Ráno se probouzím celkem pozdě. Ležím na Woodyho hrudi a nikdy jsem se necítila líp. Koukne na Woodyho. Ještě spí. Zacpu mu noc, aby se probudil. Vylekaně se probere.

Pouštím mu nos.

"Elizabet vylakala jsi mě."

"Promiň. Chtěla jsem tě vzbudit."

"A to jsi mě musela skoro zabít?"zasměje se.

"Promiň."udělám smutný obličej.

Najednou někdo zaklepe na dveře.

"Elizabeth? Jste vzhůru?"

"Jsme!"

"Dobře. Jen jsem se chtěla zeptat jestli s námi nechcete jet nakupovat?"

Kouknu na Woodyho. Pokrčí rameny.

"Nechceme mami! Budeme doma!"

"Dobře. Vrátíme se po obědě."

"Jo, jo."

Slyším jak odchází pryč.

"A co budeme dělat my?"zeptá se Woody.

"Ani na to nemysli."upozorním ho a líně se zvednu z postele. Vezmu si věci a jdu do koupelny. Dám si rychlou sprchu a udělám ranní hygienu. Obleču se do tepláků a trička. Vlasy si nechám splývat na ramena.

Woody se se mnou vystřídá v koupelně. A já mám šanci najít svůj deníček určitě tu někde je. Kouknu mezi matrace, do šuplíků i do skříně za mé staré věci, ale nikde tam není. Sednu si na postel. Pod postelí!! A mám ho! Je to červená knížka s mými zlatými iniciály na deskách.

Otevřu ho náhodně.
Milý deníčku

Ó bože i já používala tuhle větu. Brr.
Dnes jsem ho potkala na chodbě. Usmál se na mě!! Určitě se mu líbím.
To je vše.
                                                 S láskou Elizabeth

No já jsem byla trapná! Jak jsem si tohle mohla udělat?! Kdybych mohla nakopu svému puberťáckému já zadek! Jak jsem mohla bejt tak naivní?! Nevěřím, že jsem to někdy napsala! Co je tam dál?! Přeskočím pár stránek.
Dneska byla párty u Maxova kamaráda. Pozval i mě. Opila jsem se a vyspala s Maxem. I když si to nepamatuji vím, že to bylo úžasný.

Banks-ová ty jsi byla, ale kráva. No tohle je opravdu vrchol!  

"Co to máš?"zeptá se Woody a vezme mi můj deník z ruky.

"Woody vrať mi to..."začnu se sápat po deníku. Odstrčí mě od sebe.

"Přísně tajné. Nečíst. Elizabeth Banks 16 let."cituje první stranu mého deníku."To zní zajímavě."mrkne na mě.

"Woody prosím nečti to. Prosím. To je soukromá věc."

"Milý deníčku..."

Uteču z pokoje. Jdu do kuchyně. Nenávidím ho!

Nasypu si Cheerous do misky a zaliju je mlékem. Rovnou se napiju z lahve od mléka. Sednu si ke stolu a začnu jíst Cheerous.

"Elizabeth?"promluví za mnou Woody.

"Nemluv na mě!"

"Nepřečetl jsem si ani stránku."položí můj deník na stůl.

"Hm no jasně."ušklíbnu se.

"Přísahám."

Kouknu na něj. Myslí to vážně.

"Opravdu sis nic nepřečetl?"

"Ne."

"Děkuju."

"Nebudu ti nahlížet do tvého soukromí pokud nechceš. Už tak to dělají ti proklatí novináři. Nebudu to dělat ještě já."

Obejmu ho."Lepšího kamaráda bych si nemohla přát."

"Ty bys udělala to samé."

Asi ano.