by zkusit jeden z nápadů, které je napadly a po dobu dvanácti hodin by se jim to jistě povedlo. 

Dívka rychle nalistovala příslušnou stranu a pustila se do vaření.

----

V celé učebně panovalo ticho, které přerušovalo jen bublání kotlíků, krájení nože a cinkání vah. Annabeth se dívala na postup v učebnici a mračila se. Udělala vše, co se tam psalo, ale stále nic. 

Přesto jí připadalo, že v postupu něco chybí. Rozhlédla se po místnosti. Hermiona vypadala naprosto zoufale, Ron tiše klel a kluk u jejich stolu se mračil nad svým kotlíkem.

U dalšího stolu to bylo podobné. Nikomu se zjevně nedařilo uvařit lektvar správně. 

Jediný, kdo vypadal klidně, byl Harry. To ji velice překvapilo. V lektvarech nikdy nevyčníval z davu, že by byl nějaký zázrak, ale teď se mu očividně dařilo. 

Annabeth se zaměřila na jeho kotlík. Nebelvír míchal lektvar jinak, než všichni ostatní. Namísto, aby stále míchal proti směru hodinových ručiček, míchal několikrát proti směru a potom ve směru. 

Pokrčila rameny a zkusila to taky. Jak napočítala, tak Harry zamíchal lektvar sedmkrát proti směru a potom jednou ve směru. Zopakovala po něm pohyb a málem vyjekla štěstím. 

Její lektvar ihned nabral světle růžovou barvu.

,,Přestaňte všichni míchat!" vykřikl Křiklan. Annabeth přestala a odložila plastovou tyčku na stůl. Profesor začal procházet mezi stoly. 

K většině se ani nevyjadřoval, u jednoho přikývl hlavou. Potom se zastavil u zmijozeláků. 

Dracův lektvar přešel bez povšimnutí, Blaise ani Pansy na tom nebyli lépe. 

,,Výborně, slečno Raddleová," rozplýval se profesor nad jejím lektvarem. ,,Ještě pár minut a byl by lektvar plně u konce. Pokud nenajdu lepší lektvar, jistě vyhrajete." S tímto zamířil zase dál, a to k Harrymu.

Annabeth doufala, že ani jeden z nich nebude lepší, než ona. Nebyla si tím však jistá. 

Ron ani Ernie si nevysloužili téměř žádný pohled, u Hermioniného lektvaru uznale pokýval profesor hlavou. U Harryho se rozzářil. 

,,Sice jen o fous," vydechl, ,,ale vyhrál jste, Harry. Jistě jste zdědil nadání na lektvary po vaší matce, Lily. Ta byla na lektvary výborná. Tady máte jednu lahvičku felix felicis a užijte ho moudře."

Harry si od profesora vzal lahvičku a schoval si ji do kapsy. 

,,Sakra," zaklela tiše zmijozelka, aby ji slyšel jen Draco. Souhlasně přikývl a díval se všude, jen ne na Trio. 

Třídou se ozvalo zvonění ohlašující konec hodiny. Všichni si začali balit své věci a vycházet ze třídy.

,,Slečno Raddleová," oslovil Annabeth Křiklan, ,,mohla byste tu ještě na chvíli zůstat?" Dívka přikývla, kývla na své přátele a zůstala stát v učebně.

,,Stalo se něco, pane profesore?" zeptala se, když poslední student odešel a oni v místnosti osaměli. 

,,Ach ne," usmál se. ,,Chtěl jsem s vámi jen mluvit.

Pamatuji, jak v téhle učebně sedávala vaše matka i otec. Oba dva byli velice nadaní a jistě jste zdělila nadání na lektvary po nich. Opravdu mě mrzí, že jste ten lektvar nevyhrála."

Annabeth nevěděla, co na to říct. Při zmínce o její matce se jí udělalo smutno. To také prozrazovaly její zeleně zbarvené oči. Vzpomněla si na příběh, jak se její rodiče setkali.

,,To je v pořádku. Harryho lektvar byl lepší," zavrtěla hlavou. 

,,Jsem rád, že to berete takhle sportovně," zasmál se krátce Křiklan. ,,Také by mě velice potěšilo, kdybyste došla na mnou pořádanou večeři tenhle pátek. Jedná se o takové malé posezení i s dalšími nadanými studenty."

,,Jistě," přikývla, aniž by se nad tím pozastavila. Jedna večeře ji přece nezabije. 

,,To jsem rád. Bližší informace vám ještě dám během týdne. Teď už ale běžte na další hodinu." Annabeth přikývla a odešla z učebny. Ve dveřích se ještě rozloučila a zamířila do společenské místnosti. Další dvě hodiny měla volno, potom už jenom dvě hodiny. 

Heslem otevřela dveře na kolej a vešla dovnitř. Draco, Pansy a Blaise seděli u krbu a povídali si. Kromě nich tam bylo jen pár dalších studentů.

Došla až k nim a padla na sedačku. 

,,Co ti chtěl Křiklan?" zajímala se hned Pansy.

,,Jenom, že si pamatuje moje rodiče, že oba byli nadaní a že doufá, že se v pátek dostavím na večeři, kterou pořádá ještě pro další nadané studenti," vysvětlila v kostce. 

,,Jako fakt?" zasmál se Blaise.

,,Jo," přitakala černovláska. ,,Jdeme na oběd?" 

Souhlasně přikývli a potom se vydali do Velké síně.

Hrozně moc se omlouvám, že kapitola vychází až dnes. Opravdu jsem od minulého čtvrtka měla rušný týden - rozlučák, další párty, další minipárty, dospávání, hlídání sestry a u babičky jsem neměla ani pomyšlení na psaní, jelikož jsem ji dlouho neviděla, stejně tak sestřenku a chtěla jsem s nimi trávit alespoň nějaký ten čas

Každopádně odkládám psaní i v sobotu na dobu neurčitou, možná to nikdy nebude :/

Navíc nevím, zda si v období září nedám pauzu - nástup na střední a nechci hned na začátku udělat špatný dojem získáním špatných známek, protože bych se na učení vykašlala :/

Není to ale jisté, uvidím, třeba si o prázdninách předepíšu pár kapitol do zásoby, což by se mi hodně hodilo, ale nevím, zda si ten čas udělám :/

Pořád někde lítám a navíc ani nemám zase data, jelikož jsem je vyčerpala a budou až kolem 12 -,-

Jinak gratuluji všem k vysvědčení, jsem přesvědčena, že jste téměř všichni spokojeni :)

Užívejte si teda prázdnin na plno, ale zase opatrně :)

Nikky