Tisknul jsem si černou igelitovou tašku k tělu a snažil se pomalu dýchat. Měli jsme za sebou už pár minut jízdy autem a já měl pořád pocit, že se na místě zhroutím. Debilní, debilní, debilní, naprosto kokotskej nápad! Co jsem si zatraceně myslel?! Pet play mi vždycky připadalo roztomilý a vážně jsem se ještě v tom obchodě těšil. Připadal jsem si jako brutálně naivní blbeček, když jsem došel k regálu s ocásky. Mělo mi být přece jasný, jakým způsobem tohle funguje. Vážně jsem si nadával, že jsem nejdříve nevybral ouška a kožené návleky, které měly sloužit jako packy, protože po tom, co jsem zbaběle vzal šedý ocásek s nejmenším plugem jsem prostě jen chmátnul po prvních uších a hnal se k pokladně. Možná jsem měl prostě vymyslet něco jiného, protože jestli z tohohle nedostanu panický záchvat, tak už pravděpodobně z ničeho. A nejhorší na tom bylo, že jsem si tohle vymyslel sám na sebe.

„Vypadáš, jak kdyby ses za svůj výběr styděl. Uklidni se trošku," prohodil konečně Troye. Usmíval se. Parchant. Vlastně tenhle pitomej úsměv neshodil od té doby, co jsem si sednul do auta.

„Mám strach," zavrtěl jsem hlavou a zadíval se z okýnka. Ukousnul jsem si moc velké sousto a teď budu za ostudu. Mrzelo mě to, protože to vážně bylo na dobré cestě. Těšil jsem se s Pánem do herny, na to, jak osvobozující to zase bude.

„Nikdo tě přeci do ničeho nenutí, Connore," zabroukal tiše a zahnul na lesní cestu. „Pokud jsi koupil něco jen proto, abys na mě udělal dojem, tak se na to klidně vykašli, to opravdu není nutné."

„Ne, o to nejde," vyhrkl jsem rychle a přitáhl si tašku víc k tělu. „Já chci, jen je to zatraceně komplikovaný, spoustu věcí mi nedošlo a teď si připadám jako blbeček," zasmál jsem se nervózně. 

„Chceš se nejdříve podívat, co jsem koupil já?" zamručel a s klidem zaparkoval. „Neříkám, že všechny ty předměty musíme používat. Rozhodně to ale stojí za zkoušku. Tam dole nám to jde dobře, nemyslíš?"

„Jo, tam dole jo," usmál jsem se a pomalu vydechl. „Budu potřebovat nejdříve sprchu. Nebo jinak. Jsem zvědavý. Takže nejdříve tvá taška, pak sprcha a sejdeme se v herně?" zamrkal jsem a nejistě se odpoutal. Mohl jsem vůbec dělat takové návrhy? Tady možná ano.

„To by šlo," přikývl, vypnul motor a podal mi jeho tašku. „Ale podíváš se v obýváku, chci být u toho a vidět, jak se tváříš. To by mohl být dobrý kompromis, nemyslíš?"

„Dobře," šeptl jsem a pomalu vystoupil. Bude to poprvé, co před ním budu nahý a navíc ještě s něčím v sobě. Co když to nepochopí a bude si myslet, že jsou všechny tyhle věci teď okay? Sice jsem to s ním probíral, věděl, že s ním časem do něčeho sexuálního půjdu, pokud mě nedovede k orgasmu, ale i tak jsem se jeho reakce bál. Chvíle v herně teď byly jediné, z čeho jsem měl radost a pokud by se to pokazilo, tak bych se z Aarona vážně poskákal vzteky.

Počkal jsem, až Troye zamkne auto a s taškou pořád těsně u hrudníku ho následoval do domu. Hlavou se mi honilo tolik nápadů ohledně toho, co mohl mít v tašce on, až jsem tím doháněl sám sebe k šílenství. Napadly mě jehly a podobně šílený věci, což bylo zatraceně děsivý a ještě děsivější bylo to, že bych to pravděpodobně zkusit chtěl. Byl to ten způsob bolesti, který by se mi mohl líbit, ale krev, bez které by se to rozhodně neobešlo, mi naopak připadala naprosto odporná. Prudce jsem se nadechl, vyzul se a šel si sednout na gauč. Byl jsem snad ještě napjatější než ten den, co jsem sem přijel poprvé. Teď to bylo jiné. Všechno trvalo až moc dlouho. Bylo to k nevydržení a moje srdce si zase poskakovalo až někde na mandlích.

„Ne všechny ty předměty jsou pro tebe, tak už žádné útěky, ano? Pokud je pro tebe něco limit, tak mi o tom řekni, není důvod k panice, opravdu," zavrněl tiše a podal mi igelitku, sedaje si proti mně do křesla. Působil tolik krásně uvolněně a spokojeně, že to i ve mně vyvolalo na okamžik naprostý klid. Bylo fajn tohle vědět. Troye to měl ohledně hraní v hlavě srovnaný na tolik, že jsem nevěděl, co víc si přát. Bylo zvláštní to opravdu přiznat.

„Už žádné útěky, slibuju," usmál jsem se a zhluboka se nadechl, odkládaje svou tašku stranou. Nejdříve jsem do té jeho jen nejistě nakoukl a snažil se rozpoznat co nejvíce věcí. Svíčky, o těch s ním musím promluvit, ale rozhodně jsem je chtěl zkusit znovu. Vlastně mi udělaly radost, jelikož jsem je sám nemusel zmiňovat. Další, co jsem poznal, byla tubička lubrikantu, kvůli které jsem se zoufale zamračil. Ne proto, že mě trápilo, co by s ním Troye dělal, ale hlavně proto, že jsem sám nějaký zapomněl koupit. „Tohle si půjčím," zamručel jsem a co nejrychleji ji přehodil k sobě do tašky. Vážně budu muset začít víc používat hlavu.

„Hej!" zasmál se a lehce se překlonil. „To bylo pro mě."

„Pro tebe?" zamrkal jsem zmateně a chvíli si ho prohlížel, než mi to celé došlo. Sakra. Bylo přeci jasné, že si taky potřeboval ulevit a s gelem to jistě bylo o moc lepší. „Vrátím ti ho, slibuju," zavrněl jsem a vrátil se k dalším věcem. Kožená pouta, ta mě nijak nezajímala, nehodlal jsem je řešit. Na ta si počká, pokud je chtěl používat se mnou. Poslední krabička mě sejmula natolik, že jsem byl vážně rád, že sedím. Nebylo to nic ošklivého, ale ten předmět uměl jistě dělat takových věcí, že jsem začínal být nadržený už z té představy. Stimulační kolečko – vlastně spíš něco, jako kráječ na pizzu, což mohlo působit vtipně, jenže ten způsob, jakým se používal, to už tolik legračně nepůsobilo. Hroty byly poměrně ostré a záleželo na tom, jak tenhle předmět ten druhý používá. Mohlo to jen lechtat a zároveň to mohlo způsobovat docela slušnou bolest, pokud se na něj trochu přitlačilo.

„Všechno dobrý?" prohodil Pán do ticha a já k němu rychle zvedl hlavu. Musel jsem do té tašky zírat nesmyslně dlouho.

„Ano," přikývl jsem rychle. „Jdu si dát sprchu. Počkáš v herně, prosím? Já vím, že tohle bych neměl, ale vážně se teď moc stydím a byl bych rád, kdybys tam tentokrát byl první a dal mi maličko prostoru."

„Pro tentokrát to půjde," pousmál se a zvedl se z křesla. „Nepospíchej."

Bylo to, jako bych ho neslyšel. Zvedl jsem se z gauče a hnal se rychle i s taškou do koupelny. Můj Pán masturboval. Nemohl jsem to dostat z hlavy.  V koupelně jsem se vysvlékl a vlezl si pod studenou vodu taky rychle, jak jen to šlo. Musel jsem na to přestat myslet. Úlevně jsem vydechl a potěšeně se pousmál, natahuje se pro igelitovou tašku. Tak jo. Hodně lubrikantu.  Chtěl jsem o tom plugu vědět co nejméně.

Musel jsem ho použít vážně hodně, ale zvládl jsem to, aniž bych se rozbrečel. Rychle jsem vypnul vodu, abych si moc nenamočil ocásek a zase z vany vylezl. Lechtal mě zezadu na stehnech.  Tolik pěkný. Osušil jsem si zbytek těla, nasadil si ouška a vyšel z koupelny.

Na čtyři jsem si stoupnul až těsně před hernou. Teď už jen zjistit, jak na to zareaguje Troye.