Agenti se seskupily u nás. Nebyla jsem schopná chodu, nechtěla jsem. Chtěla jsem umřít, byla jsem prázdná. On umřel. Uslzenýma očima jsem koukala na Jasona. Doufala jsem, že vstane, obejme mě. Že to byla jen nějaká pitomá zkouška, ale on jen ležel. Dva agenti se opatrně přibližovaly k Jasonovy, skenovaly mě přitom pohledem. Jen jsem bezmocně koukala, jak ho odnášejí. ,,Hail hydra!" Zakřičel někdo za mnou. Okamžitě jsem si stoupla. Ozval se výstřel a prostřelily mi rameno. ,,To vy jste ho zabily!" Zakřičela jsem. Měla jsem rukavice, nemohla jsme kouzlit, ale to mě neodradí. Vzala jsem nožík a uhnula jsem další střele. Dostala jsem se za jednoho a podřízla jsem ho. Stále to ve mě bylo. Bojovala jsem perfektně i bez kouzel. Bolest ramene jsem úspěšně ignorovala. Nakonec jsem zabila dvacátého-druhého. To bylo všechno. ,,Jdeme domů?" Zeptal se Tony. ,,Jo, jdeme." Přitakala jsem sklesle, ale nezvedla jsem se. Tony mě vzal do náruče. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a usnula jsem.

Probrala jsem se v mém pokoji. Žaludek si stěžoval, že je prázdný, a močový měchýř, že je plný. No super. Došla jsem si na záchod. Koukla jsem do zrcadla. Dívka byla hezká, jen jí hyzdil posmutnělý výraz. Kouzla zajistily zbytek. Zkusila jsem se usmát a narovnat, ale byl to marný pokus. Na sobě jsem měla šedý džíny, černý tílko a černou mikinu. To a to samý, jako včera. Došla jsem do kuchyně a otevřela jsem lednici. Koukala jsem do ní a nevěděla, co si vzít. Sedla jsem si před lednici a tupě jsem tam zírala. Byla mi zima, ale bylo mi to jedno. ,,Achjo, pojď sem ty nemehlo." Ozval se za mnou Tony. ,,Ty věci se z lednice nevyndavají samy." Tony mě posunul od lednice a zavřel jí. Vstala jsem a nakoukla jsem do mrazáku. Vytáhla jsem kyblík zmrzliny. K tomu jsem si vzala čokoládu. Odešla jsem do pokoje. ,,Jarvisi, začni stahovat sebevražedný oddíl a poslední lovec čarodějnic. A zapni mi tam první díl z první série star wars povstalci." Zaúkolovala jsem Jarvise a sedla jsem si na postel. Na obrazovce velké televize se mi objevil první díl mého oblíbeného seriálu. Chvíli jsem jedla zmrzlinu. Celý den jsem koukala na filmy. V osm večer jsem si řekla, že se naložím do teplé vany. Tam jsem se válela do devíti. Voda už byla studená, né že by mi to vadilo, ale rozhodla jsem se, že už se půjdu vyspat. Uložila jsem se do postele i s plánem na zítřek.

Ráno jsem se vzbudila v půl jedenáctý. ,,Jarve, mohl by jsi stáhnout všechny písničky, které jsou ve složce, v počítači. Vyhotovil jí, Ja-son a jmenuje se Elizabeth a její složka uklidnění." Když jsem vyslovila Jasonovo jméno, roztřásl se mi hlas, ale dořekla jsem to. Šla jsem do kuchyně. Na sobě jsem měla černý sportovní kraťoučký šortky a k tomu černý tílko. Vlasy jsem měla po ramena a svázaný do ohonu černou gumičkou. Došla jsem ke kuchyni, ale nevešla jsem, slyšela jsem něco (spíše někoho), co (koho) bych nikdy nečekala. ,,Takže jí to povíme zítra, jo už se těším. Zvládla to, chci jí pogratulovat." ,,A i boj po tvé ztrátě zvládla, je silná." Dodal Bucky. Vešla jsem do dveří a odkašlala jsem si. ,,A tomuhle se říká důvěra, láska." Pronesla jsem s úšklebkem a naštvaně jsem si to dorázovala k Jasonovy. ,,Já ti věřila, a ty jsi mi provedl tohle! Nechal jsi mě věřit že jsi mrtvý! Mě na tobě záleželo, byl jsi pro mě všechno a takhle si mě zradil. Od Stevna a Buckyho bych to čekala, ale od tebe. Byl jsi můj celý svět." Domluvila jsem. On se zmateně zeptal. ,,Byl?" ,,Jo byl, už nejsi, je konec." Skoro jsem šeptala a naštvaně jsem odešla z kuchyně. Vzala jsem si kabelku, převlíkla jsem se do džínových šortek a tílka.

Vyšla jsem ven a došla jsem si do stackburgres. Je to nově otevřený. Vzala jsem si tam hamburger a šla jsem do parku. Tam jsem se najedla. Došla jsem zpátky domů a šla jsem do pokoje. ,,Jarvisi? Stáhnul jsi mi všechny ty písničky do mobilu?" ,,Jasně. Máte je tam." ,,Děkuji." Vzala jsem si mobil a šla jsem do tělocvičny. Pustila jsem si písničku Fall out boy- light em up (viz média). Začala jsem vymýšlet sestavu. Mobil byl položený tak, aby mě natáčel a zároveň mi pouštěl písničky. Když sestavy byla vymyšlená, tak jsem se natočila a uložila jsem si to na flashku. To už je 6 sestava. Všechny jsem si je podle videa zopakovala. Úplně jsem se ponořila do tance. ,,To bylo nádherný." Otočila jsem se a s úsměvem jsem se poklonila. Tony mi u dveří obdivně tleskal. ,,Mimochodem vše nejlepší k osmnáctinám." Zamračila jsem se. Narozeniny jsem neslavila, ani jsem nevěděla datum mého narození. Došel až ke mě a popřál mi. Pak mi podal krabičku. Pracoval jsem na tom dlouho, snad se ti to bude líbit. Rozbalila jsem krabičku. Byl tam náramek a pod ním fotky. Na první byla železná kostra kočky. Na druhý byla robo-kočka a na třetí černá krátkosrstá kočka. ,,To je robotická kočka?" Zeptala jsem se zmateně. Tony si povzdechl. ,,Nandej si náramek." Nandala jsem si ho. Sedli jsem si na zem. ,,Jak chcete vašeho mazlíčka pojmenovat?" Ozval se hlas z náramku a vysunul se mikrofón. Z boku vyjela destička s něčím, co představovalo reprák, ale byl to ten mikrofón. Na pohled obyčejný náramek (moc pěkný). Nakonec se z toho vyklubalo zařízení, který po mě chce jméno mé robo-kočičky. ,,Meowe." Řekla jsem do mikrofónu a ono nic. ,,Tak jí zavolej." ,,Meowe, přijď do tělocvičny." Řekla jsem do mikrofónu. Na náramku byly dva čudlíky. Jeden modrý a druhý červený. Tony na náramek ukázal. ,,Když zmáčkneš modrý čudlík, vyjede nebo zajede komunikátor. Tím můžeš zavolat Meowe. A ten červený, ten slouží jako komunikátor se všemi Avengery. Řekneš jméno toho, komu chceš něco říct, a on tu zprávu dostane. Taky tě takhle mohu kontaktovat." ,,To chápu!!" Vypískla jsem nadšeně. Nebylo to složitý.

Do tělocvičny se dobatolila černá kočička. Vypadala jako živá. ,,Děkuji!" Vypískla jsem nadšeně a objala jsem Tonyho. Taky mě objal. ,,Není za co." Řekl v klidu. Kočička mezitím přišla až ke mě. Sedla si a mňoukla. ,,Jé! Ty jsi ale hezká!" Pískala jsem nadšeně a hladila jsem si jí. Meowe začala příst. ,,A jak jí udržím při životě?" Zeptala jsem se Tonyho a hladila jsem jí. ,,Má v sobě maličký obloukový reaktor, nepotřebuje nabíjet." ,,Takže taková baterka." ,,Tak nějak." Tony mi přitakal. ,,A víš jak jí schovat?" Zeptal se s nadšením v hlase. ,,Co?" Tony mě čapl za pravou ruku, na který byl náramek. Zmáčkl modrý čudlík. ,,Meowe transformuj se!" Z Meowe se stala železná kulička do dlaně. Otevřela jsem pusu úžasem. ,,To umí?" ,,Jasně, jak vidíš." Tony mi zase přitakal. ,,Meowe, transformuj se." Řekla jsem do mikrofónu a zase přede mnou stála kočička. ,,A ještě něco. Meowe křídla." Řekl do mikrofonu a Meowe se ze zad vysunuly netopýří křídla a složila je podél těla. ,,Wauuu, to je boží. Meowe leť!" A fakt se moje kočička vznesla do vzduchu. Přišla ke mě Amélie. ,,Taky všechno nejlepší." Popřála mi a objala mě. Mimochodem, můj dárek pro tebe lítá po tělocvičně. Pomáhala jsem Tonymu. ,,Taky ti děkuji!" Všimla jsem si, že Tony a Amélie mají taky ty náramky. Najednou je zvedly. ,,Catamounte, do tělocvičny." ,,Ekaro, ke mě." Zavelel Tony. Do místnosti vlítla puma a orel. Orel sedl Tonymu na rameno a puma si sedla k Améliině noze. ,,Vy máte taky mazlíky?" ,,Ne, to jsou bojovníci!" Zakřičel Tony. Pousmála jsem se. ,,Co takhle si s nimi dát na zahradě boj. Catamounte, útok!" Améliina puma se zvedla a skočila po mé kočičce. ,,Meowe, pozor!" Zakřičela jsem s vysunutým mikrofónem. Meowe  ale v klidu uhnula. ,,Meowe!" Puma se nedala odradit a útočila znova. ,,Meowe, do vzduchu!" Zavelela jsem a Meowe vzlétla a ukryla se ve vzduchu. ,,Jdeme bojovat ven!" Zavelel Tony a rozběhly jsme se ven. Meowe letěla za mnou.