Někdo mě pohladí po tváři. Pootevřu oči.

"Dobré ráno."zdraví mě Woody.

"Kolik je hodin?"

"Bude sedm."

Zaúpím.

"Máme tam být na devátou, ale ty ta máš být o něco dřív."

Kývnu a vstanu z postele. Popadnu džíny, spodní prádlo a tričko. Převleču se v koupelně, vyčistím si zuby, umyji oblečej...co to je?! Všimnu si flíčku na krku. Cucflek?!

"Woody!!"zaječím tak nahlas, že jsem musela vzbudit snad celý dům.

"Co se děje?!"vlétne do koupelny s porozeplou košilý.

"Ty!!Ty..! Podívej se!"ukazuji si na krk. Přejde ke mě aby se mohl podívat.

"Vždyť je to jen cucflek."začne se smát.

"Jen?! Co když si toho někdo všimne?!"

"Aspoň budou všichni věďet, že jsi moje."odhrne mi vlasy z krku a políbí mě na flíček.

"To je sice hezký, ale já vážně nechci žádný žvásty v bulváru. Vezmu si tričko s límečkem."

Přejdu do pokoje a cestou si svlékám triko. Musím vyházet skoro celý kufr abych našla něco s límečkem. Nakonec si beru džínovou košily a černý leginy. Vlasy si nechám rozpuštěné stejně mi je budou upravovat pod paruku. Ani malovat se nebudu. Nemá to cenu.

"Tak jdeme?"zeptá se mě Woody.

Rozevřu náruč.

Přejde ke mě a sevře mě v medvědím objetí. Zvednu hlavu a naposled ho políbím, alespoň pro dnešek. Rozhodli jsme se to udržovat v tajnosti, ikdyž si bulvár myslí už déle, že jsme spolu. Ale nebudeme to říkat nikomu kromě rodin.

"Tak pojď."řekne a pouští mě. Jdeme ven, kde už čeká taxík. Nasedáme a taxík nás odváží na místo natáčení. Cesta trvá asi půl hodiny. Vystupujeme a jdeme za ostatnímy jsme tam mezi prvnímy už je tam Josh a Liam.

"Elizabeth pojď!"houkne na mě Nina a popadne mě za ruku. Woody mi daruje soucitný pohled a já jemu zoufalý. Strčí mě do maskérny. Už tam na mě čeká moje soukromá maskérka a vizážista. Rozpřáhnu ruce a zoufale prohlásím:

"Dělejte si se mnou co chcete."

Přivítají se se mnou a posadí mě před zrcadlo. Laura mi začne vytrhávat obočí a Bruce mi vykecává díru do hlavy. Když mám všechny nedokonalosti na obličeji hotové musím se převléknout. Obleči si sukni a bílou košily, kterou budu mít zastrčenou v sukni a pod růžovým sáčkem s nabíranými rukávy. Pak musím opět sedět a počkat než mi sesponují vlasy a následně mi nasadí paruku. No není nejlehčí, ale není to tak strašné. A začnou s make-upem. Napatlají na mě bledý make-up, pak to přepudrují, nanesou stíny, rty zvýrazní fialovo-růžovou lesklou rtěnkou. Koulnu na sebe do zrcadla. Já se vůbec nepoznávám. To snad ani nejsem já. To vůbec nevypadá jako já. Vždyť mě nikdo nepozná, když se nepoznávám ani já.

Obuji se do vysokých černo-bílých bot.

"Na tomhle mě budou bolet nohy."postěžuji si.

"Zvykneš si. Viděla jsi ty ostatní boty."

"Ne a vidět je za tím ani nechci."

"No už je to hotové."řeknou oba. Zmínila jsem se, že jsou to sourozenci?

Najednou někdo vejde dovnitř.

"Uhmm...Elizabeth?"promluví za mnou Jennifer.

Otočím se.

"Ahoj Jennifer."

"Nepoznala..."

"Nedoříkej to."zastavím jí."Já sebe taky ne."

Udělá grimasu jak se snaží udržet vážnou tvář.

"Klidně se směj."mávnu nad tím rukou a sednu si. Už teď ty boty nesnáším.