8. Ředitelna
Jakmile vlak zastavil, všichni se nahrnuli ven. Mezi nimi byla i skupinka zmijozelských. Annabeth, Draco, Pansy a Blaise vystoupili z vlaku a klestili si cestu mezi studenty.
Všichni čtyři nasadili povýšené výrazy, na kterých se domluvili, a zamířili ke kočárům. Předběhli několik studentů, kteří něco nesouhlasně mumlali, ale raději se klidili z cesty.
Nasedli do kočáru a nechali se odvést až k bráně školy.
------------------
U brány stáli, k jejich překvapení, dva bystrozorové. Ani jednoho Annabeth neznala a proto si je bedlivě prohlížela. Byli to muži a vypadali odhodlaně.
Když jejich skupinka chtěla projít branou, zastoupili jim cestu.
,,Co to děláte?" zeptala se Annabeth.
,,Každý, kdo chce projít bránou, se musí podrobit kontrole," vysvětlil jeden z nich a vypadalo to, že není nijak odvázaný z toho, že tuhle práci dostal. ,,Hůlky."
Zatímco si všichni vytahovali hůlky z kapes, Annabeth tam stála a sledovala reakci bystrozorů.
,,Hůlku," vyštěkl na ni nerudně bystrozor.
,,Nemám ji u sebe," odsekla. Nemínila na ně být příjemná, když oni byli nechutní.
,,Který kouzelník u sebe nenosí hůlku, zvlášť v takové době?" zapochyboval jeden a druhý se uchechtl.
,,Ten, který umí bezhůlkovou magii," protočila očima. Bystrozorové se na sebe podívali. Zřejmě pochybovali o tom, co řekla. Jeden z nich mávl hůlkou a přivolal si k sobě pergamen s brkem.
,,Jména?" zeptal se a podíval se na Pansy.
,,Pansy Parkinsonová," řekla Pansy. Druhý bystrozor vzal do ruky její hůlku a pronesl nějaké zaklínadlo. Z hůlky vystřelily modré jiskry.
,,Sedí," řekl mírně zklamaně a podal ji majitelce zpět. Bystrozor s pergamenem se podíval na Blaise.
,,Blaise Zabini." Bystrozor si vzal hůlku Blaise a provedl to samé, co před tím. Výsledkem byly modré jiskry.
,,Sedí," řekl znovu a podal hůlku Blaisovi. Ten si ji s úšklebkem převzal a vstoupil na školní pozemky.
,,Draco Malfoy," řekl zmijozel dřív, než se ho na to stačil bystrozor zeptat. Ten druhý vzal poslední hůlku a provedl zaklínadlo. Stejně jako dvakrát před tím, tak i teď vystřelily modré jiskry.
Bystrozor vrátil Dracovi hůlku a otočil se na Annabeth.
,,Vás pustit nemůžeme," pronesl s notnou dávkou vítězství.
,,Kvůli tomu, že nemám u sebe hůlku?"
,,Nemáme jak prokázat vaši totožnost," pokrčil rameny.
,,Ale ano, máte," řekla a ušklíbla se.
,,Ano, a jak?" zapochyboval.
,,Mnoholičný lektvar poskytuje pouze vzhled, ne schopnosti," vysvětlila a neušetřila si při tom tón, kterým jim dávala jasně najevo, že to ví i student prvního ročníku.
,,To nám jako chcete ukázat, jak kouzlíte bez hůlky a to má dokázat vaši identitu?" ujišťoval se bystrozor.
,,Nikdo jiný na škole neumí kouzlit bez hůlky, kromě Brumbála a mě. Pochybuju, že by se chtěl vydávat za nějakou studentku," odsekla naštvaně a cítila, jak jí černají oči. Měla toho dost. Nesnášela, když o ní někdo pochyboval.
Nerudnější bystrozor chtěl něco namítnout, ale ten druhý ho zarazil.
,,Má pravdu," pronesl a zřejmě ho nezarazila náhlá změna dívčiných očí. ,,Jméno?"
,,Annabeth Raddleová," řekla klidněji.
,,A to kouzlo?" Annabeth zavřela oči a vzpomínala na nejšťastnější chvíle jejího života. Vzpomněla si, jak bruslila s Dracem, Harrym, Ronem, Hermionou a Ginny na Černém jezeře. Smáli se a bylo jim dobře.
Pozvedla ruku a řekla: ,,Expecto patronum." Z její ruky vystřelila modrá záře a zformovala se do modrého vlka. Oběhl kolem bystrozorů a posadil se před Annabeth. Dal hlavu na bok a nepřestával vrtět ocasem.
,,Myslím, že máme dost dobrý důkaz," uznal muž a udělal si fajvku u jejího jména. ,,Patrona je těžké vyčarovat i v dospělosti s hůlkoul natož v jejím věku bez hůlky.
Annabeth se otočila na druhého bystrozora a vítězně se ušklíbla. Viděla, jak v něm bublá vztek, že se mu nepodařilo někoho zadržet, obzvlášť v jejich skupince.
Prošla kolem něj a společně s ostatními zamířila do hradu.
---------------
Velká síň se brzy zaplnila a profesorka McGonagallová přivedla prvňáky. Annabeth moc nevnímala, pouze se přidala k všeobecnému jásotu, když se někdo dostal do jejich koleje.
Přemýšlela, jak způsobit Brumbálovu smrt. Nechtěla to udělat přímo. Nechtěla, aby Draco musel vyřknout ta dvě slova a dívat se při tom řediteli do očí.
Její otec nedal přímý rozkaz, aby ho zabil Avadou. Proto teď hledala jinou alternativu, která by jim lépe vyhovovala.
Zpod přemýšlení ji vytrhla Pansy, která s ní zatřásla. Otočila hlavu a podívala se na ni.
,,Teď se dozvíme, kdo bude učit obranu," řekla dřív, než stihla něco říct. To stačilo, aby začala dávat pozor.
,,- nový profesorem obrany proti černé magii se stává profesor Severus Snape." Annabeth nedokázala zakrýt překvapení, ostatně jako všichni ostatní. Zmijozelský stůl začal hlasitě jásat, ostatní koleje se k jejich slavení nepřidaly.
Annabeth ostatně taky ne. Byla na to moc překvapená. Její otec o tom musel jistě vědět, proč jí to neřekl?
Podívala se směrem k nebelvírskému stolu. Harry vypadal, jako by ho někdo praštil, stejně tak Ron. Hermiona pouze hleděla ke stolu profesorů, stejně jako většina studentů.
,,Cože?!" vyjekla tiše Annabeth a probudila Draca z myšlení. Nezaznamenal, že bývalý profesor lekvarů je teď profesor obrany.
,,Co se stalo?" zeptal se zmateně, když si všiml, že jsou všichni nezvykle potichu. Netrvalo však ani pár vteřin a síň naplnily hlasy. Všichni se začali bavit nahlas a překřikovat se.
,,Snape je profesorem obrany," zopakovala zmijozelka. Draco vyvalil oči, podíval se k profesorskému stolu a zase zpět.
,,To jako vážně?" ujišťoval se. Annabeth souhlasně přikývla a víc se k tomu nevyjadřovala. Brumbál si hlasitě odkašlal, aby na sebe upozornil. Studenti se zase utišili a podívali se jeho směrem.
,,Myslím, že jsem vám vše řekl," řekl a tleskl rukama. Na stolech se objevilo jídlo a pití. ,,Dobrou chuť."
Annabeth si na talířek naložila trochu jídla a pustila se do toho.
--------------
Když večeře skončila, Brumbál je poslal všechny spát. Annabeth se zvedla od stolu a zamířila s ostatními ven ze síně.
U schodů do sklepení se však zastavila.
,,Musím jít ještě do té ředitelny," řekla. ,,Sejdeme se u vás v pokoji." Dracou souhlasně přikývl, políbil Ann na tvář a pokračoval v cestě.
Zmijozelka se vydala po schodech do patra, kde se nacházela ředitelna.
-----------
Teprve, až došla k chrliči, zjistil, že vlastně nezná heslo. Jak na to mohl Brumbál zapomenout. K jejímu štěstí procházela chodbou směrem k ní profesorka McGonagallová.
,,Dobrý večer, paní profesorko," pozdravila slušně a pousmála se. Stanovila si lidi, před kterými se přetvařovat nebude, a McGonagallová k nim patřila.
,,Slečno Raddleová," promluvila profesorka a bylo poznat, že je ráda, že na své studentce nevidí žádné známky toho, že by ji nějak mučili či ubližovali, ,,jdete k panu řediteli?"
,,Ano, ale neznám heslo," přitakala. ,,Profesor Brumbál mě ale očekává."
,,Kyselé žížalky," řekla a chrlič se odklonil. Vděčně se na profesorku usmála.
,,Moc děkuji." Annabeth vystoupala na schody a nechala se odvést až ke dveřím ředitelny. Zaklepala a po tichém vyzvání otevřela dveře.
Brumbál seděl za svým stolem, stejně jako vždy. Annabeth zavřela dveře a zamířila k němu.
,,Chtěl jste se mnou mluvit, pane řediteli?" zeptala se zdvořilostně. Věděla, že s ní bude chtít mluvit o jejím pobytu u otce.
,,Ano," přikývl a pokynul jí, aby si sedla na křeslo před stolem. ,,Dáte si něco, slečno?"
,,Ne, děkuji," zavrtěla hlavou. ,,Hádám, že se mnou chcete mluvit ohledně otce."
,,Přesně tak," souhlasil ředitel.
,,No," odkašlala si Annabeth, ,,chovají se ke mě dobře. Jídlo třikrát denně, pohodlná postel." Věděla, že není čas na žertování, ale chtěla si alespoň trochu zpříjemnit den, který byl už tak pokažený. Nejdřív otec, potom Harry, když si museli vyjasnit chování na Příčné, potom ti bystrozoři a nakonec Snape v podání profesora obrany.
Brumbál se usmál.
,,Jsem rád, že jste neztratila chuť k žertování," řekl. V jeho očích se mihl záblesk pobavení. ,,Jak se k vám choval Voldemort a ostatní smrtijedi?"
,,Otec se ke mně choval dobře. Ani jednou na mě nezvýšil hlas, natož aby na mě vztáhl hůlku," odpověděla popravdě. ,,Smrtijedi, ti jsou povinni mi říkat Princezno zla nebo má paní."
,,To mě nepřekvapuje," poznamenal Brumbál pobaveně. ,,Pokud se jednalo o vaši matku nebo o vás, není nic, co by pro vás neudělal."
,,Já to ale nechtěla," připomněla mu.
,,To sice ne, ale chce vás ochránit," namítl ředitel. ,,Všichni smrtijedi obdrželi výhrůžku, že pokud vám ublíží, neskončí to s nimi dobře, mám pravdu?"
Annabeth souhlasně přikývla. Brumbál věděl opravdu o všem. Doslova teda ne. Nevěděl, že se stala smrtijedkou ani že ho má Draco zabít, ale jinak měl úžasný přehled.
,,Máte ještě nějaké otázky?" zeptala se zdvořile.
,,Ne," zavrtěl hlavou ředitel, ,,ale kdyby se cokoliv dělo, víte, že mi to můžete dojít říct."
,,Jistě," přikývla a stoupla si. ,,Když mě teď omluvíte, ráda bych šla zpět na kolej."
,,Samozřejmě." Annabeth se pousmála a zamířila pryč z ředitelny.
,,Dobrou noc," řekla ještě a zavřela za sebou dveře.
Zítra už, pro některé, konečně konec školního roku! :)
Taky se nemůžete dočkat, tak jak já? :o :D
Každopádně budu vypadat jak mýval, jelikož končím a u nás je tradice, že deváťáci čtou proslov o jejich devíti letech na základce a potom jdou kolečko kolem všech přítomných v tělocvičně a už vidím, že u té písničky budu brečet :D
Jak to děláte na konci vy ve vaší škole? Máte taky nějakou tradici nebo něco, co každoročně deváťáci dělají? :D
A co bude na vysvědčení ? :)
Dnes teda končím a jdu se psychicky připravit na zítřek, tak ahoj ! :)
Nikky
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro