Z pohledu Jasona
Vyšel jsem ven. Co to s Eliz je. Ty její nálady už nechápu. Má odvahu, bojí se? Klepe se a brečí, křičí že chce pryč, že jí mám pustit. Jak jí z toho dostat a zajistit, aby znova nepropadla. Moje myšlenky zahnal přicházející Tony. ,,Jak na tom je?" Přisedl si. ,,Já to nevím, mám pocit že v ní je ta síla bojovat za to co chce, ale že neví co chce. A navíc, asi se mě bojí." Poslední větu jsem řekl sklesle. Jestli se mě bojí, nebude se mnou už mluvit, bude se mi vyhýbat, ale já jí miluji, co mám dělat? ,,Já tam za ní zajdu." Tony mě poplácal přátelsky po rameně a optimisticky se na mě usmál. Chtěl jsem jeho úsměv napodobit, ale nějak mi to nevyšlo. Tony zašel dovnitř. Počkám tady na něj, ať vím, jak to šlo jemu. V hlavě mě strašila jedna myšlenka. Že se bojí jen mě. Že mě bude nenávidět a ostatní milovat. Nezbylo mi než čekat

Z pohledu Eliz
Chvíli po tom co jsem neměla sílu na jakýkoliv sebemenší pohyb, se dveře znova otevřely. Přišel nějak rychle. Zavřela jsem oči. Pevně jsem semkla oční víčka k sobě. Jason došel k posteli. Pohladil mě po ruce, jemně. ,,Ahoj Eliz." Oči se mi rozevřely dokořán a já koukala na Tonyho. ,,Tony!" Vydechla jsem a usmála jsem se. Ten jeho optimizmus mě na pár chvil rozveselil ale padla na mě znova deprese. Tony mi rozdělal pouta na rukou. Sedla jsem si. Nohy mi nerozdělal, asi abych nemohla zdrhnout. Koukla jsem na nohy, moje zbraně byly pryč. ,,Co tady děláš?" Zeptala jsem se sklesle. Přitáhla jsem se k nohám a ty jsem si dala k tělu. On se na jezdící židli posunul blíž ke mě. ,,Přijel jsem sem, abych se koukl na to, jak se má moje labilní dcera, a donesl jí něco k jídlu." Podal mi pytlíček s jídlem a teplý hrnek s kakaem. Sám upíjel kafe. ,,Děkuji!" Objala jsem ho a upíjela jsem z teploučkého kakaa. Sledovala jsem přitom tatínka. ,,Tak, kdy mě hodláte pustit do světa, abych řešila Furyho dobrovolné mise?" Zeptala jsem se. ,,Eliz, až se nebudeš účastnit těchto misí a budeš trávit čas s námi." ,,Ale já jsem introvert!" ,,A co diskotéky?" ,,Víš jak dopadla ta poslední?" Vyjela jsem kousavěji než jsem měla v plánu. Hlavu jsem si následně položila do kolen a vydýchávala jsem. ,,Eliz? Koukni na mě." Řekl klidně Tony a tiskl mi u toho rameno. Záporně jsem zakývala hlavou.

,,Něco jsem ti přinesl." Na ruku mi nandal náramek. Než jsem vyrazila na misi, sundala jsem si ho, aby mě nemohly sledovat či kontaktovat. Zmateně jsem na něj koukala. Tony se povzbudivě usmál. ,,Meowe, ke mě." Meowe na skříni roztáhla křídla a slítla za mnou. Sedla si na polštář kousek ode mě a koukala na mě. Naklonila hlavu na stranu a nedůvěřivě mě pozorovala. ,,Meowe?" Koukala jsem na ní. Opatrně jsem k ní vztáhla ruku a pomalu jsem jí pohladila. Její odpovědí my bylo předení. ,,Meowe!" Zapískala jsem a objala jsem jí. Nebránila se. Vzala jsem si jí do náruče. Chovala jsem si jí. Pak jsem koukla na Tonyho. ,,Děkuji." S mírným úsměvem, který se hodně rychle ztratil jsem sklopila pohled k posteli. Tony si mě přitáhl do objetí. Objala jsem ho také. ,,Tak já už budu muset jít. Možná za tebou přijde ještě někdo." ,,Počkej!" Křikla jsem na Tonyho, který byl připravený k odchodu. ,,Nevíš kdo má prsty v tomhle, kdo vymyslel tu misi s názvem mé chycení?" Zeptala jsem se. ,,Jason a Fury, můžeš si je pak podat, ale nezabíjet, jinak by ti nandaly rukavice, ty ti chtěj sundat, až bude tvoje "léčba" dokončená." U slova léčba udělal uvozovky. ,,No super. To tady budu na dlouho a když by se mi náhodou podařilo je nějak oblafnout, a dostat se odsud, do týdne jsem tu znova!" Zabořila jsem hlavu do polštáře. ,,Tak zatím ahoj." ,,Pápá." Můj pohled Tonyho doprovázel celou cestu ven z mého vězení. Pustila jsem se do jídla. Byly tam dva párky ve dvou rohlíkách. Super!

