Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

6. Rozplývavá skříň

Tahle kapitola je věnována Katuska26 , která má v pondělí narozeniny a AR úplně zbožňuje a pomáhá mi s ním ❤️
Jen upozorňuji, že ne vše se bude shodovat s knihou a filmem :)

Stanuli před zvláštně vyhlížejícím krámkem. Sálala z ní černá magie, stejně jako z celé Obrtlé ulice.

Narcissa vzala za kliku a otevřela dveře. Ihned se ozval zvonek ohlašující nové zákazníky. Žena vešla dovnitř, za ní její syn a nakonec Annabeth.

Vevnitř bylo ještě větší přítmí, než venku. Co se taky dalo čekat od obchodu, který se zabývá tou nejčernější magií?

,,Čemu vděčíme za tak vzácnou návštěvu?" Annabeth si přestala všechno prohlížet a podívala se směrem k pultu. Za ním stál starší muž a potutelně se usmíval. Zmijozelce se zvedl žaludek z toho výjevu.

,,Kde máte Burkese, Borgine?" přešla jeho předešlou otázku Narcissa a držela si od něj vzdálenost, kterou považovala za bezpečnou a celkově hygienickou.

,,Je vzadu, paní Malfoyová," odpověděl a přemístil svůj pohled na Annabeth. ,,Jak vám můžu pomoci, slečno Raddleová?"

Dveře krámku se znovu otevřely. Annabeth se otočila a spatřila Šedohřbeta s další postavou zahalenou v černém plášti. Když se dveře zavřely a Šedohřbet zatáhl i závěsy, aby nikdo dovnitř neviděl, postava si sundala kápi, která zakrývala hlavu.

,,Jak jsi ji to oslovil?" pronesla Bellatrix nebezpečně. Borgin viditelně zbledl a znervozněl. Nejspíš mu došlo, že použil špatné oslovení. Na sucho polkl. ,,Tak?!"

,,Omlouvám se," řekl a hluboce se poklonil.

,,Pro tebe je Princezna zla nebo tvá paní," vyštěkla Bellatrix, ,,žádná slečna Raddleová!"

,,Ano," přitakal. Bellatrix ještě něco chtěla říct, zadržela ji však Annabeth.

,,To stačí," řekla ostře. ,,Nemáme na takové věci čas."

,,Jistě, Annabeth." Stejně jako dovolila Narcisse, i Bellatrix ji mohla oslovovat jménem. Přestože si první užívala, že jí musí vykat a říkat jí má paní nebo Princezno, nakonec ji to po týdnu a půl přestalo bavit. Stále na ni ale byla naštvaná kvůli zabití Lucindy.

,,Přejděme teda k věci," ujala se slova Cissa. ,,Poslala jsem vám o tom sovu."

,,Ach, ano," přikývl Borgin. ,,Jsem starší, už trochu zapomínám." Muž odběhl dozadu a za chvíli se vrátil s dalším mužem. Vypadal ještě hůř, než ten první.

,,Dobrý den," pozdravil slušně. Ostatní jen pokývli hlavou.

,,Jsme tu kvůli té skříni," řekla Narcissa. Muži přikývli a Borgin vyšel zpod pultu k místu, kde stál velký předmět zahalený plachtou. Vzal za jeden cíp a odhalil masivní skříň.

,,Rozplývavá skříň," řekl Burkes. ,,Její dvojče je v Bradavicích, díky čemuž může kdokoliv projít tam a zase zpět, aniž by o něm někdo věděl."

,,Jak se dostala do Bradavic?" zeptala se Annabeth. Vrtalo jí hlavou, kde dokonce je.

,,Je tam už řadu let," odpověděl Borgin, ,,ale je rozbitá."

,,Rozbitá je nám k ničemu!" naštvala se Annabeth a oči jí zčernaly. Nesnášela ten úkol, který Draco dostal a nechtěla, aby se kdy uskutečnil, ale pokud by se tak nestalo, Draco by byl potrestán a ne zrovna hezky. To nemohla dopustit.

,,Již dlouho nebyla používaná a není se čemu divit," snažil se z toho vykroutit muž.

,,Dá se nějak opravit?" zeptala se Narcissa a snažila se, aby se jí netřásl hlas.

,,Několika kouzly ano, ale bude to nějakou dobu trvat," přitakal prodavač.

,,Jak dlouho?" zeptala se Annabeth o něco klidněji.

,,Několik měsíců. Budete muset postupně zkoušet, jestli už je, nebo není opravená," odpověděl opatrně. ,,Napíšu vám kouzla, kterými ji lze opravit. Není však jisté, že budou fungovat. Musel bych se na tu skříň podívat sám, abych to kouzlo mohl určit přesně a zkrátit tak čas její opravy."

Borgin odběhl zpět za pult, odněkud vytáhl pergamen s brkem a začal vypisovat potřebná kouzla. Když jej pak podal Annabeth, bylo tam celkem šest kouzel.

,,To poslední je kouzlo, kterým se skříň aktivuje. Bez něj nejde projít skrz," poznamenal.

,,Povězte, Borgine," promluvila Annabeth a podívala se při tom muži do očí, ,,přejete si nadvládu mého otce nad kouzelnickým světem?"

,,Samozřejmě, Princezno," odpověděl a horlivě přikývl.

,,Tohle je způsob, jak toho může dosáhnout," řekla a poukázala na skříň. ,,Je vám tedy jasné, že je pro vás nesmírná čest mít tuhle nabídku?"

,,Samozřejmě," přikývl znovu.

,,Takže je to pro vás dostatečná odměna, ne?" Muž zamrzl v pohybu. Teprve teď mu došlo, na co narážela. Rád okrádal lidi a hlavně ty dobře postavené, kterým pár drobných nechybělo. Annabeth však neměla v plánu mu platit.

Bellatrix a Šedohřbet se za ní ušklíbli. Opravdu měla vlastnosti po otci a využívala je, když bylo potřeba.

,,Jistě, má paní," řekl poraženě Borgin.

,,Jsem ráda, že jsme se domluvili," ušklíbla se zmijozelka. ,,Ta skříň zůstane tady. Až nastane ten správný čas, poznáte to." Muž znovu přikývl.

,,Je vám taky doufám jasné," promluvila Cissa, ,,že o tomhle nikomu nesmíte říct?"

,,Samozřejmě," přitakal Burkes místo Borgina, ,,nikomu nic neřekneme."

,,Dobře," řekla Narcissa a otočila se na ostatní. ,,Myslím, že můžeme jít." Všichni přikývli. Bellatrix si nasadila zpět kápi, aby ji nikdo nepoznal a vyšla ven za Šedohřbetem, který už tam byl. Annabeth ji následovala společně s Dracem a Narcissou.

,,My jdeme ještě ke Keprníkovi a Frivolitce pro hábit. Uvidíme se doma." Bellatrix přikývla a se Šedohřebetem se přemístila pryč. Annabeth si povzdechla. Chtěla už jít domů, lehnout si do postele a pořádně se zahrabat do peřin a nevylézt do dalšího dne.

,,Tak pojďme, ať už můžeme domů," vyslovila své přání zmijozelka. Narcissa souhlasně přikývla. I ona už chtěla pryč, ale Draco nový hábit žalostně potřeboval. Rozešli se proto směrem zpět na Příčnou, kde se krámek nacházel.

-----------------------------

Do odjezdu zpět do Bradavic zbývaly poslední dva dny. Annabeth se nemohla dočkat, přesto by i raději zůstala doma a zaučovala se černou magii. Věděla však, že tam musí a pomoct Dracovi, který by doma tak zůstal raději.

Dneska ji čekala poslední lekce s Bellatrix. Zítra se bude jen chystat a připravovat se. Ani na tuto lekci se jí moc nechtělo. Jak Bella řekla, chce, aby si do odjezdu zkusila všechny kletby, které se nepromíjejí. Už si zkusila Imperio na jednu mudlovskou ženu, kterou unesli během útoku na Londýn, kdy spadl most, a společně s ní i Ollivandera, prodejce hůlek, kterého drželi ve sklepení.

Cruciatus si zkusila taky, na té samé ženě pár dní potom. Podle Bellatrix by ji mohly všechny tři kletby naráz moc vysílit. Alespoň se mohla připravit psychicky na Avadu, která ji trápila ještě víc, než Cruciatus.

Vyšla ze svého pokoje a zamířila do sklepení, kde byly žaláře. U jedné cely stála už Bellatrix a ležérně se opírala o stěnu vedle kovových mřížových dveří.

Jakmile zahlédla Annabeth, odstoupila od stěny a vytáhla hůlku. Jedním mávnutím odemkla a otevřela dveře.

První dovnitř vešla zmijozelka, hned za ní smrtijedka. Nechala mříže otevřené, stejně by neměla možnost útěku.

,,Myslím, že je ti jasné, co dnes bude tvým posledním úkolem v tvojí výuce," poznamenala Bellatrix. Annabeth přikývla a vyhledala ženu. Choulila se v nejzazším koutě cely a třásla se strachy. Dívce jí bylo líto. Byla mladá, podle prstýnku, který měla na levém prsteníčku, vdaná nebo zasnoubená. Světlé vlasy měla ušpiněné od špíny kolem a vlastní krve. Ruce, nohy i tváře měla též od krve, která jí vytékala z ranek.

To neudělala ona, ale Bellatrix svoji dýkou. Přestože nesnášela mudly, dýku nosila vždy u sebe, kdyby náhodou. Nějakou zálohu přece mít musela a když ji kouzly přestalo mučení bavit, přešla na tento způsob.

,,Ještě na ni použij Cruciatus, aby sis ho procvičila pořádně," vyzvala ji. Annabeth polkla. Doufala, že bude muset použít jen smrtící kletbu. Vytáhla si hůlku a namířila ji na ženu před ní.

,,Crucio." Žena se ihned začala svíjet bolestí a křičet. Bellatrix se potěšeně usmála a užívala si ten zvuk, který většině lidí drásal nervy.

,,Myslím, že stačí," řekla. Annabeth stáhla kouzlo a ruka jí klesla k bokům. Žena před ní ležela a téměř se nehýbala, až na nepravidelné nádechy a výdechy. ,,Zabij ji."

Znovu pozvedla hůlku a převracela si na jazyku ta dvě slova. Dvě slova, které okamžitě a bezbolestně usmrtí ženu, kterou před chvílí mučila. Dvě slova, které z ní udělají vražedkyni. Slova, která stejně bude muset ještě několikrát použít, pokud chce ochránit své milované a zabránit svému otci, aby si získal vládu nad světem.

,,Avada kedavra." Zelený paprsek vyšel z její hůlky a osvítil celu. Žena na zemi se přestala dýchat a Annabeth byla ráda, že leží tváří sklopenou k zemi. Nemohla by se podívat do těch skelných mrtvých očí, které by jí ještě víc dokazovaly, že ji opravdu zabila.

,,Výborně!" vypískla Bellatrix nadšeně, jako by byly Vánoce. ,,Jsi nejlepší žačka, jakou jsem kdy měla. Úspěšně jsi zvládla všechny tři nepromíjené kletby a dokončila tak svou výuku základů černé magie. Teď už bychom mohly pokročit dál, kdybys neodjížděla do Bradavic. Tvou výuku převezme Snape."

Poslední slovo vyplivla, jako by to bylo jed. Dávala tak jasně najevo, že si o něm myslí svoje, přestože mu Pán zla tak důvěřuje.

,,Snape?" Annabeth překvapeně zamrkala. Byla pravda, že ji překvapilo, že je Snape smrtijed. Přece jen, viděla ho tolikrát na schůzích Řádu. Taky ji to pěkně naštvalo. Rozhodla se mu to pak i říct, až s ním bude osamotě.

,,Ano," přitakala Bellatrix. ,,Pán zla tak rozhodl, abys nemusela svoji výuku přerušovat."

,,Aha," hlesla dívka a obrátila se k odchodu. Nechtěla tam setrvávat už ani minutu. Slyšela, že Bellatrix je jí v patách. Úklid mrtvých těl měli na starost domácí skřítci, takže se o to nemuseli zajímat.

Téměř vyběhla schody do patra, kde se nacházely pokoje. Rychlou chůzí došla až k Dracovu pokoji a aniž by zaklepala, otevřela dveře a vešla dovnitř.

Jak očekávala, Draco seděl na posteli a četl si. Jakmile však otevřela dveře, vzhlédl od ní a podíval se na zmijozelku. Podle jejího výrazu poznal, že se něco stalo.

,,Co se stalo?" zeptal se a knihu odložil na noční stolek. Annabeth dveře zavřela, mávnutím ruky zajistila pokoj proti hluku a svalila se Dracovi do náručí.

,,Já ji zabila," hlesla a nechala slzy, aby jí tekly po tvářích. Chlapec na to nic neřekl. Věděl přesně, jak se cítí. I on to musel podstoupit a cítil se stejně hrozně. Chlácholivě hladil Annabeth po zádech a do ucha jí šeptal uklidňující slova.

Po chvíli plakat přestala. Nebylo to však tím, že by se uklidnila, ale protože usnula. Draco ji jemně políbil do vlasů a posunul tak, aby se jemu i jí pohodlně leželo.


Další kapitola vyjítá dřív, dokonce o čtyři dny, to je hrozné -,-

Moc si na to nezvykejte a předem upozorňuju, že možná nestihnu termín ve středu :/

A protože dneska nevím, z čeho bych se vám vykecávala, tak to ukončuji :)

Nikky

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro