*" Minulost "*

Běžela. Ani nevěděla kam. Prostě utíkala, na její příkaz. Protože jí to poručila. Když v tom se před ní někdo zjevil. Obrovský přízrak. Muž v černé zbroji zahalen do ohnivého pláště zvedl ruce nad hlavu a poté je držel vzpažené u těla. Jeho ohnivý plášť se rozevřel a na povrch vyšla celá jeho krása. Ona si musela dát ruku před oči. Zaujala postoj, jako by se chtěla bránit, ale pak chtěla couvnout. Ale nemohla se hnout, nešlo to. Jednu nohu měla prudce ve předu a druhou vzadu. Váhu přenesla na zadní nohu a zakrývala si oči paží, aby neoslepla, přes velkou ohnivou zář. Cítila horko na své kůži. Dostala strach. Z něj šla totiž cítit smrt, ale nejen to. I bolest a krutost. Ale ona se chtěla bránit. Nevěděla však jak. On si ji zlověstně prohlížel. ,, Tady jsi. Valar" zasmál se výhružně. Nelítostně zvedl ruku a chtěl jé sebrat to nejvzácnější, jež měla- Mithrilový náhrdelník ve tvaru Lístku. Ten měly všechny. Měl svou moc. Své kouzlo. Ona se mu vzpírala, ale moc jí to nebylo platné. Cítila jak slábne. Pochopila, že nemá cenu bránit a tak to vzdala. Smířena, že bude oloupena o to nejcennější, se svezla k zemi. On hlasitě a vítězoslavně smál. Kradl jí její moc. Vysával z ní veškerou energii a sílu. Ale někdo tomu učinil přítrž. ,, Uhni mi z cesty!" křiknul. Osoba stojící mezi bezbrannou Bohyní a Pánem Zla se ale nehodlala podvolit, natož vzdát. Uchytila v dlani svůj náhrdelník a vystavila jej proti němu. On netušil co má v plánu. Však po chvilce jejího soustředění se náhrdelník rozsvítil. On pochopil. Neměl šanci. Ani utéct, ani schovat. Neměl se jak bránit. Ona věděla, jak použít svou sílu. On zase pro změnu věděl, že ona je jediná co mu může ublížit. Jako jedna z mála, co mu může způsobit bolest. Uchytila náhrdelník pevně v dlaních. Ten rozlil své světlo po širém okolí. Polil ji nekonečným bílým světlem dobra. Zvedla se od země. Zavřela oči a pohltila tu mocnou sílu do sebe. Následně zvedla ruce i s náhrdelníkem nad hlavu a ona se stala jím. Nyní to nebyla ona a její duše, však jen nejsilnější moc na celičkém světě. Zvedl se silný vítr. Vlasy jí vlály do všech stran kolem hlavy. Větve stromů se ohýbaly až k zemi. Jeho opustily plameny zla. Neměl šanci vzdorovat takovéto moci. ,, Ne!" křiknul na ni. Ale ona jej neslyšela. Stala se někým jiným. Stala se něčím jiným. Následně namířila veškerou svou soustředěnost na něj. Všechnu moc, kterou Valar ukradl, zmizela a vrátila se majitelce. Ta ležela na zemi kousek od toho všeho. Vzhlédla a uviděla vše, co se odehrává. Pán zloby padnul na kolena, poté se znovu postavil a bránil se. Ale ona, pohlcena svou mocí a mocí náhrdelníku, se soustředila ještě víc a tak jej porazila. Zbyl po něm pouze prach a ten ihned rozmetal po okolí silný vítr. Jakmile bylo po všem, síly ji opustily, zář ustala, vítr přestal foukat. Ona se přestala vznášet nad zemí a padla. Neudržela se na nohou a sesunula se k zemi. Valar jež byla zachráněna před smrtí se k ní vrhla. Křičela na ni. Ale neodpovídala. Byla pryč. Vypotřebovala veškerou moc, sílu a energii proti němu.  Božská elfka ječela na všechny strany o pomoc. Tiskla k sobě ubohé tělo její zachránkyně, která byla nenávratně pryč. Silně ji objala. ,, Nikdy tě neopustím. Nikdy nebudeš sama" zašeptala. Následně fouknul slabý vánek a ona se  v něm rozplynula. Zachráněná Valar seděla na zemi a dívala se za ní, ale poté již vidět nebyla. Pronesla oběť pro celou záchranu Středozemě, avšak to stále nebude stačit. Sauron stále hrozí....