5.
"Nedívej se na mne takto, neprotestoval jsi," řekl Severus.
Harry zrudl a znovu si dal hlavu do dlaní, tektorát však slyšitelně vzlykl. Muž tiše provedl čistící kouzlo, aby je zbavil důkazu jejich společné vášně.
" Harry, je to v pořádku," pohladil ho po rameni.
Pro mladíka to však bylo jako by ho popálil. Škubnul sebou a vystřelil z postele.
"Tohle skutečně není nutné..."
"Slíbil... slíbil jste, že na mě nebudete tlačit," zakoktal se Harry.
" Omlouvám se, neměl jsem to dělat, ale jak vidíš, může ti být příjemné se mnou prožívat intimní chvíle. Tvé tělo si to pamatuje."
"Ale moje hlava ne. Já.... musím pryč," zavrtěl Harry hlavou a vyběhl na chodbu a do svého pokoje. Tam se vzal hůlku a už klusal po schodech dolů. Muž jej zadržel u dveří.
"Nechoď, vyřešíme to."
" Já musím," zavrtěl Harry hlavou a zbaběle utekl. Severus si povzdechl a zavřel vchodové dveře.
***
Jakmile to šlo, tak se Harry přemístil do Doupěte. Vzbudil Rona, který nechápal, kde se tu jeho nejlepší kamarád takhle po ránu bere, vždyť byla sobota a měli volno.
"Zatraceně Harry, co tu děláš?"
Mladík chodil nervózně po pokoji sem a tam. Vzhledem k tomu, že pokoj nebyl moc velký, tak to Rona dost znervózňovalo.
" Sedni si a řekni mi co se stalo," řekl zrzek, zatímco si promnul oči.
" Já... Snape... bože..." chytil se Harry za hlavu. Ron si ho úkosem prohlížel.
" Chceš mi říct, že jste na to konečně vlítli?" uchechtl se Ron, ale vyraz v Harryho tváři jej zarazil.
" Promiň, ale přesně takhle jsi vyšiloval už tenkrát..." pokrčil Ron rameny.
" Ne, ale vzbudil mě tak, že mě líbal, hladil a tiskl se ke mě až jsme... bože," řekl a cítil se provinile.
"A kvůli tomu mě budíš tak brzy?" ušklíbl se Ron.
"Líbilo se mi to... teda než jsem začal o všem přemýšlet, " zrudl Harry
"To je přece dobře, že se ti to líbilo ne? Aspoň vidíš, že ses poprvé nemýlil."
" Já nevím... cítím se divně... nevím, co mám dělat, sakra."
"Problém je spíš, že si myslíš, že být gay je něco špatného," shrnul Ron.
"To jsem říkal tenkrát?"
"Víceméně... a já ti na to řekl, že Charlie je taky gay a nikdo to nepovažuje a nic divného."
" Cože?"
"Žije se svým manželem v Maďarsku."
" Počkej... není to ten chlap, co tu s ním byl jednou na Vánoce? Myslel jsem, že to je kolega."
"Mimo jiné taky," uchechtl se Ron.
"Aha... no já fakt nevím, co mám dělat." povzdechl si Harry.
"No co by, zahoď ty předsudky a užij si to. To co jste měli spolu vy dva, si můžete vybudovat znovu. On tě vážně miluje," poplácal ho po rameni Ron.
" Mohl bych tu dnes zůstat?"
" Harry Pottere, ty se ho snad bojíš?"
"Ne... jen.... já nevím... připadám si jako pitomec. "
"V klidu dnes tu můžeš být, ale zítra přijede na návštěvu Hermiona, a tak chci mít pokoj pro sebe, jasný?"
"Díky," usmál se Harry.
***
Severus zatím doma přecházel sem s tam.
Copak se neumíš ovládat Severusi?
Šlo to dost těžko, hlavně protože mi začal tak úžasně odpovídat.
Domníváš se, že je to lepší než kdyby tě znechuceně odstrčil?
Alespoň nám naději... musím mu napsat...
Naškrábal na pergamen vzkaz a poslal s ním Hedviku. Ta neměla moc radost, že ji zavolal, dokud jí neřekl, pro koho vzkaz je. Zahoukala a jedním mávnutím křídel byla pryč.
Harryho zastihla zrovna, když se s Ronem ládovali snídaní.
" Hedviko?" podivil se Harry a přešel ke své sově. Na noze měla přivázaný vzkaz. Rozbalil jej, poznal okamžitě to písmo.
Harry, dej mi prosím vědět, zda jsi v pořádku. Severus.
" Kdo ti píše?" zeptal se Ron s plnou pusou sirupových košíčků.
" Snape," zamračil se Harry.
" Copak chce?"
"Jestli jsem v pořádku," dosedl Harry na židli vedle Rona.
" Tak mu odpověz, je hezký že si dělá o tebe starost," usoudil Ron a Harry si povzdechl. Přivolal si psací potřeby, ze stolku a napsal vzkaz. Dal pamlsek Hedvice a poslal jí zpět do Cokeworthu.
***
Nějakou dobu trvalo než Hedvika uletěla danou vzdálenost mezi městy. Když konečne přinesla Harryho vzkaz, nevěděl Severus zda se radovat, že je Harry v pořádku nebo být naštvaný. Do vzkazu napsal Harry jen Jsem v Doupěti. Budu tu spát.
Přeci se nemůže tolik naštvat, aby se mnou nechtěl mluvit?
Možná má strach z toho, co provedeš příště. Nebyl jsi příliš zdrženlivý...
Pravda... mohl bych si vzít lektvar, abych necítil touhu.
To nevydrží věčně...
Snad jej to uklidní.
***
Hardy sám nevěděl co udělá, nechtěl dnes nic řešit, užíval si den u Weasleyových. Molly byla šťastná, že ho tu zase má. Běhala stále kolem jako kvočna a chystala jim neustále něco k pití nebo jídlu. Večer se rozhodl Artur grilovat, a později toho večera se vydali spát.
V posteli si ještě s Ronem povídali a když začal Ron chrápat, Harry se pokusil taky spát. Během chvíle se bohužel opět propadl do noční můry. S křikem se probudil a celý se třásl. Jediná myšlenka, kterou v tu chvíli mel byl Severus. Musel za ním, aby neměl noční můry. Načmáral Ronova vzkaz kam šel a vydal se potichu pryč. Jakmile to bylo možné, přemístil se.
***
Potichu se plížil domem a pak jej najednou zastavilo kouzlo. Poté se rozsvítilo a Severus na něj mířil hůlkou.
" Harry?" podivil se Severus.
" Hmm jo..."
" Proč ses tu plížil jako zloděj?" nechápal Severus.
"Nechtěl jsem tě vzbudit," objasnil mladík.
"To by šlo dost těžko. Mám všude alarmy a navíc lehké spaní."
"Aha."
" Proč jsi nedal vědět, že dorazíš?"
"Odešel jsem narychlo...měl jsem zase noční můru, " povzdechl si Harry. Severus se pousmál.
"U mne nás vždy dveře otevřené, " řekl a rozpřáhl ruce.
Harry k němu váhavě přistoupil. Severus jej sevřel v náručí a Harry se po chvíli uvolnil.
" Pojď spát, je pozdě," zašeptal mu Severus do ucha a Harry přikývl. K předchozímu tématu se už nevraceli.
***
Po probuzení však opět vyvstal problém. Severusova ranní erekce tlačila Harryho do zadku.
Mladík ztuhl a snažil se vymanit z mužova sevření. Severus se probudil a Harryho pustil. Poté jej pohladil po zádech.
" Harry, otoč se."
"Hmm?"
" Musíme si promluvit," řekl po chvíli Severus. Harry si povzdechl a konečně se otočil.
"O čem?"
" Nemůžeš se tomu vyhýbat, chápu, že je ti nepříjemné o tom hovořit, ale čím dříve přijmeš tuto svou stránku, tím lépe ti bude. Chci ti jen pomoci."
" Já nevím, cítím se divně, nikdy by mě nenapadlo, že..." udělal Harry neurčité gesto rukou.
" Chápu, ale již si to jednou překonal, zvládneš to znovu," stiskl mu Severus rameno.
"A jak to bylo tenkrát?"
" Domníval jsem se, že nechceš vědět co bylo dřív. Doposud ses neptal. "
" No nechtěl jsem... ale teď mě to zajímá..." zrudl Harry.
"Jak si asi domyslíš, nepřišlo to jako blesk z čistého nebe. Prostě jsme společně pracovali na tom jak najít a zničit viteály, což vedlo k tomu že se z nás stali přátelé. Nabídl jsem ti tykání a jednou večer, poté co jsme zničili pravý Zmijozelův medailon, jsme slavili a opili jsme se. Jedno vedlo k druhému a následující den jsne se probudili vedle sebe nazí.
"A sakra, " vytřestil Harry oči.
" Ano... tenkrát jsi ovšem použil jadrnějsi výraz," řekl Severus pobaveně.
"A co bylo potom?"
"Utekl jsi do vedlejšího pokoje. Nevím, co ti k tomu tenkrát řekli tvoji přátelé, ale byli jste tam zamčení celý den. Když jsi konečně vyšel, byl jsi bledý jako stěna. Ale jako pravý Nebelvír ses tomu postavil čelem.
" Co jsem udělal?" děsil se Harry odpovědi.
" Počkej, zkusím si vybavit cos přesně říkal... hmm jiště... nechápu jak se to stalo, ale už to nemůžeme vzít zpět, nebo předstírat, že k tomu nedošlo. Nevím jak ty, ale já si to zatraceně moc užil, co kdybychom v tom pokračovali, " odvypravěl Severus.
Harry vytřestil oči:" To jsem nemohl říct..."
"Téměř jsem vyprskl kávu, kterou jsem v tu chvíli pil. Nemohl jsem uvěřit, že bys to skutečně chtěl."
"A co jste udělal?"
"Zepral jsem se jestli to miníš vážně a když si přikývl, políbil jsem tě. Od té doby jsi byl v mé ložnici každou noc až do chvíle než jsme se přemístili k Bradavicím kvůli bitvě, " vyprávěl Severus.
"Asi jsem měl tenkrát víc odvahy než teď," zašeptal Harry.
" Nevyčítám ti to, potřebuješ se s tím prostě vyrovnat. Počkám až budeš připraven se sblížit," pohladil ho Severus po tváři. Mladík zčervenal. Chvíli jen rak přemýšlel a pak se rozhodl.
" Asi bych chtěl něco zkusit..." řekl.
"Poslouchám."
"Polibek?" zrudl Harry a Severusovi se rozšířily zorničky překvapením.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro