Probrala jsem se na posteli. Nemohla jsem se zvednout kvůli ruce, která mě pevně držela. ,,Konečně jsi se probrala." Ozvalo se za mnou. ,,Co se mnou bude, jsem vražedkyně, asi se tak začnu živit." Jason mě během sekundy přetočil pod něj. ,,Nejsi vražedkyně, jsi jen jiná jak ostatní, já jsem taky jiný. Všichni tady v téhle budově jsou jiný. Jsme vyjímeční, zůstaň na naší straně." Jedním tahem jsem ho shodila z postele. ,,Jarve, můžeš kontaktovat Furyho?" ,,Ano Eliz, co mu chcete vzkázat?" ,,Chci seznam lidí, co mohou být eliminováni aniž by od nich S.H.I.E.L.D. potřeboval jakékoliv informace, jejich seznam chci za pár minut." ,,Jasně, slečno, prý už ho Hillová zhotovuje." ,,Děkuji." Převlíkla jsem se do černých legín, vlasy do ohonu po ramena, černá upnutá mikina. Jasona jsem uspala. Vzala jsem si kabelku, kartu od Tonyho, mám tam dost peněz na přežití na dva roky. Pevný kecky a mohla jsem vyjít. Šla jsem rovnou k S.H.I.E.L.Du. Zaklepala jsem na dveře Furyho kanceláře. ,,Máte pro mě ten papír?" ,,Ano Eliz, co se děje??" ,,Mám  a asi jste viděl zprávy." ,,No ano, na netu se toho rozšířilo hodně. Máte tady seznam ze tří měst, kde je jich hodně zapletených s hydrou a dalšíma špatnýma věcmi. Zlikvidujte je a pak podejte hlášení, jak to proběhlo, jestli jste podezřelá a jestli budete chtít další." Usmál se. ,,Děkuji." Vyšla jsem ven a koukla jsem na seznam. Jedeme.

První mise
Stojím před baráčkem, venku je tma. Usmála jsem se. Vešla jsem opatrně dovnitř. Vyšla jsem do patra. Byly tam čtvery dveře. Byly tam dvě děti, asi šest a osm let. Vzala jsem pistoli a oběma jsem během sekundy prohnala kulku hlavou. Z vedlejšího pokoje se ozval křik. Do pokoje vběhla jejich maminka a tatínek a než stihli cokoliv udělat, ozvaly se další dva výstřely. Mojí mocí jsem proskenovala barák. Ještě jedno dítě ve vedlejší místnosti. Došla jsem tam a vytáhla jsem ho ze zpod postele. Než mě mohlo zahlídnout, kulka mu provrtala hlavu. Usmála jsem se a koukla jsem na další adresu. Jé, to je tak dvacet minut cesty. Vydala jsem se dál.

K ránu jsem se ubytovala v jednom hotelu. Přes noc jsem prošla tři adresy. Tady v hotelu je další, ale potřebuji se prospat. Měla jsem blonďatou paruku a nikdo si mě nemohl zapamatovat. Nová schopnost.
Došla jsem do objednaného pokoje. Tam jsem lehla do postele a okamžitě jsem usnula.
Probrala jsem se v pět odpoledne. Zašla jsem si koupit hamburger a do kadeřnictví. Tam jsem se nechala ostříhat a obarvit. Koupila jsem si nový oblek (viz obrázek) a přes to dlouhý kožich. Byl podzim, skoro zima, nikdo na mě v kožichu po kolena koukat divně nebude. Zahazuji minulost, ta už neexistuje, jsem labilní šílenec a nájemná vražedkyně pracující pro S.H.I.E.L.D. V devět jsem došla do hotelu. V pokoji jsem vzala pistoli a tu kabelku. Došla jsem k pokoji, kde má být další člověk. Pinetkou jsem otevřela dveře. Potichu jsem nahlídla dovnitř. Dotyčný byl ve sprše. Schovala jsem se pod postel. Otevřely se dveře od koupelny. Dotyčný měl bosý nohy. Sedl si na postel. Najednou hmátl pod postel a vytáhl mě. Skončila jsem nalepená na zdi. ,,Věděl jsem že přijdeš." Zašeptal, zlověstně. Na tváři se mi ale objevil úšklebek. ,,Stihl si se rozloučit se životem?" Zeptala jsem se a smála jsem se u toho. ,,Ty jsi fakt šílená, zdroje měly pravdu." Pokroutil si nade mnou hlavou a já ho začala zaujatě sledovat. ,,Ty víš kdo já jsem?" ,,Jo, Elizabeth Starková. Kolik za tebe asi bude chtít výkupného?" ,,Hele adres je hodně, nejsi jediný koho mám zničit, poslední přání? Ne? Smůla." Dala jsem mu hlavičku a skopla jsem ho na zem. Nůž jsem mu zabodla do hlavy a následně do srdce. Pak jsem mu uřízla hlavu a oknem jsem vyskočila. Koukla jsem na mobil. Půl desátý, tak, další adresa? A pár ulic dál. V mém specifickém obleku jsem se rozběhla dál. Nezastavovala jsem. A další adresa na obzoru ...

Jaře-duben
Za tuhle noc jsem prošla tři další adresy. Na další noc mi zbyly čtyři. Pak zajdu k S.H.I.E.L.Du. Nikdo mě neviděl, žádná bezpečnostní kamera mě nezachytila. Je ráno padla jsem na postel v novém pokoji. Na třetí adrese byly tři chlápci od hydry a dva z nich ovládaly magii, třetí imunní proti kouzlům.  Další noc si dávám volno, potřebuji ho. Musí se mi uzdravit noha. Mám jí proříznutou, naříznutý loket... Málem mě zabily, ale dala jsem to. Šla jsem do vany. Osprchovala jsem se, rány jsem ovázala. Lehla jsem si pod postel a tam jsem usnula. Probrala jsem se ráno, další den. Byla jsem zdravá. Ale já se neprobrala sama. Ve vedlejší místnosti někdo je. Áá, že bych někomu začala vadit? Vzala jsem pistoli a potichoučku jsem se vyplížila z mého úkrytu. Nahlídla jsem do vedlejší místnosti. Zezadu mě chytil Jason. Upustila jsem pistoli. ,,Konečně jsem tě našel. Nemohl jsem tě poznat. Vrať se se mnou domů, za tvým otcem, a zůstaň se mnou, prosím." Jason mě držel pevně. ,,Pusť mě!" Křikla jsem a vytrhla jsem se mu. Na nohou jsem měla připevněný dva nože. Jeden jsem vzala a zaútočila jsem na Jasona. Nestihl se vyhnout a na rameni se mu objevila řezná rána. Usmála jsem se a chtěla jsem mu zasadit ránu, ale odhodil mě ke zdi. Uhnula jsem kouzlu mířícímu na mou hlavu a znova jsem po něm vystartovala. Bodla jsem ho do ramene a hodila jsem ho na zeď. Vypálila jsem po něm kouzlo a to ho zasáhlo do hlavy. Než by se stačil zvednout, bouchla jsem mu hlavou o zeď. Ztrácel vědomí. ,,Sbohem Jasone." Dala jsem mu letmou pusu na čelo a nechala jsem ho tam ležet. Neumře, nemohla bych ho zabít, ale jen ať si to myslí.

Našla jsem jiný hotel a tam jsem se nechala ubytovat. Hledala jsem vždy levný hotely, nic drahého, vražedkyni s hromadou peněz by tam nikdo nečekal. Pak jsem si v jarním kabátu došla do obchodu. Koupila jsem si pět rohlíků a tři párky. A dnešní jídlo. Na pokoji jsem si to snědla a připravila jsem se na večer.