Moon Cross naštvaně dupla. Vzala noviny do magie a nechala je zhořet na popel.
,,Celestie se bere! No super.....Kdybych tak mohla...." Usmála se. Představa atentátu na Celestii chvíli než se políbí s ženichem ji pobavila. Líbila se jí. Ráda by ji zrealizovala. Ale pustit se do toho sama by byla sebevražda.....
Pohodila hřívou a sedla si k ohništi, na kterém se vařila polévka.
,,Kdybych měla víc podrobností....Kdy, a kde, a za jakého počasí.....Ale to jistě oznámí až moc pozdě....Pak to nestihnu naplánovat. A hlavně né sama....." Šedá klisna se zamyšleně zahleděla do plamenů. Sama by do toho nešla. Ale ten poník, ten kterému rozštípala domeček na prkýnka, ten ji chtěl do aliance. S ním by do toho možná šla. Sice ho nezná, ale nepřipadá jí přímo nesympatický....

,,Ahoj Nightmare. Jak se máš?" Zeptala se přes mříže šedá alicornka. Medvědopony se zamračil a schoval hlavu pod peřinu.
,,Blbě. Mám absťák, hladovím, koušu se tu nudou a ani nevím kdy mě pustí!" Zvýšil hlas. Aurora se pousmála. Přesně tohle byl Tartar.
,,Nehladovíš, Skintakere. Jen se mi ukaž, poníku!" Prohlásila se smíchem. Nightmare otráveně vylezl z postele a došel ke mřížím. Kopýtka založil na hrudi a pozoroval Auroru.
,, Vypadáš stejně jako když jsi sem přišel. Kostlivec z tebe jen tak nebude. Asi chceš energii z jiných poníků, že?" Řekla se smíchem, ale hřebec podrážděně zavrčel.
,,Provokuješ mě.......Nechci se s tebou bavit, dnes mám náladu pod bodem mrazu....." Zabručel a sedl si na postel. Aurora se na něho omluvně podívala a pousmála se.
,,Dobře, nechám tě. Tak ahoj, Skintakere!" Řekla a odebrala se pryč. Medvědopony si povzdechl, lehl si na záda a pozoroval strop klece.
,,Kostlivec, duch a vlkodlak, těch by ses měl bát,
ale lepší poník může tě do lochu snadno dát.....
Kdybys býval normalní a nedělal blbosti,
mohl by jsi lásky a energie míti dosti......." Začal si potichu broukat.

,,Beky! Tady jsem tě vážně nečekala!" Vypískla Twilight a teleportovala se k fialové pegasce. Malý hnědý poník co byl poblíž se schoval za strom. Beky se na svou sestru zamračila, Twilightin úsměv pohasl.
,,Jak vidím nevidíš mě ráda, takže jsi asi za mnou nepřijela. Co tu tedy hledáš, Beky?" Zeptala se malá alicornka. Beky si naštvaně odfrkla.
,,To není tvoje věc! Můžu si dělat co chci, "sestřičko"!" Naštvaně dupla, otočila se a odklusala pryč. Twilight tam chvíli zaraženě stála, překvapena Bekyným vztekem. Pak se otočila a odešla zpět do svého zámku. K naštvané fialové pegasce doběhl její nový kamarád.
,, Nechci ji tu pořád podkávat. Nemůžem tu zůstat!" Prohlásila Beky. Rat posmutněl.
,,A kam teda půjdem?" Zeptal se jí. Beky pokrčila rameny.
,,To nevím.....V Křišťálovém království je moje máma, tady sestra, v Canterlotu princezny co nemám ráda......." Pokračovala v seznamu. Hřebec se nervózně pousmál, náhle napjatá atmosféra se mu nelíbíla.
,,Hele, nechceš se jít projít do lesa?" Navrhl po chvilce. Beky se pousmála a souhlasila. Tak zamířili k lesu.

Blue otevřela oči. Ležela u ohně v jeskyni, kde ji neznámý včera donesl a kde následně znovu usnula. Neznámý jí ještě téhož večera nabídl že může bydlet s ním, ona to už skoro v polospánku přijala. Ale teď, když má čistou mysl a je při síle, pochybuje o svém rozhodnutí. Otočila se na toho poníka, který seděl u ohně a četl si knížku v černé kůži. Už na sobě neměl kápi, jen velkou šálu. Blue si ho aspoň mohla prohlédnout. Měl červenou kůži, hříva se podobala spíš ostnům v tmavých barvách. Oči měl modré a místo zorniček měl obrácené kříže. Byl to jednorožec.
,,Jak ti mám říkat?" Zeptala se ho. Otočil se na ni a pousmál se.
,,Devil Soul," Blue se na chvilku zahleděla do plamenů.
,,A jsi klisna nebo hřebec?" Zeptala se po chvilce. Devil otázku přeslechla a místo toho šel pro dřevo. Blue se porozhlédla po jeskyni. Byly tam poličky s knihami, většinou vázané v černých kůžích, všemožné lahvičky s neznámým obsahem, černá truhlička a náhrdelník s černým rubínem pokrytý ruinami. Blue ten šperk zaujal, došla k poličce a už po něm natahovala kopyta, ale Devil Soul se právě vrátila.
,,Nešahej na to...." Řekla bez emocí. Blue protočila očima a odtáhla kopyto.
,, Co je to za náhrdelník? Je kouzelný?" Začala se vyptávat, Devil se usmála a sedla si k ohni.
,,Ukradlo jsem ho Zegoře. Značně zvyšuje magii, hlavně temnou. Jednou ho jistě využijeme......" Vyčarovala čaj a napila se.
,,Už jsi to slyšela? Celestie a Fénix se budou brát," odbočilo na jiné téma. Blue si naštvaně odfrkla.
,,Doufám že zjistí že není plodná. Nebo její snoubenec! Nebo při těhotenství strašně ztloustne, a on ji pak bude podvádět!" Představy se rojily hlavou hnědé pegasky, jako mravenci na jaře.
,,Vidím na co myslíš, Blue....." Řekl s úsměvem červený jednorožec, z poličky vzal nějaký váček a trochu jeho obsahu hodil do ohně. Ten náhle zmodral, jeskyni zaplavilo studené, modravé světlo jakoby z oceánu. Plamen se zvětšil a postupně se v něm objevilo něco jako vidina jedné z místností v canterlotském paláci. U velké tabule stála Celestie a Fénix, měly různé vzorníky barev a látek.
,,Už plánují barvy a téma výzdoby.....Asi vyhrají vínové odstíny, téma.....To nevím....." Řeklo Devil. Vidina byla němá, bylo slyšet jen hučení a praskot ohně.
,, Kam všude se s tím dá podívat?" Zeptala se Blue. Naklonila se blíže k plamenům a pokusila se odezírat ze rtů.
,,Do velmi špatných míst.......Horších než peklo...... Temnota plná výkřiků z agónie, stvoření co se ti hýbou pod kůží a žerou tě zevnitř, zvrácení dvojníci a děsivé paralelní vesmíry......." Devil Soul se široce usmála. Hnědá pegaska uznale pokývala hlavou a hvízdla.
,,Týjo! Ukážeš?" Devil dupla nesouhlasně kopytem.
,,Ne! A ani ty to nebudeš zkoušet! Je to moc...nebezpečné," vidina v ohni už zeslábla až úplně zmizela a oheň se vrátil do normálu. Hnědá pegaska se ušklíbla.
,,Celestie, už se nudím!" Začala si po chvilce stěžovat. Devil si povzdechlo, vzalo si kabát a kývlo na Blue.
,,Tak pojďme do lesa. Musíme něco ulovit....." Oznámilo jí. Pegaska se zamračila a zavrtěla hlavou.
,,Tak dobře, zůstaň tu. Ale na nic nešahej!" Řeklo Devil a opustilo jeskyni.

,,Stratili jsme se, přiznej to už Beky!" Doléhal na ni Rat. Beky se nervózně pousmála.
,,Jsem si jistá že když půjdeme tudy, za pár minut budem zpět v Ponyvilu!" Prohlásila fialová pegaska, zabočila do leva a krysopony ji následoval.
,,Tenhle pařez jsme už míjeli! Bloudíme v kruzích, Beky!" Vyšiloval po další hodince chůze Rat. Beky vzlétla nad koruny stromů, ale neviděla nic jiného než sněhovou přikrývku co zahalila celý kraj. Vtátila se na zem a smutně se otočila na Rata, který se už třásl zimou.
,,Už-už se stmívá...." Konstatoval celkem zbytečně. Tma je v zimě velmi brzy.
,,Sakra! Nějakej vlk nás tu jistě sežere! Beky!" Rat se k ní přitiskl a vystrašeně pískal, jako gumová hračka. Beky se k němu taky choulila a horečně přemýšlela co dělat. Náhle si všimli pohybu. Došel k nim nějaky poník. Byl to tmavě šdý pegas, na hlavě měl zatočené rohy. Hříva v tmavě zelených odstínech mu padala do obličeje, který zdobil obrovský úsměv. Jeho krvavě rudé oči se dívaly na ty dva. V kopýtkách svíral sekeru.
,,C-c-c-co n-n-nám u-uděláš?" Koktal Rat, který vystrašeně kvíkal. Beky se k němu víc přitáhla a viděšeně civěla na hřebce který se k nim přibližoval.
,,Ale.....jsem kamarád, nic vám neudělám...." Prohlásil a chňapl Beky za paži. Ta se otřásla.
,,Po-pomůžeš nám tedy?" Zeptala se, drkotajíc zuby. Přikývl a usmál se.
,,Jsem Darkness Daris, ale stačí Dark....." Řekl jen tam mimochodem.
,,Vesnice je tímhle směrem!" Ukázal na přesně opačnou stranu.
,,Jste tam tak za dvacet minut....." Řekl s úsměvem. Beky mu poděkovala a s Ratem se vydali do ještě hlubší části lesa....

Skvělý průvodce:
Darkness Daris-BleskmlpBleski