Žádná holka mi nepřijde jako ta pravá •Rictor, Hedric
„Nevíš, kde je Hermiona?“ zabručel Ron, zatímco se s Harrym opírali o zeď před Velkou síní a čekali na svou nejlepší kamarádku, která poletovala Merlin ví kde.
Harry zvedl hlavu od učebnice lektvarů, z níž se neochotně učil. „Cože? Ne, nevím, určitě tu bude každou chvíli.“
„Jo,“ souhlasil s povzdechem Ron a strčil si ruce do kapes hábitu. Byla doba oběda, a tak se spousta studentů hrnula buď dovnitř nebo ven ze síně. Když vyšel hlouček kruvalských studentů, Ronovi se rozbušilo srdce jako pokaždé, kdy je viděl. Doufal, že mezi nimi bude ten, o němž snil už od té doby, co jej poprvé naživo viděl... „Hmm, už jsi někoho pozval na ten ples?“ změnil právě aktuální téma, o němž si šuškala celá škola. Blížil se Vánoční ples, což byla dlouholetá tradice spjatá s Turnajem Tří kouzelníků, jenž v bradavické škole právě probíhal.
„O tom mi ani nemluv,“ vzdychl Harry, frustrovaně zaklapl knihu a ukryl ji zpět do brašny, jelikož by si nedokázal do hlavy vtlouct nic, ani kdyby chtěl. Rozpačitě si prohrábl své černé rozcuchané vlasy a nejistě se podíval na Rona, který zatvrzele zíral do Velké síně, jako kdyby na něco či na někoho čekal. „Já... nevím, koho bych měl pozvat...“
„Sakra, Harry,“ zabručel Ron, „vždyť zabíjíš draky, pro tebe to musí být absolutní hračka! Nestojí se na tebe fronty? Neznám nikoho, kdo by s tebou na ten ples nechtěl jít!“
„Věřil bys tomu, že teď bych si to raději rozdal s tím drakem?“ zamumlal Harry. „Mnohem radši bych se postavil té maďarské trnoocasé, než abych někoho zval na ples a potom s ním tančil. Já... nemůžu si pomoct, ale žádná holka mi nepřijde jako... jako ta pravá. Chápeš, jak to myslím? Bože, zní to jako totální blbost... Víš co, radši na to zapomeň, nic jsem neřekl,“ vyhrkl Harry, který se bál, že mu snad prozradil moc, a jeho tváře získaly nachový odstín.
„Ne, ne, to je v pohodě, vlastně tě úplně chápu,“ uklidňoval ho Ron a taky se začervenal. „Já... taky nějak nemůžu najít... tu pravou,“ dořekl nervózně a jejich váhavé oči se střetly. Harry si nejistě odkašlal.
„Na ten ples spolu nepůjdeme, že ne...?“
„Ne! Ne, jasně že ne. Teda... pokud nechceš... ale bylo by to divný... chápeš... U Merlina, tohle je... Divný,“ řekli oba dva poslední slovo a ušklíbli se.
„Jo, přesně,“ souhlasil Harry.
„Ehm... takže Cho...“ začal opatrně Ron a Harry okamžitě zavrtěl hlavou. „Jo, jasně. Chápu. Tak -“ v tu chvíli se oba dva zarazili, zmlkli a zrudli, protože z Velké síně vyšli Viktor a Cedric společně se svými přáteli a o něčem se bavili. Ron a Harry na ně zírali jako na obrázek a když ti dva vycítili, že se na ně někdo dívá, jejich oči dvojici nebelvírů vyhledaly. Cedric se zářivě usmál, z čehož Harry málem omdlel, a Viktor jen pokýval hlavou, ale Ron byl z toho, že si ho všiml, tak mimo, že jen pootevřel ústa dokořán. Harry, celý roztržitý, popadl Rona za paži.
„Myslím, že bychom raději měli jít najít tu Hermionu.“
•••
Harry s Parvati zamířili ke stolu, kde seděli Ron s Padmou. „Tak co, jak to jde?“ zeptal se Harry Rona, posadil se a natáhl se pro máslový ležák. Ron neodpověděl. Nasupeně zíral na Hermionu a na Kruma, kteří tančili jen pár kroků od nich. Padma seděla se zkříženýma rukama i nohama, jednou nohou pohupovala do taktu a čas
od času rozladěně pohlédla na Rona, který si jí vůbec nevšímal. Parvati si přisedla k Harrymu se zkříženýma rukama a nohama jako její sestra. Zanedlouho ji požádal o tanec nějaký chlapec z Krásnohůlek.
„Nebudeš proti tomu nic mít, že ne, Harry?“ zeptala se Parvati svého tanečníka.
„Cože?“ ozval se nepřítomně, neboť právě sledoval Cedrica, který tančil s Cho.
„Ale nic,“ pokrčila nos Parvati a odešla na parket s chlapcem z Krásnohůlek. Když dotančili, už se nevrátila. Zanedlouho přišel pro Padmu nějaký student z Kruvalu a když se oba dostatečně vzdálili, Ron zabručel: „Věřil bys tomu, Harry? Hermiona šla na ples s Viktorem,“ řekl trpce. Harry ho chlácholivě poplácal po rameni.
„A Cho zase s Cedricem. To jsme dopadli, co?“ Náhle se u nich zastavila Hermiona a sedla si na židli po Parvati. V obličeji byla trochu uzardělá z tance a zářivě se usmívala.
„Ahoj,“ pozdravil ji Harry. Ron ani nemukl.
„Je tady horko, viďte?“ řekla Hermiona a ovívala se rukou. „Viktor šel pro něco k pití.“ Ron si ji změřil zdrcujícím pohledem.
„Viktor?“ zeptal se. „Copak on ti ještě nenabídl, abys mu říkala Viky?“ Hermiona na něj překvapeně pohlédla.
„Co je to s tebou?“ zeptala se.
„Jestli to sama nechápeš,“ řekl Ron sžíravě, „tak já ti to říkat nebudu.“ Hermiona na něj vytřeštila oči a podívala se tázavě na Harryho, který předstíral, že ho náramně zaujala výzdoba Velké síně. „Určitě ti řekl, jestli bys s ním šla na ples, když jste byli v knihovně!“
„Ano, to je pravda,“ přisvědčila Hermiona a zrůžověla rozpaky. „A co má být?“
„Určitě jsi po něm chtěla, aby vstoupil do SPOŽÚS, co?“
„Ne, to ne! Když to doopravdy chceš vědět - řekl mi, že chodil do knihovny každý den, aby se mnou mohl mluvit, ale nenašel k tomu odvahu!“ Doslova to ze sebe vychrlila a zrůžověla do sytosti hábitu Parvati Patilové.
„Paráda, čím dál tím lepší,“ bručel rozmrzele Ron.
„Dost se na tebe i na Harryho vyptával. Zajímal se o vás.“
„Jo - ale to říká on,“ odsekl ošklivě.
„A co tím chceš říct?“ vyjela na něj naštvaná Hermiona. Ron jí neodpověděl, čímž ji naštval ještě víc. „Jestli se ti to nelíbí, tak jsi měl něco udělat!“ štěkla na něj.
„Jo?“ opáčil Ron neméně ostře. „A co jako?“ Harrymu to vůbec nebylo příjemné.
„Až příště bude nějaký ples, pozvi mě dřív, než to udělá někdo jiný, a ne až na poslední chvíli!“
„Ale... to - to je... o tohle tady vůbec nejde!“ zamračil se. Hermiona na to nic neřekla, vstala, otočila se na podpatku a vyřítila se z Velké síně pryč. Ron se otočil a podíval se na Harryho, který pokrčil rameny. „No, já jí to vysvětlovat nehodlám,“ odvětil a vypadalo to, že chce ještě něco říct, jenže v tu chvíli úplně zbledl a díval se kamsi za Harryho rameno.
„Ahoj,“ zaslechl za sebou Harry hluboký hlas se silným přízvukem a ohlédl se. Stál za ním Viktor Krum a nejistě se na Rona díval. „Hermi-ouna tu není?“ ptal se.
„Ne, nejspíš si odběhla na záchod,“ odsekl Ron, který vypadal zklamaně, nejspíš čekal, že přišel Viktor za ním. K překvapení obou nebelvírů však slavný famfrpálový hráč řekl:
„Tó je dobře. Potřéboval bysem s tebóu mluvit,“ řekl Viktor Ronovi, jemuž ve tváři problesklo překvapení. Harry se začal zvedat. „Ne, ne, ne, klidně tu zůstáň. Nepůjdeme se prójit?“ obrátil se zase na Rona, který němě přikývl a vstal. Harry na něj povzbudivě mrkl.
„Budu čekat v ložnici,“ řekl mu a šel pár kroků za nimi. Když prošli vstupní síní na bradavické pozemky, jež byly pro dnešní večer slavnostně vyzdobené, ještě se za nimi chvíli díval, a pak zaslechl pláč. Uviděl Cho, jak běží na dívčí záchody a rozhlédl se po Cedricovi. Co se stalo? Zahlédl čupřinu medově hnědých vlasů, jež se mu ztratila z dohledu prozměnu na chlapeckých záchodech. Váhavě se rozešel za ním a srdce měl až v krku.
Opatrně nakoukl dovnitř a uviděl Cedrica, který se skláněl nad umyvadlem. Když s povzdechem zvedl hlavu, v zrcadle se pohledem střetl s Harrym a trhl sebou.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se ho Harry, který i kdyby chtěl utéct, nemohl by, jelikož měl nohy těžké jako z olova. Cedric přikývl a pomalu se rozešel k němu. Nebelvír polkl.
„Jo, jasně. Já ano. Ale Cho... to bude asi horší,“ povzdechl si a zlehka se na mladíka usmál. „Já... pozval jsem ji na ples, to víš... chtěli jsme se jít ještě ven projít, ale po cestě jsme narazili na jmelí. Chtěla mě políbit, ale já... já jsem utekl,“ zamumlal a sklopil hlavu, jako kdyby se styděl. „Já... prostě k ní nic necítím, přitahuje mě... někdo jiný... Ale proč ti to povídám, nejspíš tě to vůbec nezajímá, viď?“ uchechtl se.
Harry pohlédl vzhůru a na okamžik přestal dýchat. Kvetlo nad nimi jmelí. Opatrně se dotkl Cedricovy ruky a mrzimor se na něj překvapeně podíval. „Já jen... je tu jmelí. A, ehm... dáš mi taky košem?“ zeptal se ho váhavě. Kousl se do rtu, když si uvědomil, že se ho zeptal nahlas. „Já - promiň. Tohle byla blbost, asi bych měl -“
„Nedám ti košem. Tobě ne,“ vydechl Cedric, přitáhl si ho za pas k sobě a něžně ho políbil.
🎄🎄🎄
Rictor byl úplně první slash, který jsem kdy napsala. Neplánovaně:D
A Hedric... nemohla jsem odolat. Snad se vám to líbilo, budu moc ráda za vaši odezvu❤
Millie🍪
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro