Elizabeth Po'V

"...Chcete si ho pochovat?"zeptá se Woodyho doktorka. Já mám syna. Cítím jak na mě padá únava. Protočí se mi panenky a já se propadnu do tmy.

Tma. Je všude. Nemůžu se pohnout.
"Mami Ellen mi vzala panenku."zatáhám mamku za sukni.
"Ellen vrať to Elizabeth."
"Nejsi moje máma! Nemusím tě poslouchat!"zakřičí, upustí mou panenku a uteče pryč. Vezmu si svou panenku a usměji se. Jdu nahoru a z Ellenina pokoje slyším pláč. Jdu k ní do pokoje. Sedí na posteli a pláče.
"Jestli brečíš kvůli té panence tak ti jí dám."řeknu smutně.
"Co tady děláš?! Vypadni odsud!!"
"Ale..."
"Zmizni spratku!!"

Najednou se ta vzpomínka rozplyne.

"Elizabeth víš, že si strašně sexy."řekne mi Max do ucha.
Usměji se.
"Půjdem nahoru?"
Kývnu.

To si nepamatuju. Chci vidět svoje dítě. Hned. Teď.

Najednou mnou projede elektrický šok. Co to bylo?! A další.

A pak se ozve slabý tlukot, který začne vyplňovat to ticho v té tmě. Do nosu mě udeří pach potu a dezinfekce.

Chvilku mi trvá než si uvědomím, že ten slabý tlukot je mé srdce. A ten pach cítím jen proto,že dýchám.