Z pohledu Jasona
Konečně Tony vyšel ze dveří. To čekání mě ubíjelo. Vystřelil jsem do stoje. ,,Tak co?" Zeptal jsem se Tonyho, jen jak vyšel. Na tváři měl divný výraz. ,,No, já ti nevím. Mě se zdála v pořádku, ale to může být tím, že jsem jí odpoutal ruce a donesl jsem jí Meowa." ,,Cože!" ,,Uklidni se. Má svobodný ruce, aby mohla jíst, a starat se o její kočičku. Vždyť se i tak unudí. A v klidu jsem s ní mluvil. Moc toho ještě neřekla, ale lepší se to. Mám pro tebe radu. Místo toho, aby jsi jí tam držel, zkus jí říct nějakou pozitivní novinu, nad kterou bude moct přemýšlet. Nekoukej na ní jako na labilního zabijáka, ale jako na normální 18-ti letou holku, která je tam na návštěvě. Mluv s ní normálně, pak jí získáš zpátky." To co mi Tony řekl dávalo smysl. ,,Tak já tam za ní za patnáct minut zajdu. Uvidíme, jak mi to půjde.

Z pohledu Eliz
Nechci tady být, jsem sice najedená, ale nudím se tady. Chci domů, do Stark tower. Ale drží mě tady. Mám nohy připoutaný k okovům. Sáhla jsem si na místo, kde má být pinetka. ,,I pinetku mi, počkat?" Já nahmatala pinetku. Odemkla jsem si okovy na nohou. Tak, až se otevřou dveře, vyrazila bych ven. ,,Meowe, transformuj se mód kulička." Meowe jsem si jako kuličku přidělala k šatům. A držela pevně. Tu neztratím. Tak, připravila jsem se ke dveřím a čekala jsem, až někdo přijde, snad nepraštím Tonyho.

Dveře cvakly. Hnedka jsem se ohnala a osobu jsem chtěla odhodit stranou, ale ona mě chytila za ruce a na zem jsme letěly oba. Byl to Jason. Stoupla jsem si stejně rychle jako on. Koukaly jsme na sebe. ,,Uklidni se a lehni si, všechno je v pořádku." ,,Tomuhle říkáš v pořádku? Držíš mě tady jak zvíře, to není v pořádku!" Jason si povzdech a chytil mě za ruku. On mi chtěl dát uspávadlo. Ruku jsem mu vytrhla. ,,Nech toho! Zase by jsi mě uspával. Ty neznáš hranice, vidíš mě jak labilní vražedkyni, a když jsem jí byla, nedal si mi svobodu. Nevíš co chceš!" On o krok přistoupil. ,,A ty víš co chceš?" Byl blízko, tentokrát příležitost nepromarním. ,,Jo, svobodu." Zabodla jsem mu injekci do ramene a vstříkla jsem její obsah do jeho ruky. Tu injekci jsem mu vzala při jeho nepozornosti. Rozběhla jsem se pryč. Venku bylo přítmí, brzy bude rozbřesk. Rozběhla jsem se pryč. Po nějaký chvíli, co jsem běžela jsem poznala místo, kde jsem byla. A znala jsem cestu ke Stark toweru.

Došla jsem ke Stark toweru. Jarve mě pustil dovnitř. Potichu a nepozorovaně jsem se dostala k dílnám. Tam byl Tony. ,,Tony." Otevřela jsem dveře a koukala jsem na něj. Zazvonil mu telefón a on to zvedl. ,,Eliz zmizela?" Koukal na mě. Sakra! Co když mě nahlásí. Ukázala jsem mu rukou ticho, aby mě neprozradil. Koukal na mě a přemýšlel, zda mě nahlásit. Udělá to, neudělá?

Veselé vánoce všm mým čtenářům, šťastný a veselý, plno štěstí i zdraví přeji, krásný nový rok a hodně inspirace v něm 😉