Prospal jsem skoro celou sobotu. Troye mě probudil jen na jídlo a k večeru mě přenesl nahoru do ložnice s vidinou toho, že se společně alespoň podíváme na film. Usnul jsem dříve, než jsme vůbec nějaký vybrali. I přesto, že jsem spal opravdu tvrdě, jsem si byl jistý, že byl Troye celou dobu u mě. Rány na zadku a stehnech mi ošetřil už v herně a já byl výjimečně opravdu rád za to, že jsem to prospal. Nadevšechno jsem miloval, když se o mě Troye po hraní staral, tentokrát jsem byl ale vyřízený natolik, že jsem si chtěl od bolesti na chvilku odpočinout. Pro tenhle víkend to tedy znamenalo konec hraní. Byl jsem z toho maličko smutný, na druhou stranu jsem si ale uvědomoval, že moje tělo potřebovalo pár dní na to, aby se dalo zase dohromady.

S rozptýlením mi tenkrát hodně pomohl i Aaron, s kterým jsem si v týdnu dopisoval. Netušil jsem, jestli ho Troye v práci nekontroloval, protože všechno stíhal nebo proto, že věděl, že si píše se mnou. Svým způsobem jsem byl ale rád, že už po Aaronovi neštěká. Sám jsem si moc dobře pamatoval, jak nepříjemný to bylo a i přesto, že Krasoň rozhodně nebyl taková citlivka, jako já, radost z toho mít nemohl.

Ve čtvrtek nabídl, že bychom mohli následující den na dvojité rande. Nejdříve mi to přišlo dost šílený, ale jelikož jsme s Troyem do herny ještě rozhodně nemohli, tak jsem na to kývnul. Neznělo to asi až tolik špatně. Jen jsem věděl, že musíme někam, kde bude Aaron držet hubu a nebo tam bude něco, co ho přehluší.

On navrhoval hvězdárnu, což jsem zamítl hned. Dvojitý rande na takovým místě s panem Miluju-černý-díry znělo jako něco, co jsem rozhodně absolvovat nechtěl. Přemýšlel jsem nad tím celý zbytek dne a projel snad všechny akce v okolí. Chtěl jsem na koncert, jelikož zrovna tam jsem si byl jistý, že Aaronova mouda neuslyším. Sice jsem si toho kluka nakonec celkem oblíbil, na jeho moudra ohledně vesmíru jsem si ale pořád nezvykl. Tu správnou akci jsem našel až těsně před spaním. Museli jsem nakonec plán dvojitýho randěte přesunout až na neděli, ale tuhle příležitost jsem nemohl prošvihnout. Koncert Milky Chance byl přesně něčím, co jsem potřeboval objevit. Často jsem věřil tomu, že věci se nedějí jen tak náhodně a přesně tohle byla ta chvíle. Byl jsem si jistý, že z tohohle bude mít Troye radost. Aaron mi můj nápad kupodivu bez problému odkýval. Objednal jsem lístky ještě ten večer a spát šel s dobrým pocitem. Tohle se povedlo. Troyeovi jsem sice řekl, že půjdeme na koncert s Harrym a Aaronem, interpreta jsem ale nechával v tajnosti a doufal, že z toho opravdu bude mít takovou radost, jako jsem předpokládal.

Sešli jsme se v útulné restauraci pár bloků od arény, kterou předem vybral Harry. Věděl jsem, že nechat tuhle volbu na něm byl dobrý nápad, jelikož on si na dobrém jídle zakládal z nás všech rozhodně nejvíc. S úsměvem jsem je oba pozdravil a sednul si naproti Aaronovi. Neviděl jsem ho od toho kurzu v klubu, což bylo sice jen několik dní, ale i tak mi přišlo, že vypadal o dost jinak. Vždycky byl dost pěknej, ale i tak se na něm Harryho péče podepsala. Byl jsem zvědavý, jestli už mu Krasoň přiznal jeho mladší sestru a to, jak se před ní vydává za jejího otce, ale před Harrym jsem se na to ptát nehodlal. Neměl jsem právo na to jim tohle kazit, i když jsem si opravdu přál, aby k němu byl Aaron upřímný.

„Sundáváš ten obojek vůbec někdy?" zeptal se vesele Krasoň a zavrtěl se na židli. Umíral jsem zvědavostí, jak jejich vztah vlastně fungoval. Ze zpráv jsem věděl, že spolu šukaj několikrát denně, ale víc jsem z Aarona nedostal. Slíbil, že mi o tom povypráví, až se uvidíme, ale moc dobře jsem si uvědomoval, že dnes na to před těma dvěma nebude prostor.

„Ne, ten už patří ke mně," usmál jsem se a krátce otočil hlavu na Pána. Ten krátkým kývnutím potvrdil má slova a stiskl mi pod stolem stehno. Zamlouvalo se mi, že jsme nakonec opravdu dokázali fungovat jako normální pár. „Dnes nebudou žádné fakty o vesmíru?" zasmál jsem zvědavě se a opřel se do židle. Kdyby ho tohle Harry stihl odnaučit takhle rychle, byl bych mu vážně vděčný. Nešlo o to, že by mě ty věci nezajímaly, jelikož většinou vytáhnul z rukávu něco, o čem jsem neměl nejmenší ponětí a nemohl jsem tvrdit, že by to nebyly zajímavá fakta. Daleko víc mi ale vadilo, jakým způsobem na to člověka vždycky vybalil. Bylo to pro něj daleko důležitější než pozdrav. Pravdou ale bylo, že od té doby, co jsem s ním nepracoval, mi to vadilo daleko míň. Možná to ale bylo tím, že jsem ho daleko lépe poznal a jeho chování už mi vadilo daleko míň.

„Jsem rád, že ses zeptal!" uculil se nadšeně a trochu se zaklonil, když nám mladá číšnice donesla pití. „Tenhle jsem si schovával přesně pro tuhle příležitost, bude se ti líbit, fakt!"

Zasmál jsem se a zavrtěl hlavou.

„Sem s tím," přikývl jsem a napil se mátové limonády.

„Tenhle fakt se týká Venuše a je fakt hustej, vzhledem k tomu, na co jsme zvyklí. Budu na to psát celý článek, pak ti ho pošlu," zabroukal nadšeně. „Jde o to, že rok na Venuši uběhne rychleji než den. Umíš si to představit?" zamrkal a široce se usmíval.

„Ne," zasmál jsem se a nakrčil zmateně čelo. „Vždyť to je hloupost, jak může den trvat déle než rok?"

„To je přesně to, co říkám! Naše realita je nastavená tak, že rok trvá oproti dni fakt dlouho, takže je pro náš něco takovýho fakt těžko představitelný. Ale je to prostý. Rok se odvíjí od toho, za jak dlouho určitá planeta oběhne slunce. A den závisí na tom, jak rychle se otočí kolem vlastní osy. No a Venuše se kolem vlastní osy točí prostě dlouho a stihne před tím oběhnout slunce. Ten rozdíl je konkrétně osmnáct dní, což není moc, ale i tak je to pro představu dost těžký."

„Děkujeme za vysvětlení," zavrněl Harry a chytl jeho bradu, aby si ho otočil víc k sobě a políbil ho. Věděl jsem, že spolu ti dva jsou, že spolu dovádí v posteli, ale stejně bylo zvláštní vidět Harryho, jak někoho líbá. U něj v klubu bylo tohle zakázaný, pokud tam člověk nebyl přímo s vlastním Pánem. Nikde uvnitř jsem věděl, že svého přítele Harry líbat bude, ale i tak mě to v tu chvilku zaskočilo.

„Jo, tohle bylo ve skutečnosti fakt zajímavý, Aarone," prohodil jsem a otevřel jídelní lístek. Umíral jsem hlady. Za celý den jsem do sebe nebyl schopný dostat téměř žádné jídlo, jak jsem byl z večera nervózní. Nakonec to ale vypadalo, že všechno půjde dobře.

Aaron byl nejspíš z Harryho nesvůj, jelikož byl během večeře až neobvykle potichu. Naštěstí se ale o zničení trapného ticha postaral kudrnáč s Troyem, kteří probírali průběh druhého vázacího kurzu. I Harry byl s počínáním mého Pána spokojený, což mě dělalo ještě hrdějším subčetem. Doufal jsem, že jednoho dne mu budu moct být modelem pro tyhle účely já. Ani ne tolik z důvodu, že bych žárlil, protože to se tentokrát ani tolik nedělo, ale hlavně kvůli tomu, že se mi představa toho, že něco takového děláme společně, opravdu líbila. Byl jsem nadšený z celého toho konceptu ukázat lidem zadarmo od základů všechno, co potřebovali vědět. Kdybych někdy předtím něco podobného absolvoval, tak bych si s Andym nikdy nezačal, jelikož bych věděl, jak moc nezdravý celý vztah byl.

K večeři jsem měl naprosto úžasné houbové lasagne, které mi Pán na můj popud vybral. Měli jsme sice domluvu, že mimo hernu jdou tyhle věci stranou, ale já byl rád, když mi i tak v některých věcech pomáhal. Stejně tak jsem rád nosil obojek a poslouchal, co mi říkal. Neznamenalo to ale, že bych se bál mu v čemkoli odporovat. Bral jsem ho jako svého přítele, ne jako někoho, z koho bych měl strach a kdo by musel mít nutně pravdu. A přesně tak to bylo správně. V herně jsem si ale nikdy nedovolil ho pokoušet. Tam jsem chtěl být vždycky co nejlepší. Předpokládal jsem, že časem, až budu ve všem bezchybný, budu Pána možná provokovat a poňouchat ho k tomu, aby mě potrestal, ale zatím to nebylo třeba. Zatím jsem si vystačil s tím, že jsem plnil cokoliv, co si v herně přál, pokud to nebylo něco, čeho bych se bál. V takových věcech byl ale Troye opatrný a nedostával mě zbytečně do her, které by byly nezvládnutelné.

„Myslel jsem, že jdeme na dráčky, Kocoure," zabroukal Troye nadšeně, když jsem se po večeři konečně dostali před velkou arénu. V tu chvíli se mi neskutečně ulevilo. Jednak kvůli tomu, že to pro něj opravdu bylo do poslední chvíle překvapením, ale hlavně proto, že měl opravdu radost.

„Chtěl jsem něco, co se ti bude fakt líbit," pousmál jsem se a vytáhl z peněženky lístky.

„To se ti povedlo," pousmál se, přitáhl si mě k sobě a s tichým zamručením mě políbil. Olízl jsem mu ret a spokojeně se uculil. Bylo pěkný udělat mu radost.

„To jsem moc rád," přikývl jsem a šel se postavit na konec fronty. Venku už moc lidí nebylo, jelikož už byl čas, kdy začínal hrát předskokan. Pouštěl jsem si doma pár jeho skladeb, ale ani jedna mě nijak neokouzila, na čemž jsme se s Aaronem naštěstí shodli.

Harry nám uvnitř odnesl věci do šaten a Aaron odběhl rovnou k baru. Byl jsem rád, jak dobře všechno vycházelo.

„Dáš si pivo?" zabroukal Pán a ukazováčkem mi odhrnul pramen vlasů z čela. „Nebo víno?"

„Jsi autem, nebudu pít sám," zavrtěl jsem rychle hlavou a nadšeně se na něj usmál.

„Aaron ti určitě v tomhle bude dělat společnost," zasmál se a kývnul směrem k baru.

„Tak jestli ti to opravdu nevadí," zamrkal jsem a krátce ho políbil. Líbat ho byla momentálně moje oblíbená činnost.

„Nevadí, tak mazej, ať nestojíme úplně vzadu," zamručel, přitáhl si mě za očko obojku zpátky k sobě a taky mi jeden polibek věnoval. Ten jeho byl ale mnohem vášnivější. Zasténal jsem mu tiše do úst a odběhl k baru hned, jak mě pustil. Bůh žehnej člověku, který vynalezl pásy cudnosti a zachránil mě tak přes stojákem na veřejnosti.

Předběhl jsem ve frontě několik lidí a stoupnul si vedle Aarona. Cestou k baru jsem zahlédl merch a napadlo mě, že možná i to by mohlo Pána potěšit. Chtěl jsem mu ukázat, jak moc jsem mu byl za všechno vděčný. A podle nápisu na velké ceduli to vypadalo, že peníze z prodeje půjdou na financování projektu na čištění oceánů, což byly zabité dvě mouchy jednou ranou.

„Vezmeš mi jedno pivo, prosím?" zamrkal jsem prosebně a vrazil mu do ruky peníze. „Chci ještě něco koupit Troyeovi a zrovna teď se nedívá, aby mě v tom mohl zastavit," zasmál jsem se tiše a znovu se otočil směrem k němu. Troye stál ale pořád stále zády ke mně a něco řešil s Harrym.

„Neměl by spíš on kupovat věci tobě?" povytáhl zvědavě obočí a přikývl.

„Takhle to nefunguje, Aarone. Chci mu udělat radost," protočil jsem nad ním oči a odběhl o pár metrů dál. Chápal jsem, jak to myslel. Ještě před několika měsíci bych nejspíš přemýšlel dost podobně. Dříve pro mě byl Dominant ten, kdo zařizoval všechno, včetně toho, co budu jíst a co si vezmu na sebe. Ten, kdo se vždy postará a to i po finanční stránce. Teď jsem ale chápal, že vztah je úplně o něčem jiném, než neustálém klečení a poslouchání na slovo.

Koupil jsem čistě bílé triko jen s logem a spokojeně se pousmál. Nic černého neměli, ale i kdyby měl Troye tohle triko nosit na spaní, tak jsem mu ho chtěl dát. A jedno jinak barevný tričko v šatníku mu přece neuškodí. Propletl jsem se davem zpátky, triko si přehodil přes rameno a přišel ke Troyeovi zezadu, abych mu mohl přikrýt dlaněmi oči. V tu chvíli jsem byl fakt rád, že nebyl o moc vyšší.

„Ještě něco pro tebe mám, abys měl alespoň nějakou památku," usmál jsem se, přesunul se rychle před něj a podal mu triko. V tu chvilku jsem si najednou připadal maličko hloupě. Nevěděl jsem, jestli o něco takového vůbec stál. Třeba tu jejich hudbu nakonec až tolik rád neměl.

„Ty mě dnes tedy rozmazluješ," pousmál se a oblékl si triko přes černou košili. Usmál jsem se a upravil mu límeček.

„Nemusíš ho nosit, vím, že to není úplně tvůj styl," zamrkal jsem, vzal si od Aarona pivo a rychle se napil.

„Nesmysl, Kocoure. Dárek od tebe bude vždycky můj styl," zavrněl a věnoval mi další pusu. „Pojď, uvnitř už je dost plno," zabroukal a chytil mě za ruku. Šťastně jsem se usmál, stiskl jeho dlaň a následoval ho do haly. Zvenku ta aréna vůbec nevypadala tak obrovská. Vůbec jsem si předem nedokázal představit, kolik lidí tu vlastně bude. Davy mi nedělaly moc dobře, ale naštěstí jsem zůstali stát vzadu, kde na sobě nebyli lidi tolik namačkaní. Opřel jsem se zády o Troye a pomalu popíjel pivo. Nedokázal jsem se přestat usmívat.
Ten večer jsme byl opravdu šťastný. A tentokrát ne jako sub, ale jako přítel.

—

Sedm kapitol do konce ^^
Mimochodem, co říkáte na Aarona s Harrym, fandíte jim? ☺️