Mamka se vrátí asi ve tři. Na tváři se mi udělala nehezká modřina.

"To se zakryje."řekne Woody opírající se o trám dveří do koupelny.

"A zrovna zítra začínáme natáčet."

"Vždyť jsi četla knížku. Budeš na sobě mít nejmíň dvě tuny make-upu."

"Myslíš?"

"Já to vím. Zaslech jsem Suzanne jak se o tom bavily s Ninou."

"No skvělý."

Nevím nad čím jsem přemýšlela, když jsem šla na svůj první konkurz.

Přejdu koupelnu a obejmu ho.

"Já chci normální život Woody."

"I tenhle má nějaké výhody."

"Jaké?"

"Já nevím. Vždycky nějaké jsou."

Rozbrečím se jako malé děcko.

"Co je? Proč pláčeš?"

"Já nevím. Prostě se mi chtělo."

Zasměje se."Takže ty brečíš a nevíš proč?"

"Jo."vzlyknu.

Posadíme se na postel v mém pokoji.

"Opravdu tě něco netrápí?"zeptá se starostlivě.

Jen zakroutím hlavou a hřbetem ruky si utírám slzy.

"Můžeš mi říct všechno. Kdykoliv. Klidně mi zavolej o půlnoci a řekni mi co tě trápí. Budu tu pro tebe vždycky Elizabeth."

Kouknu na něj a pousměji se. Vtáhne si mě do objetí.

"Woody já chci aby mi dali pokoj. Aby nemapovali každý můj krok. Co bude dál? Budou počítat kolikrát půjdu na záchod?!"

"Já vím, že je to otravné Liz, ale oni jen závidí, že jsi tak úžasná."

"Vážně jsi mi právě řekl Liz?"usměju se.

"Jo. Nevadí ti to?"

"Ne. Líbí se mi to."

Usměje se. Má strašně hezkej úsměv. Všimne si, že se dívám na jeho rty a ušklíbne se.

Skloní se a vtiskne mi rychlý, tvrdý a zároveň vášnivý polibek. Leknutím poodskočím dozadu.

"Promiň byla to blbost."zakroutí hlavou.

"Ty promiň."

"Ty se nemáš za co omlouvat."

Najednou mi začne vyzvánět mobil. Kouknu na ID volajícího Jane.

"Promiň to musím vzít."

Pokrčí rameny. Vstanu a zvednu hovor. Nevím proč vždy, když s někým telefonuju musím stát nebo chodit.

"Ahoj ty stará panno!"pozdraví mě zvesela.

"Ahoj Jane."

"Jsi ve městě a ani se mi neozveš! Jak si to představuješ?! Kdybych tvojí mamku nepotkala..."

"Nepotkala jsi jí."

"No dobře nepotkala. Viděla jsem zprávy."

"No skvělý."

"Spíte spolu?"

"Ne!"

"Je tam, že jo? Máš ho tam!"

"Možná..."odpovím vyhýbavě.

"Nezapomeň na ochranu."

"Jane přestaň!"

"Dobře, dobře promiň. Nezajdeš večer na skleničku?"

"Já nemůžu. Zítra začíná..."

"Bla, bla, bla. Nevymlouvej se. Chceš být s nim já to chápu."

"Půjdeme zítra na oběd co ty na to?"

"Jo to by šlo."

"Dobře. Fajn. Zítra ti ještě zavolám."

"Okey. Jo a platíš to ty. Za to, že ses neozvala."

"Ostatně jak jinak."

"Tak já musím čao!"

"No nazdar!"hodím mobil na postel.

Sednu si na postel a zády se opřu o jeho záda.

"Takže ty mě zítra vyměníš? Svého snoubence?"řekne naoko dotčeně.

"Jane je neodbitná. Kdybych jí neřekla, že půjdem zítra na oběd, byla by schopná sem přijít a odtáhnout mě do baru."

"Já bych tě nedal."

"To neznáš Jane. Ta jde i přes mrtvoly."
Stastne a Vesele! Je 0:30 ! A uz je 24.12.
Tak Merry Christmas vsem!! Urcite budu rada, kdyz mi napisete nazor. Nejak nevim jestli se vam to libi:/