Došli jsme na diskotéku a zapojily jsme se do tance, mezi ostatní. Bavila jsem se. Pak začala hrát písnička Fall Out Boy Centuries (viz média). Vzala jsem Jasona do pole. Tuhle sestavu jsem mu ukazovala. Jedna z mých prvních sestav. Všichni se kolem nás seskupily. Ten tanec byl prostý, ale přesto krásný. Když jsme dotančily, všichni tleskaly. Přidaly se k nám Amélie a Dylan. ,,Eliz, jak jsi tančila v tělocvičně, na písničku light em up, ten tanec umím, předvedeme ho světu?" Amélie se usmívala. ,,Jasně!" Zapištěla jsem. A vážně se nám spustila písnička fall out boy light em up. Začaly jsme s Amélií tanec. Všichni začaly tleskat do rytmu písničky. Když jsme skončily, strhl se obrovský potlesk. S Amélii jsme se uklonily. Začaly se kolem nás motat kluci. Co nás překvapilo, že k nám přišli Jason a Dylan. ,,Tohle jsou naše tanečnice, kliďte se od nich!" Ti dva se postavily. ,,Holčičky jsou jen naše, a za pár chvil s nimi chceme dovádět i jinde než na tanečním parketě." To mě dopálilo, co si o sobě, a hlavně o mě myslí. Vstala jsem ze židle. On si toho všiml a plácl mě slizce přes zadek. ,,Sedej kočičko, mě neutečeš." Dala jsem mu naštvaně facku, až sebou plesk o zem. Jason mě chtěl uklidnit, ale odhodila jsem ho jako nic. Vzala jsem slizáka pod krkem a bouchla s nim o zeď. Na tu jsem ho přitiskla. ,,Ty si o mě myslíš že jsem děvka? Jenom protože umím báječně tančit?" Švihla jsem s nim o zem. ,,Nejsem přebornice jen v tanci, ale taky v boji a nikdo si mě nechce znepřátelit, a je velice těžký mě naštvat. A ty si to právě udělal!" Vykřikla jsem a znova jsem ho zvedla. ,,Jsi šílená, neovládáš se!" Vykřikl. Začala jsem se smát jako pravý šílenec. ,,To máš pravdu, já jsem šílená a neovládám se. Blesku! Postřehl si ještě něco?" Ptám se ho napjatě. Ten jeho strach, ta bezmoc. To je nádherný pocit. Je jen moje loutka, mohu s nim dělat co chci. A nikdo mě nemůže zastavit! Začala jsem se znova děsivě smát. ,,Nemůžeš být neporazitelná, někdo tě musí porazit!" ,,Máš pravdu, jen pár avengerů, ale s nimi mám báječný vztah. A pak můj přítel, ale co když se mu to tentokrát nepovede? Víš co s tebou bude?" Ptala jsem se ho s radostí v hlase. ,,No, jen to řekni, předpověz si budoucnost." Vyzívala jsem ho. Strachem mu tekly slzy. ,,Prosím, já už to nikdy neudělám! Já nechci umřít tak mladý." Brečel, ale já se smála. ,,Máš si rozmyslet, z koho uděláš děvku." Znova jsem se šíleně zasmála. ,,Eliz, to stačí." Řekl za mnou Jason. ,,Ale notak. Vážně?" ,,Jo, nemáš daleko od toho, abys ho zabila a za dvě minuty přijede policie,všichni se tě bojí." ,,Ale notak, policie na mě nemá, to teprve uvidí, jak mocná vlastně jsem!" Zakřičela jsem. ,,Pusť ho!" Zvýšil hlas. Odhodila jsem ho jak hadrovou panenku. Koukla jsem se Jasonovy do očí. ,,Nekřič na mě." ,,Víš že tě porazím, nenuť mě k tomu."

Byl zase blízko. Má pravdu. Neporazím ho. Objal mě. Objala jsem ho taky. ,,Je to dobrý, je to dobrý." Šeptal. Usmála jsem se. Venku ale začala houkat policie. ,,Sakra, co teť?" Policie vtrhla dovnitř a namířila na mě zbraně. ,,Dejte ruce nad hlavu, kluku, vy se od ní vzdalte." Jason šel přede mě. ,,Ona už je v pohodě, má tyhle záchvaty a je nebezpečná, vím to, ale uklidnil jsem jí, ale pokud na ní budete mířit zbraní, nebude klidná na dlouho." Všichni byly venku. Jeden policista ho ale prudce chytil a předal ho jinému policistovi. ,,Tak se zase setkáváme šílenko." ,,Může si za to sám, a pokud mě necháte jít, přežijete." ,,My se tě nebojíme." ,,To je ale špatně." Šla jsem dopředu. Ruce normálně podél těla. ,,Stůjte!" ,,Nebo co?" Couvaly. Když jsem byla venku, střelily mě zezadu do ramene. Podlomily se mi kolena.  Nahrnulo se jich na mě deset, ale všechny jsem je odhodila. Zase jsem se začala děsivě smát. ,,Všichni jste nepoučitelní!" Křičela jsem směrem k policistům. Začaly po mě střílet, ale natáhnutím ruky jsem všechny kulky zastavila a poslala jsem nazpátek. Skočila jsem přes ně na střechu. V ruce se mi utvořil luk. Vystřelila jsem mezi ně dva červený šípy. Ty bouchly. Z dáli jsem zahlídla Tonyho. Seskočila jsem na zem mezi vystrašený přihlížející. ,,Už letí!" Vykřikla jsem nadšeně. Jason mě chytil a už jen jeho dotyk a vůně mě uklidnily. ,,Klid, vše je v pořádku." Začala jsem se šíleně smát a nechala jsem Jasona ať mě drží, ať mě objímá. Jsem labilní, vědí to o mě. Tony ke mě dolítl. Smích se zklidnil, ale padla na mě únava a deprese. Nohy mě nechtěly nést a já padla. Tony se mě vzal do náruče. Nějaký jeho asistent, kterého sebou přinesl začal vše řešit s policisty. Tony se mnou v náruči a s Jasonem po boku vznesl. Jason se ho držel a letěl s námi.

Ani ne za dvě minuty jsme byly ve stark toweru. Tony mě položil na gauč. Sedla jsem si a chytla jsem se za hlavu. Byla jsem dehydrovaná. Vstala jsem, ale moje nohy mi málem vypověděly poslušnost. Jason mě podchytil. Postavila jsem se. ,,Díky, jsem v pohodě." Pustil mě a já se rozešla krásným motákem do kuchyně. Mezi kuchyní a obyvákem jsem vrazila do zdi a sedla jsem si na zem. Ten průchod zdí byl o kousek dál. Stoupla jsem si a chtěla jsem jít dál, ale Jason mě chytil do náruče. Položil mě v kuchyni vedle židle. ,,Sedni si, co chceš?" Koukala jsem na něj jak na magora s přiblblým úsměvem. Chytila jsem se jezdicí židle a šla jsem s její pomocí. Jason mě chtěl zastavit, ale židli jsem poslala do cesty jemu. On to nečekal a zakopl o ní. Mezitím jsem si stihla nalít do sklenice vodu a začala jsem pít. Jen jak jsem se napila, začalo se mi tmět před očima a padla jsem k zemi. Tepalo mi v hlavě. Pak mě polilo vedro a chlad a celá jsem zamrzla. Padám do tmy.