Annabeth se další den sešla s Harrym a Hermionou, jak slíbila. Ron po jejím varování raději nedošel a ona byla ráda. 

Zavřeli se v Komnatě nejvyšší potřeby, která se po jejich přání změnila na místnost se sedačkou, křeslem, krbem s plápolajícím ohněm a servisem s horkým čajem.

Annabeth se usadila do křesla, zatímco nebelvirští studenti na sedačku.

,,Tak se ptejte," vyzvala je a napila se ze svého šálku zmijozelka.

,,Co všechno se dělo o prázdninách poté, co jsi odešla k Malfoyovým?" zeptal se Harry. Annabeth napadlo, že si nejspíš otázky vymýšleli společně už včera, aby na něco nezapomněli.

,,Hned ten den byla schůze," začala vyprávění. ,,Otec mě uvedl jako Princeznu zla nebo jejich paní a pohrozil jim, že pokud mi někdo něco udělá nebo jenom hnusného řekne, potrestá ho.

Pověřil Bellatrix, aby mě vyučovala černou magii, protože ji učil on sám, takže ze všech byla nejzkušenější. Musela jsem začínat pomalu, protože všichni víme, jak moje tělo reaguje na velký příval černé magie.

Po týdnu, co jsem tam byla, jsem obdržela Znamení zla. Když mi to otec oznámil, nemělo cenu odporovat. Domluvila jsem se s ním ale na speciálním, které se objeví jen v případě, že mě bude volat. 

Taky jsem neskládala stejnou přísahu, jako třeba Draco. Stala se ze mě Smrtijedka, ale otci nesloužím. Taky jsem přísahala, že pokud se mu něco stane a on nebude moct dokončit to, co začal, nastoupím na jeho místo a udělám to za něj. 

Kdybych odmítla, jistě by to navrhl jinému Smrtijedovi, nejspíš Bellatrix, která je jeho nejvěrnější. To by bylo velmi špatné. Někdy mám pocit, že je šílenější, než on.

Potom jsem se začala učit černou magii. Ze začátku jsem musela brát lektvary na doplnění energie, abych neusnula v poledne. Vrcholem toho všeho byly tři nepromíjitelné kletby. 

Pamatujete, jak spadl ten most v Londýně? Tak při tom byla unesena jedna mudlovská žena. Na ní jsem všechny kletby musela provést.

Další otázka?"

Nastalo ticho. Nebelvírští studenti potřebovali chvíli, aby všechny informace, které teď slyšeli, vstřebali. Málo toho teda nebylo.

,,Proč jste zakleli Katie?"

,,Je to složitější, náhrdelník nebyl určen jí," zavrtěla hlavou Annabeth. ,,Otec nařídil Dracovi, aby zabil někoho mudlovského původu. Nabídla jsem se, že mu pomůžu. Nemohla jsem ho v tom nechat samotného. 

Napadlo mě, jak to udělat nepřímo, aby nemusel vyslat smrtící kletbu. U Borgina a Burkese jsem koupila ten náhrdelník a ovlivnila Katie, aby to donesla jednomu studentovi z mudlovské rodiny. Jenže jsem nepočítala s její kamarádkou. S Katie to byla nehoda."

Další ticho. Annabeth si v hlavě projížděla všechny lži, které může odpovědět, aby z toho vybruslila. 

,,Když se to nepovedlo, zkusíte to ještě jednou?"

,,Už se stalo," přikývla. ,,Dala jsem Křiklanovi otrávenou flašku dýňového džusu, aby to dal jednomu studentovi. Jenže už je to nějaký čas a stále nic."

,,Co když to nalije tomu nesprávnému?" zhrozila se Hermiona.

,,Použila jsem na něj matoucí kouzlo a navedla ho, aby to udělal," namítla. ,,Měl by to udělat. Pokud by se tak však stalo, je zkušený lektvarista. Jistě ví, jak někoho zachránit při otravě."

,,Voldemort si opravdu vzal holku, která chodila do Nebelvíru?"

Annabeth vyprskla smíchy. Nepřemýšlela nad tím, že by se jí na to Harry ještě zeptal.

,,Ano," přikývla s úsměvem. ,,Prostě si padli do noty. Našli společná témata a už to šlo. Taky k tomu dopomohl matčin vzhled."

,,Takže mluvili o ovládnutí světa?" nadzvedl Harry obočí.

,,Ne," zavrtěla pobaveně hlavou. ,,Ještě nějaké otázky?" 

,,Jen jedna," přitakala Mia. ,,Jste pořád na naší straně?"

,,Samozřejmě," přikývla Annabeth. ,,Kdybych nebyla, o svém Znamení bych vám neřekla, ani o Dracově. To byste si mohli sice jednoduše zjistit, ale i tak jsem vám to řekla. Mohla jsem vám lhát a říct, že Znamení vůbec nemám a neříkala bych vám, že jsem někoho zabila. Nepřiznala bych, že jsme, sice nechtěně, zakleli Katie."

,,Dobře," řekl Harry. ,,Věříme ti. Všechno řekneme Ronovi, aby to věděl i on. Nějak se bál, že nechtěl ani dojít. Uznal, že neměl tak vybuchnout a první jít třeba za tebou nebo námi. Máme Dracovi i tobě vyřídit omluvu."

,,Dracovi to vyřídím a řekni mu, že se omluva přijímá," souhlasila zmijozelka. ,,Pokud je to teda vše, ráda bych šla za Dracem."

Poté se rozloučili a každý zamířili jinam.

***

Na ošetřovně panovalo až strašidelné ticho. Annabeth co nejtišeji zavřela velké dveře a zamířila k jedinému lůžku, které bylo zatažené závěsy. 

Odhnula jeden kus a šla blíž. Draco pravidelně oddechoval, stále byl však neobvykle bledý.

Dívka si sedla do křesla vedle lehátka a vzala chlapce za ruku. Měl ji ledovou, stejně jako včera.

Zmijozelka mávla rukou, aby je, spíš ji, nemohl slyšet.

,,Mluvila jsem s Harrym a Hermionou," začala těžce. Věděla, že bude v pořádku, přesto ji pohled na něj mučil. Vzpomněla si, jak v bludišti ve třetím úkolu narazila na bubáka, který měl podobu mrtvého Draca.

,,Všechno jsem jim vysvětlila. Pár podstatných věcí, jako zabití Brumbála, jsem vynechala a v něčem jsem musela lhát, ale bylo to nutné. Jinak jsem jim vše řekla a oni to pochopili. Ron se ti taky omlouvá. 

Taky jsem mluvila s tvojí mámou. Mám ti vyřídit, že tě má ráda."

Annabeth se zhluboka nadechla, aby zahnala příval slz. To se jí však nepodařilo a slzy jí začaly smáčet tváře.

,,Hrozně mě mrzí, že jsi to za mě odnesl. Kdybych byla opatrnější, nic z toho by se nestalo. Málem bys nezemřel. Co by se stalo, kdyby tě zastihl Ron jinde? Už bys byl mrtvý. Jediné štěstí, že u toho byla Uršula, která doletěla pro pomoc. A nebýt Snapea, který jako jediný věděl protikouzlo, taky bys byl mrtvý.

Je to všechno moje vina."

Chlapcova ruka v té její udělala nepatrný pohyb. Přesto to cítila. 

,,Není to tvoje chyba," zachraptěl Draco téměř neslyšně. Oči měl mírně otevřené a chabě hladil palcem ruku Annabeth. 

,,Pšš," dala mu ukazováček na rty. ,,Nemluv. Vyčerpáváš se tím. Musíš odpočívat."

,,Je mi dobře," zalhal Draco. 

,,Ne, není," řekla nesmlouvavě. ,,Málem jsi zemřel."

,,Nikdy bych tě neopustil," zavrtěl jemně hlavou zmijozel. ,,Nenechal bych tě v tomhle světě samotnou."

Jestli před tím Annabeth brečela, tak nevěděla, co dělá teď. Slzy se jí spustily ještě víc než před tím.

,,Už jsem říkala, jak moc tě miluju?" zašeptala.

,,Klidně si to poslechnu ještě několikrát," usmál se chabě Draco.

,,Jsem ráda, že tě tvůj humor neopustil," neodpustila si poznámku dívka, ale taky se smála. 

Nastalo ticho. Annabeth viděla, jak se Dracovi zase zavírají oči.

,,Spi. Potřebuješ doplnit energii," zašeptala. Chlapec nic neřekl, jen začal pravidelně oddechovat. Usnul.

Černovláska se láskyplně usmála, pustila jeho ruku a stoupla si. Věnovala mu polibek na čelo a zamířila pryč z ošetřovny, zpět do Komnaty nejvyšší potřeby.

Poslední kapitola do října lidi :/

Jdu zítra do prváku a potřebuju čas na učení. Nechci si u učitelů hned udělat špatný obrázek, že se nenaučím a dostanu špatnou známku.

Taky si chci na chvíli dát pauzu od psaní.

Jak jsem již psala, pokud by byl čas, zkusím si předepsat kapitoly, abych pak nemusela někdy vynechávat.

Jinak, @Katuska26 mi udělala k celé trilogii úžasné trailery, které naleznete v prvních kapitolách každého příběhu a taky i v téhle kapitole :)

Tohle je teda vše.

Všem ještě přeji hodně štěstí v nadcházejícím školním roce :)

Nikky