Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

~23~

Chtěl bych...
Vezmi mě zpět do dne, kdy jsme se poznali. Jo, chci se vrátit a říct té dívce, že jsem nebyl jediný blázen, který se do ní zamiloval.
Měl jsem ji celou a pak ji ztratil.

Přiznej, že jsme se poznali ve špatný čas. Naše srdce splynula v jedno, ale ostatní nám nedali šanci. Nedali.
Co s tím. Co si jen počneme? Copak je to spravedlivé?

Theodor: Caleb říkal, že jste se dnes pohádali.

Theodor: Co se stalo?

Mia: Nedělej, že tě to zajímá.

Theodor: Zajímá.

Mia: Nech mě být.

Co se to s námi stalo? Kdy jsme se vzdali? Princezno, copak sis opravdu myslela, že bych dokázal být s jinou?
Proč? Jaká pohnutka, tě k tomu dohnala?

„Dobrý den, ehm...je Mia doma?"

Špatný čas. Princezno, moc špatný.
Vyděsila si ho. Asi...asi si to po tom, co udělal zasloužil. Našel tě u tebe v pokoji. Seděla si tam s nohama pod bradou a třásla ses.

„C-co tady děláš. Kdo tě sem pustil?"

Princezno..."

„Bolí to... bolí to..."

Plakala tam. Má víla, které polámali křídla. Po zápěstích jí stékaly kapky krve a já se je snažil chytit. Chytit svou padající vílu.

„Ššššš"

„On...on...vyčítala jsem...jsem mu, že už... už se ani nezajímá...a on..."

Pojď ke mně."

Potřebovala trochu lásky. Jen trochu něhy. Potřebovala mě a já ji.

„Mám ho opravdu r-ráda. Proč to tedy není...ff, ta-takové..."

„Jaké, broučku."

„Jako s tebou. Proč jsi přišel ty a ne on? "

„Dej mi to, ubližuješ si, princezno."

„Já...já jsem ti...dovolila ti, abys mě poznal...p-proč... proč mi to pořád dě-děláš."

Plakala. Plakala a cítila se zrazená.
Kvůli mně. Ztracenému cizinci, který jí chtěl dát jen své srdce.
Plakala, plakala mu do trička a on ji hladil ve vlasech.

„Protože jsem až moc velký sobec."








Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro