Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

~14~

Princezno?
Čím jsem si to zasloužil?
Jediná věc, po které jsem toužil, bylo být s tebou.
Tak proč, když už jsem tě měl skoro nadosah, proč mi to vzali?

„Musíš s tím přestat. Ubližuješ si."

„Já...já nemůžu. Nejde to."

„Proč s tím Caleb nebo někdo z tvých přátel už dávno něco neudělal?"

„Protože pro ně to nic neznamená. Myslí si, že přeháním a zbytečně všechno hrotím."

„Zbavuješ se tak bolesti?"

„Zbavuju.... snažím se o to, ale...nepomáhá to. Dříve ano. Jenomže pak jsem se ztratila, zamotala se do všech těch lží...a..."

„Pojď sem."

Držet tě v náručí a hladit tě ve vlasech. Vzali mi ty chvíle a teď se mi po nich stýská.

„Je se mnou něco špatně?"

„Ne. Jak by mohlo? S mou růží, že je něco špatně? To tím pádem musí být špatně i celý svět."

Procházeli jsme se po parku a podzimní vítr nám foukal do zad, zatímco jsi mi dovolila, abych tě směl obejmout. Říkala si, že jsme jako dva cizinci, ale v ten den jsme si cizí rozhodně nebyli.

„Kdy jsi se....no...do mě, však víš..."

„Zamiloval?"

„Jo"

„Když mi Caleb ukázal tvou fotku. Líbila ses mi na ní a pak... viděl jsem tě v kavárně."

„To na mě chceš čekat, i když tě nejspíš nikdy milovat tak jako ty mě, nebudu?"

„Jednou...jednou to pochopíš, princezno."



Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro