Když Draco uslyšel bouchnutí dveří, celý se rozzářil jako sluníčko. Strhl ze sebe zástěru, která byla celá zapatlaná voňavým těstem a moukou, jelikož se snažil upéct perníčky, protože věděl, že je jeho žena zbožňuje. Málem se přizabil v chlupatých bačkorách, a tak je skopl z nohou a za běhu odhodil zástěru na věšák. Celý rozdováděný a šťastný se sklouzl po dokonale vyleštěné podlaze a sjel až do přijímacího salonu, kde jeho žena právě odhazovala dopisy na konferenční stolek.

,,Ahoj, zlato! Jak ses dnes měla? Uteklo to v práci rychle?" vyptával se jí překotně a se zájmem. Usmíval se od ucha k uchu a kdyby ho v tu chvíli viděli Harry Potter a jeho nejlepší přátelé, jak je dobrovolně oblečen v pleteném svetru a s rozcuchanými vlasy se šťastně zubí, asi těžko by tomu uvěřili. Pravda však byla taková, že od té doby, co poznal Astorii Greengrassovou a oženil se s ní, byl jako vyměněný a vlastně se vůbec nechoval jako Malfoy, k Luciusovu rozhořčení.

Jeho otec vlastně ani nebyl nikterak šťasten s volbou jeho partnerky. Už jako malý chlapec měl Draco vybranou budoucí choť - byla to Daphne Greengrassová, starší sestra Astorie. Draco se o tom dozvěděl až poté, co byl Voldemort definitivně poražen. Z otcova příkazu, že si Daphne musí vzít, nebyl nijak nadšený; obě sestry Greengrassovy s ním chodily do školy a byly také zařazeny do Zmijozelu, on si jich ale nikdy příliš nevšímal. Když ale byl poprvé pozván do Greengrass manor, aby se jejich rodiče mohli domluvit na chystané svatbě, do které nemohli ani Draco, ani Daphne nijak zasahovat, všiml si Draco poprvé Astorie. Tedy, viděl ji už dřív, ale teď... teď to bylo jiné. Zaujala ho a nedokázal z ní spustit pohled. Toužil ji poznat.

Astorie byla jiná než její sestra; zatímco Daphne byla rázná, rozhodná a sebejistá, Astoria byla něžná, křehká, nevinná a na Draca působila skoro až stydlivým dojmem. Při pohledu na ni se mu tetelilo srdce a v hrudi se mu rozlil hřejivý pocit, jaký dosud nepoznal. Pociťoval touhu sevřít tu dívku v náruči a ochránit ji před vším špatným. Ano, byla to skutečně láska na první pohled.

Daphne i jejich rodiče brzy poznali, že očima bloudí neustále k Astorii a vyhledává spíše přítomnost její než její starší sestry. I nejmladší Greengrassová vypadala, že v mladém Malfoyovi nalezla zalíbení; Daphne jim nechtěla bránit ve štěstí a jejich rodiny se nakonec dohodly, že proč by si tedy Draco nemohl Astorii vzít. Koneckonců, pořád se jednalo o jejich dceru, takže své rodiny by spojily tak jako tak.

Mladí snoubenci zářili štěstím a svou náladu a lásku rázem přenesli i na ostatní členy. Jediný, kdo z toho nebyl nadšený, byl Lucius; Astoria se mu zkrátka nezamlouvala, připadala mu slabá a slabí členové v rodině Malfoyových neměli co dělat. Žádnými námitkami se ale neozval, protože by hrozilo, že by si svými řečmi Greengrassovy znepřátelil a ze svatby by sešlo. A tak mlčel; Astorii toleroval, ale byl k ní chladný a nikdy si ji doopravdy neoblíbil.

Astoria dnes zřejmě nebyla ve své kůži, svého manžela jen tiše pozdravila a na jeho otázku neodpověděla. Draco byl tak pohlcen tím euforickým pocitem, že to prakticky ani nezaregistroval.

,,Matka už mi odpověděla na dopis, sova přiletěla dnes ráno. Psala, že má ohromnou radost a že se nemůže dočkat, až bude babička," zazubil se Draco. Astoria se od něj odvrátila, a on dál mlel tu svou. ,,Zítra by se ráda zastavila, nevím, jestli přijde i otec, o tom mi nic nepsala, ale prý by se ráda podívala na fotografii malého -"

,,Omlouvám se, Draco, ale půjdu si lehnout. Jsem unavená," šeptla Astoria vyčerpaně. Rychle vyběhla ze salonku a zanechala tam zmateného Draca stát. Cestou po schodech do horního patra už to nevydržela a rozplakala se. Vběhla do ložnice, ani za sebou nezavřela dveře, a padla na velkou postel. Slzy se jí kutálely po tvářích, ramena se jí třásla a ona bezmocně bořila tvář do měkkého polštáře. Zklamala ho, bože, zklamala je všechny. Co si teď jen pomyslí? Co budou dělat? Srdce jí obalil strach, až se zalykala slzami. Pak ucítila opatrný dotek na rameni.

,,Astorie? Lásko, co se děje?" zeptal se jí potichu Draco, na nic nečekal a lehl si k ní, přitahuje si ji do náruče. Políbil ji do vlasů a ruku jí přiložil na bříško. ,,Chceš si o tom promluvit? Stalo se něco v práci? Neměla by ses takhle rozrušovat, miláčku. Udělám ti hrnek kakaa, co ty na to? Potřebuješ se uklidnit, takový stres neprospívá ani tobě, ani malému -"

V tu ránu jej Astorie odstrčila a rychle se posadila, až se jí zatočila hlava. Bylo jí zle. Nedokázala jej poslouchat, když mluvil - když mluvil o jejich -

,,Žádný malý už není," opáčila sotva slyšitelně a v hlase jí zaznívala těžce potlačovaná úzkost. Zabořila tvář do dlaní a hlasitě štkala. ,,J-já... já js-em... o-o něj při-šla..."

Draco se napřímil jako svíčka a vytřeštil oči. Cože? Cože právě řekla? Ne! Určitě - určitě se přeslechl. Jen si to vymyslel. Ne -

,,Astorie," vydechl vyděšeně, ,,jak to - jak to myslíš? Co se stalo? Proč -" Astorie jen kroutila hlavou, a tak si ji přitáhl do náruče a něžně ji sevřel. Zabořila mu tvář do hrudi a pevně sevřela látku jeho vánočního svetru.

,,J-je mi t-to to-lik l-lít-to," šeptala mu zlomeně. Draco nevěděl, co na to říct. Všechny sny jako kdyby se mu náhle rozpadly. Kolébal Astorii ze strany na stranu a hladil ji po vlasech, snaže se ji ujistit, že je tu stále s ní, že je tu pro ni. Co jí měl na něco takového odpovědět? Jak ji měl povzbudit? I jemu to bylo líto, tolik ho to mrzelo...

Zavřel oči, když ucítil, jak jej v očích štípou slzy. Sevřel Astorii o něco pevněji a zabořil svůj obličej do jejích voňavých vlasů.

Nějakou dobu tak setrvali, i poté, co Astorie konečně přestala plakat a jen tu a tam trhaně popotáhla. ,,Zvládneme to," zašeptal jí pak chraplavě Draco. ,,Tohle - tohle se přece mohlo stát. Ale není to přece konec světa. Už jednou se nám to povedlo," snažil se ji trochu povzbudit a pohladil ji po bříšku, ,,tak se nám to podaří znova. Naše miminko bude zdravé a krásné a než se naděješ, už tu bude cupitat. Nesmíme to vzdát, Astorie." Odhrnul jí tmavé vlasy z čela a láskyplně se usmál na její uplakanou tvář. Políbil ji na špičku nosu a ona se pousmála. ,,A pak budeme konečně šťastná rodina."

•••

Ne všechno je o Vánocích veselé. A přestože CCh jako kánon neberu, napadlo mě pohrát si s tou myšlenkou, jak slabá a křehká Astoria byla. No, a vzešlo z toho tohle, zase jsem tyhle dvě zlatíčka potrápila. Upřímně, takovýhle Draco je hrozně k sežrání, a Astoria je skvělá. Nebojte se! Brzy se dočkáte a budete mít malého Scorpiuse🙈
Možná na tyhle dva v budoucnu napíšu i něco delšího☺️ co plánujete na víkend?
Millie🍪