Tak jo :)
Teď přeskočíme to uklízení domu,protože mě to ani nebavilo :D
Snad vám to nebude moc vadit :)
Btw. Trochu sem si oblíbila pohled třetí osoby :DD

Tuhle kapitolu věnuji svojí kamarádce,která mě dokopala k další časti,za což jí moc děkuji :)) Navíc dostala v chemii za 4,takže takova malá útěcha pro ni :) :D
mau5ka

Pohled třetí osoby :

Dům na Grimmauldově náměstí 12 byl celý vzhůru nohama. Molly Weasleyová létala za všemi dětmi s nepřetržitými otázkami, jestli něco nezapomněly.

Její manžel seděl v kuchyni u stolu a četl si Denního věštce, přičemž nesouhlasně kroutil hlavou ze strany na stranu.

Děvčata si v pokoji dobalovala poslední věci a horlivě diskutovala na téma kluci. Jediná Annabeth to měla lehké. Chodila s Dracem, takže jí všichni ostatní kluci nezajímali. Ovšem zajímalo ji, kdo se líbí jim.

,,Já nevím. Na kluky nemám ani pomyšlení, natož když teď budeme skládat NKÚ," hájila se Mia.

,,A ty Ginny?" otočila se zmijozelačka na svoji o rok mladší kamarádku.

,,Tak...Harry je hezký," řekla trochu tišeji.

,,Takže tobě se líbí Chlapec, který přežil, jo?" utahovala si z ní Ann, ale nemyslela to zle. Ginny zrůžověly tváře.

,,My to nikomu neřekneme," ujistila ji Mia. Ginny se na ně jemně usmála. Pak se jí tvář stáhla zvědavostí.

,,Kdybys nechodila s Dracem, tak koho bys tak chtěla?" zeptala se se zájmem a otočila se na Annabeth.

,,Nad tím jsem nikdy nepřemýšlela," zamyslela se.
,,Buď Fred nebo George. Asi," odpověděla.

,,Co my?" ozvalo se ode dveří. Annabeth poplašně zvedla hlavu. Ve dveřích stála dvojčata. Oči se jí změnily na žlutou.

,,Nic!" vypískla. Dvojčata se na sebe podívala, vyměnila si významné pohledy a pak se otočila na Ann.

,,Nechtěj, abychom na tebe použili kouzla,'' zažertoval Fred s vážnou tváří. George jen přikyvoval.

Annabeth se zvedla z postele, přešla blíž k nim a podívala se Fredovi do očí. Ty její už nebyly žluté, ale modročerné.

,,Jediné kouzlo, kterým byste to ze mě dostali, je Cruciatus. Pochybuju, že byste byli ochotní ho použít," řekla a sledovala, jak se jejich tváře mění na zděšené.

,,M-my to mysleli ze srandy!" vypískl George.

,,Já taky," usmála se Annabeth a její oči se změnily zpátky na modrou. Dvojčata si hlasitě oddechla. ,,Musíte mě brát s rezervou," řekla a posadila se zpátky na postel. Dvojčata jen přikývla a raději zmizela pryč.

,,Neměla bys je tak děsit," ozvala se Mia.

,,Ale prosím tě. Oni dva se nebojí ničeho, kromě tady Ann. Je to zábava je pozorovat," usměrnila ji Ginny. Mia jen nesouhlasně zavrtěla hlavou, ale nic neřekla.

,,Už máte sbaleno?" Ve dveřích se objevila Molly, celá zadýchaná.

,,Ano. Jen musíme ty kufry snést dolů," přitakala Ginny a rychle zapla kufr.

,,Použijeme na ně levitovací kouzlo." Molly z kapsy vytáhla svoji hůlku a namířila je na kufry děvčat.

,,Wingardium leviosa." Kufry se zároveň zvedly do výšky a odlevitovaly z pokoje na chodbu a dál dolů. Děvčata vyrazila za nimi, zatímco Molly utíkala zkontrolovat kluky.

Dole již čekala skupina členů Fénixova řádu. Alastor Moody s jeho strašidelným okem, Tonksová s jejími žvýkačkově růžovými vlasy, Sturgis Tobolka, Kingsley v jeho obvyklém fialovomodrém hábitu a Lucinda se Siriusem.

,,Myslela jsem, že nemůžete chodit pryč ze Štábu," ozvala se zamyšleně a zmateně Annabeth. Moody si něco zamručel pod nos, Lucinda se zase tvářila nesouhlasně, ale Sirius se nadšeně usmál.

,,Přeměním se do své zvířecí podoby. Nikdo mě nepozná," odpověděl radostně. Vypadal jako malé dítě, které dostalo vysněnou hračku. Člověk se mu nemůže ani divit. Dvanáct let byl zavřený v Azkabanu, pak byl na útěku a nakonec musel být zavřený tady.

,,Stejně se mi to nelíbí. Určitě někdo tvoji zvířecí podobu zná a může tě tam poznat,'' namítla Lucinda a založila si ruce na prsa.

,,Moji podobu znají jen lidí z Fénixova řádu, Poberti a někteří učitelé Bradavic. Nikdo mě nepozná,'' uklidňoval Sirius Lucindu, ale moc to nepomohlo.Stála si za svým. ,,Navíc to dovolil Brumbál,'' dodal vítězně. Na to už neměla Lucinda co říct.

,,Co Brumbál dovolil? A proč jsou tady členové Řádu?'' Od schodiště se ozval Harryho hlas. Všichni se jako na povel otočili jeho směrem. Harry se tvářil překvapeně. Ron stál vedle něj, nepřekvapen.

,,Protože máme tebe a tady časovanou bombu bezpečně dopravit na nástupiště," odpověděl Sirius a ukázal na Annabeth. Ta po něm šlehla ne moc hezkým pohledem. Tomu se jen uchechtl. Pořád v něm zůstal kousek Poberty z těch studijních let.

,,Tak dost tlachání!'' zaburácel Pošuk naštvaně. Všichni rázem zmlkli a pozorovali Alastora Moodyho. ,,Musíte vyrazit, nebo to nestihnete,'' řekl trochu klidněji, zato nabručeněji než předtím.

,,Annabeth půjde s Lucindou a Kingsleym. Harry půjde se mnou, Tonksovou a Siriusem.'' U Siriusova jména se zamračila. Nejspíš se jí to taky nelíbilo, že má jít s nimi.

,,Ostatní se rozdělte jak chcete,'' dořekla. Chvíli bylo ticho, než první promluvila Hermiona.

,,Já půjdu s Ann. Měl bys jít s Harrym, Rone,'' řekla a Ron přikývl.

,,Já půjdu s holkama,'' přidala se Ginny.

,,A my půjdeme s Harrym,'' přidala se dvojčata.

,,Ne. Budete se muset na tu cestu rozdělit. Oba dva jste už plnoletí, takže byste mohli když tak bojovat,'' namítl Moody nekompromisně. Dvojčata se na sebe podívala, jakoby se mohla domluvit přes telepatii.

,,Tak já půjdu s Annabeth,'' ozval se Fred a střelil pohledem po jmenované. Moody jen něco znovu zamručel, což mělo znamenat souhlas. Všichni se postupně odebrali domem ke vstupním dveřím a vyšli ven na ulici. Paní Weasleyová, George, Harry, Ron, Sirius a Tonksová vyrazili jednou cestou, zatímco Annabeth, Hermiona, Kingsley, Lucinda, Ginny a Fred šli tou druhou.

------------

Annabeth se rozhlížela po nástupišti. Hledala jednu osobu s platinovými vlasy. Nikde ji bohužel nemohla najít. Buď už je ve vlaku, ještě nedorazil nebo ho prostě nebylo vidět. Sázela spíš na to první.

,,Tak jo. Nedělejte žádné průšvihy, učte se na NKÚ a OVCE a hlavně na sebe dávejte pozor.'' Ann otočila hlavu na Molly, která je všechny upozorňovala na klasické věci.

,,Ano, mami.'' ,,Ano, paní Weasleyová.'' Molly se na tváři objevil jemný úsměv. Každého z nich letmo pohladila po tváři, přičemž se dvojčata s Ronem ošila.

,,Opravdu na sebe dávej pozor. V Prasinkách vždy choďte ve skupince a z těch článků si nic nedělej. Hlavně musíš zachovat klid." Lucinda si vzala Ann kousek od ostatních, stejně jako před chvílí Sirius Harryho.

,,Neboj. Draco mě umí uklidnit," ujistila ji s úsměvem Ann.

,,A kdyby byly nějaké sny nebo noční můry, okamžitě to řekni nějakému profesorovi a napiš mi. Pokud se dozvím, že něco bylo a nic si mi nenapsala, tak si mě nepřej," pohrozila jí. Když chtěla, uměla být velmi strašidelná.

,,Neboj. Vše budu hlásit," souhlasila a objala Lucindu.

,,Měli byste si nastoupit, ať si ještě najdete místa," popohnala je Molly. Annabeth se odtáhla od své tety a podívala se na černého psa po jejím boku. Sehnula se a poškrábala ho na zádech. Pes radostně zavrtěl ocasem.

,,Mějte se," řekla a následovala své kamarády do vlaku.

Když si hledali kupé, všechny pohledy se stočily na ně. Tedy na Harryho a Annabeth.

,,Nemáte nic lepšího na práci?!" křikla na ně Ginny. Sice byla ve čtvrtém ročníku, ale uměla si prosadit svou. Většina pohledů se odvrátila.

,,My musíme s Ronem do Prefektského vagonu," omluvila se Mia a s Ronem zamířili pryč.

,,Počkejte. Půjdu kousek s vámi. Chci najít Draca," křikla za nimi a doběhla je. Dvojčata se již dávno odpojila a šla za Lee Jordanem, aby probrali nové lumpárny na tento rok.

Harry tedy zůstal na chodbě jen s Ginny.

,,Tak pojď. Najdem si kupé," ozvala se za ním a popostrčila ho dál.

--------

Annabeth procházela zmijozelským vagonem, ale nikde nemohla najít Draca. Na rozdíl od ostatních, zmijozelští studenti na ni neházeli pohledy. Většina ji ignorovala.

Byla skoro na konci vagonu, když konečně zahlédla platinově blond vlasy. Seděl v kupé se svými gorilami a zamyšleně se díval z okna.

Opatrně otevřela dveře kupé, čímž upoutala jejich pozornost.

,,Ann!" vyjekl, vyskočil a než se nadála,s víral ji v medvědím objetí. Přes prázdniny hodně vyrostl,t akže si hlavu zabořila do jeho hrudi, místo do ramene.

,,Tak moc jsi mi chyběl," zašeptala. Cítila, jak se usmál.

,,Ty mě taky." Ann od něj neochotně odstoupila a podívala se na ty dvě gorily. Nikdy neměla Crabba a Goyla moc ráda, ale nic proti nim neměla. Teď ale chtěla být s Dracem na chvíli sama. Ten si všiml jejího pohledu.

,,Tak jo. Běžte ven,'' zavelel a oba dva se jako na povel zvedli a odešli pryč. Ann se na něj vděčně usmála a zaplula do kupé. Tam si sedla na místo, kde předtím seděl Draco a čekala, až si přisedne.

Draco vytáhl hůlku a párkrát s ní švihl. Ozvalo se zamykání dveří. Pak se šel posadit vedle ní.

,,Co to bylo?'' zeptala se zvědavě. Draco jen pokrčil rameny.

,,Aby sem nikdo nevlezl a nikdo nás neslyšel. Mám takový pocit, že se mnou chceš mluvit o něčem důležitém, co by nikdo jiný neměl slyšet,'' vysvětlil své činy.

,,Taky že máš pravdu. Chtěla jsem mluvit o všem, co se stalo v létě,'' řekla.

,,No...tak dobře,'' přitakal a gestem ji vyzval, aby se na něco zeptala.

,,Byl jsi na nějaké schůzce?'' zeptala se opatrně. Draco viditelně pobledl.

,,Ano. Tvůj otec si vyžádal moji přítomnost. Podle něj jsem dost starý na to, abych tam byl,'' odpověděl a podíval se z okna. Ann se natáhla a dala svoji ruku na tu jeho.

,,A jsi...stal ses..'' nechtěla to doříct. To slovo se jí zaseklo v krku jako velký knedlík.

,,Ne. Ještě ne. Jen jsem byl na schůzce, abych viděl, jak probíhá,'' hlesl. ,,Řekla jsi někomu, že je u nás?''

,,Ne, nikomu,'' zavrtěla hlavou. Draco si viditelně oddechl. Už otevíral pusu, že se na něco zeptá, když se ozvalo klepání na dveře. Přes sklo mohli oba dva vidět Blaise a Pansy. Draco pohlédl na Ann, která jen kývla na souhlas, aby šel otevřít.

,,Proč jste se zamkli?'' zeptal se nechápavě Blaise a sedl si naproti Ann k oknu, zatímco Pansy se postavila před ni.

,,To mě ani neobejmeš?'' zeptala se trochu dotčeně. Annabeth si rychle stoupla a objala svoji kamarádku.

,,Myslela jsem, že se mnou nebudeš chtít nic mít.'' Pansy se na ni překvapeně podívala.

,,To že jsi dcera Ty-víš-koho neznamená, že se s tebou nebudu bavit. Jen jsem měla první strach,'' vysvětlila. Ann se trochu pousmála a zase si sedla. Pansy se posadila vedle Blaise a Draco vedle Annabeth.

,,A co ten článek v Denním věštci?'' nadhodil téma Blaise.

,,Který přesně myslíš?''

,,Asi všechny,'' řekl zamyšleně Blaise.

,,Holoubková je hrozná kráva. Místo toho, aby psala o něčem smysluplném a pravdivém se zaměřila na mě a Harryho. Díky jejím vymyšlenostem jsem doma rozbila pár hrnečků. Však víte jak to je.'' Ann při vzpomínce na Ritu Holoubkovou potemněly oči. ,,Nejhorší bylo, když napsala, že jsem se ještě nevyrovnala se smrtí matky, všechno jsem si vymyslela a chci se mu pomstít. Plus studuju černou magii a podílela jsem se na zabití Cedrica. To jsem ji málem šla přizabít.''

,,To číslo jsem četla. Máma hrozně nadávala, že si to vůbec může dovolit,'' ozvala se Pansy. Všichni na ni pohlédli.

,,Tvoje máma mi věří?'' zeptala se překvapeně.

,,Ano. I Potterovi. Prej nikdy nevěřila, že by Ty-víš-kdo navždy zmizel. Byla to jen otázka času. Navíc nevidí důvod, proč byste si to vymýšleli,'' odpověděla.

,,I naši vám věří,'' přidal se Blaise. Annabeth se na tváři objevil úsměv. Byla ráda, že i někdo jiný, kromě lidí co jí znají, jí věří.

,,To jsem ráda. Jsou to asi jediní lidé, kteří mi věří aniž by mě znali.''

,,O prázdninách u nás někdy došli známí. Co jsem zaslechla, tak tobě a Potterovi většina z nich taky věří. Bohužel je jich málo, ale aspoň někdo,'' řekla Pansy. Ann se ještě víc usmála.

,,Kdo jsou vlastně letošní prefekti?'' změnila téma Annabeth. Draco rychle vyskočil na nohy, stejně tak Pansy. ,,Vy dva?!'' vyjekla a začala se smát.

,,Musíme rychle do Prefektského vagonu. Omluvte nás,'' vychrlil ze sebe Draco a s Pansy v závěsu vyletěl z kupé. Annabeth se ještě pořád smála a Blaise se k ní přidal.

,,Dáte si něco na zub?'' V otevřených dveřích se objevila stará čarodějka a před sebou tlačila vozík plný sladkostí.

,,Dýňové paštičky, čokoládové žabky, žvýkačky, cukrové hůlky a Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak. Všechno čtyřikrát,'' řekla Ann a začala se hrabat v kabelce, aby našla peněženku s penězi.

,,Děkuji,'' poděkovala, když jí stará paní dala do rukou objednávku a na oplátku jí zaplatila.

,,Já nic,'' řekl Blaise, když se otočila na něj. Stará čarodějka zavřela dveře jejich kupé a odešla o kus dál.

,,Na.'' Blaise se natáhl blíž ke své spolužačce a převzal si od ní sladkosti.

,,Díky,'' poděkoval a otevřel si čokoládovou žabku, zatímco Ann cukrovou hůlku. Oba dva přesměrovali své pohledy k oknu, za kterým probíhala jedna krajina za druhou jako na běžícím pásu. Tohle jí chybělo. Sedět ve vlaku, pozorovat krajinu za oknem nebo si povídat a pojídat cukrové.

--------------

,,Jak to šlo?'' zajímala se Ann, když se Draco posadil vedle ní. S Pansy konečně dorazili z vagonu pro prefekty.

,,Docela dobře. Rozdělili jsme si hlídky na září, proto to trvalo tak dlouho. Jinak nám vysvětlili, co všechno obnáší být prefekt a podobně,'' odpověděl. Až teď si všimla odznaku na jeho hábitu.

,,A co to obnáší?'' přidal se Blaise.

,,Můžeme odebírat body, ale ne víc jak 50 najednou. Pak máme dávat pozor na studenty a pomáhat jim, pokud nebudou vědět,'' ujal se vysvětlování Draco a Pansy jen přikyvovala.

,,Tak to máte dobré,'' přiznal Blaise.

,,Ale je s tím hrozně starostí a zodpovědnosti,'' namítl Draco. Annabeth mu musela dát za pravdu.

,,Jak se začne stmívat, tak máme jít říct v našem vagonu, že se mají převléct do hábitů,'' připomněla mu Pansy. Draco jen pokýval hlavou na souhlas.

Když se konečně setmělo, všichni prefekti vyrazili říct svým spolužákům, že se blíží k Bradavicím a mají se převléct do hábitů. Většina holek vyhnala své klučičí kamarády na chodbu, aby se mohly převléct, nebo šly na záchod. Pak se to vyměnilo. Holky byly vyhnány na chodbu, aby i kluci měli trochu toho soukromí.

O chvíli později opravdu začal expres zastavovat a studenti měli možnost zahlédnout světla nástupiště v Prasinkách. Jakmile vlak zastavil úplně, prefekti vystoupili jako první a otevřeli dveře vlaku, aby jejich mladší nebo starší spolužáci mohli vystoupit.

Annabeth společně s Blaisem počkala na Draca a Pansy, aby společně jeli kočárem.

,,Páni," vydechla Annabeth, když spatřila zvláštní zvířata připomínající koně.

,,Co se děje?" zeptal se překvapeně Draco.

,,Ta zvířata co táhnou kočár. Jsou zajímavá," vysvětlila.

,,Ale ty kočáry nic netáhne. Jedou samy, tak jako vždy," namítla Pansy. Annabeth se překvapeně podívala na své spolužáky. Jak to,že já je vidím a oni ne?. Dál to ale neřešila a nastoupila si do kočáru. Pak se nechala vést lesní cestičkou těmi záhadnými tvory k bráně školy.

• I wish you a Merry X-Mas :) :*
• Šťastné a veselé vám přeji :)
• Tak doufám,že budete mít nebo už máte bohatého Ježíška :)
• Snad jste dostali,pokud jste si přáli,něco z Harryho Pottera tak jako já :)
• Zpět k příběhu - jsme opět v Bradavicích :D
• Pokud si vzpomínáte,tak kapitola 8 v ARI byl už druhý úkol,tudíž polovina knihy :D
• vypadá to,že tato kniha bude teda na víc částí,než ta předešlá :))
• snad se vám kapitola líbila a někdo ten příběh ještě čte :D
• moc děkuji za všechny votes&reads&comments
• za chvíli dokonce bude mít ARI 20k reads ❤
• mám vás moc ráda a ještě jednou vám přeji Šťastné a Veselé Vánoce ❤^•^

Nikky