Měsíc před vězením
Sedím v pokoji a odpočívám. Jen tak koukám do stropu. Dneska na S.H.I.E.L.D zase někdo útočil. Bitvu jsme vyhráli, a málem jsme chytily Jasona a Eliz. Zjistily jsme, že nám pomáhají ve všech bitvách. Ale vždy se jim podařilo uniknout. Viděla jsem jí a zdála se mi sympatická. Od Furyho jsem se nedozvěděla, co se stalo, a proč jí chtějí chytit, jen že je nebezpečná pro nás i pro ostatní, to se mi nezdá. Pomáhá nám v bitvách. Všechno je zamotaný. Proto dneska přespávám u S.H.I.E.L.Du. Táta mi stáhl vylepšeného Jarvise, který ví o všech, kde se aktuálně nacházejí. Mám v plánu se kouknout do jejich počítačových záznamů a stáhnout si složku o Eliz. Chci se dozvědět, co se stalo.

V půl desátý jsem byla stále svěží. Oblékla jsem si černou uplou mikynu a černý legíny. Černá je moje oblíbená barva. S flesh discem v zapínací kapse u mikiny jsem se rozběhla do počítačový místnosti. Od devíti do desíti by tam nikdo neměl být. Mám půl hoďky. Vzala jsem si Jarvise do ucha, ten hlídal mojí trasu, jestli přede mnou nikdo není. Když jsem doběhla do místnosti, všechny počítače byly zapnutý. Do toho nejblížšího jsem píchla flash disc a hnedka jsem si natáhla soubor s názvem Eliz. Když jsem byla v půlce, ozval se Jarvis. ,,Někdo míří k vám do místnosti." ,,Sakra." Zaklela jsem. Skryla jsem stahování a přemýšlela jsem, kam se schovat. Nikde se nic nenašlo. Dveře se otevřely a stál v nich agent S.H.I.E.L.Du. Hnedka na mě zaútočil. Chytila jsem ho a chtěla jsem mu ruku zkroutit za záda, ale on mě ani nevím jak rychle dostal na kolena. Objevila se ve mě energie a já se dostala na nohy. Chytila jsem ho za ruku a jím projela černá záře. Zhroutil se k zemi. Vyděšeně jsem ho pustila. ,,Co jsem to provedla?" Zeptala jsem se sama sebe a sehla jsem se k agentovy. Měl pulz. A dokonce se otočil a zamlaskal. Začala jsem se mu tiše smát. Vzala jsem si flask disc, na který se mi natáhl soubor a vypadla jsem z místonsti. Cestou na chodbě mě vyrušil Jarvis. ,,Někdo jde kousek od vás a míří vaším směrem." Na poslední chvíli jsem zapadla na záchodky. Když prošel, Jarvis mi oznámil, že mám prázdnou chodbu. Vylítla jsem a letěla jsem do pokoje.

Jen jak se za mnou zavřely dveře, svezla jsem se po nich na zem. Natáhla jsem se na zemi a sundala jsem si mikynu s legínama. ,,Co se to tam stalo?" Jak jsem přemýšlela, usnula jsem. Ráno mě probudilo šťouchání. ,,Vstávej! Amélie!" Fakt někdo umí budit. ,,Ještě chvíli tati." Vydechla jsem, ale hnedka jsem si uvědomila, kde jsem. Na zemi v základně S.H.I.E.L.Du. Okamžitě jsem vylítla na nohy. Stál tam agent, který měl na tváři úsměv a nemohl ho skrýt. ,,Co budíš?" Zeptala jsem se ho rozespale. To u něj vyvolalo smích. Stála jsem před ním v černým tílku a legínách stejné barvy. ,,Volá vás Fury se zbytkem týmu." Rozběhla jsem se do zasedací místnosti, kde jsme se scházely. Doběhla jsem tam a zřítila jsem se do židle. Ostatní na mě trošku divně koukaly. ,,Co je?" Vyštěkla jsem. No ani se jim moc nedivím. Jsem totiž rozcuchaná, dočasně zadycháná a vstala jsem ze země, kde jsem včera usnula. Co když volaj kvůli tomu? A teťka mě zavřou? Sakra! ,,Včera v noci se stala neobvyklá věc. Kamery nikoho nezaznamenaly, ale někdo mezi půl desátou a půl jedenáctou byl v počítačový místnosti. Máme jen rozmazaný obrys postavy. Hádáme že to mohla být Eliz. Agent, kterýho tam uspala se probudil o dvě hodiny později, když už si všichni myslely, že je mrtvý. Nic si nepamatuje. Zvyšujeme ochranu a všichni jí hledáme na plno. Jen aby jste to věděli." Všichni se zvedly, tak jsem se zvedla taky. To je z pekla štěstí, ale co to bylo s kamerama? Já nemohla být rozmazaná a já na ně úplně zapomněla. Co se to jenom děje.

Došla jsem do pokoje. Divila jsem se, že mě nebolí tělo ze spaní na zemi. Vzala jsem si na sebe volný triko a k tomu tepláky. Zalezla jsem si do jedný prázdný posilovny. Dotáhla jsem si tam žíněnku a začala jsem se protahovat. Už od mala jsem byla ohebná a dokonce jsem chodila na gymnastiku. Pak jsem ale šla k S.H.I.E.L.Du a tam jsem i nyní. Pak jsem procvičila stojku, hvězdu a další gymnastický prvky. Po pořádným protažení jsem šla cvičit...
,,No páni!" Vydechla jsem. Něco se mnou není v pořádku. Všude jsem uzvedla o pět kilo více než normálně. A taky to nějak rychle uteklo. Ani nevím kdy jsem naposledy jedla, ale hlad nemám. Řekla jsem si, že tady ještě jeden den přespím a zítra ráno pojedu zpátky do Stark tower. Ale nejdřív večeře. Došla jsem do jídelního sálu. Vrhlo se na mě několik párů očí, ale já šla vyrovnaně dál. Došla jsem si k pultu a vzala jsem si dvě housky, malou kostičku másla a pět koleček salámu. Došla jsem k prázdnýmu stolu u rohu a tam jsem si to v klidu připravila. Když jsem dojedla, odnesla jsem tácek, ale sedla jsem si zpátky ke stolu. Vzala jsem si tam sebou půl litr šťávy a jen tak jsem pozorovala jídelnu a přitom upíjela šťávu. Někdo si přisedl ke stolu. Vzhlídla jsem a seděl tady kapitán Amerika. Nechala jsem to být a dál jsem zamyšleně pozorovala jídelnu. ,,Co tady děláš?" Otočila jsem se na něj. Jídlo si nevzal, asi si přisedl aby si popovídal. No a začal docela dobrou otázkou. ,,Koukám do blba a do jídelny, a co ty?" Musela jsem se pousmát nad mojí odpovědí. Povzdechl si. ,,Já jsem se šel kouknout, jestli si v pořádku, protože posmutnělým výrazem skenuješ jídelnu." Úspěšně jsem nasadila úsměv. ,,Jsem v pohodě, se mnou si lámat hlavu nemusíš." Vstala jsem a chtěla jsem odejít. Dopila jsem zbytek ze sklenice. On se ale taky zvedl a chytil mě za paží. Vytrhla jsem se mu a o krok jsem ucouvla. ,,Máš co dělat?" Vykulila jsem oči. Pak můj mozek pochopil otázku a zpracovala se odpověď. ,,Jo, teťka jdu spát a zítra odjíždím do stark tower." ,,Je pět hodin a ty chceš spát?" Koukl na mě s úsměvem. Věděl že teťka mu odpovím, že ne a on mi bude moct navrhnout jeho úžasný plán. ,,Jo. Jdu spát." Otočila jsem se a s úsměvem na tváři jsem odnesla hrnek a odkráčela do pokoje.

Napustila jsem si horkou vanu a lehla jsem si. K vaně jsem položila budík. Nechci tady usnout. Měl zvonit za tři a půl hodiny. Zavřela jsem oči a přemýšlela jsem nad něčím svým. Tak jsem taky usnula. Probral mě budík, který ukazoval půl devátý. Vylezla jsem z vany a utřela jsem se do ručníku. Ten jsem kolem sebe omotala a šla jsem do pokoje. Tam jsem se převlíkla do legín a lehla jsem si do postele. Usnula jsem poklidným spánkem.