Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

22.část

Premiéra

Dneska je premiéra The Hunger Games a hned zítra je první rozhovor.A týden na to jsou Vánoce a Nový rok. Díky bohu, že se zatím vejdu do šatů. Vystupuji z auta. Červený koberec je lemován zábranami a fanoušky. Začnu se usmívat. Někdo mi podá fix na autogramy a já jdu blíž k zábranám. Začne se ke mě natahovat spousty rukou. Některé s knížkou jiné s foťáky. Postupuje takhle podél zábrany asi sedm metrů. Vždycky někomu něco podepíšu nebo se s ním vyfotím. Bojím se, že mi z toho jekotu prasknou ušní bubínky.

Pak jdu zapózovat fotografům v šatech. Snažím se nenatáčet moc ze strany. Když mají pořízeno dost snímků jdu pomalu k Lucy Halové(moderátorka), která se mnou bude dělat menší rozhovor. Vždycky se zastavím u zábrany rozdám pár podpisů a zase odkráčím. Pomalu mi z toho začíná třeštit hlava. Konečně docházím k Lucy.

"Dobrý večer Elizabeth."zdraví mě úsměvem.

"Dobrý Lucy."oplácím jí úsměv.

"Tak jak se máš?"

"Úžasně, když vidím tady všechny ty lidičky co tu stojí třeba už od rána jen aby nás zahlédly je to něco úžasného."ohlížím se na některé lidi.

"To ano...Můžu se tě zeptat na jednu otázku? Už jsem se ptala i Woodyho..."

"Samozřejmě..."řeknu nejistě.

"Všude se píše, že jste s Woody spolu je to pravda?"

Chvilku uvažuji nad odpovědí. Asi je čas to oznámit světu. Už mě nebaví se stále schovávat.

"Ano...Jsme spolu."usměji se.

"Páni...nevěřila jsem, že je to pravda."

Jen se usměji.

"Jak dlouho jste spolu?"

"Dali jsme se dohromady hned druhý den co jsme přiletěly do Severní Karolíny."

"To už jsou skoro dva měsíce."

Jen přikyvuji.

"No tak já tě nebudu déle zdržovat."usměje se.

Konečně mě propouští a já odcházím do budovy, kde se bude promítat premiéra. Woody a pár dalších stojí v hale a sledují premiéru na velké obrazovce na stěně. Rozhodně je tam větší teplo než tam venku.

Přicupitám k Woodymu a obejmu ho. Neviděla jsem ho teď skoro

dva týdny. On odletěl do Berlína zatímco já zůstala v Paříži a připravovala se na Premiéru. Vrátili se dnes ráno a i tak jsem neměla šanci ho vidět. Přehodí přese mě své sako.

"Děkuju."zašeptám k němu. Obejme mě kolem ramen a políbí mě na spánek. Opřu se o něj a čekáme až přijdou ostatní. Přičemž jde Jenn, Josh a Lian jako poslední. To nejlepší na konec. 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro