,,Dobré ráno Luno! Jak jsi se vyspala?" Zeptala se jako vždy zvesela Celestie. Luna naštvaně pohodila rozcuchanou hřívou a sedla si ke stolu.
,,Nespala jsem. Musela jsem hlídat sny, jako vždy. Poníci mají posledních pár dní nějak mnoho nočních můr....." Zabrblala nevrle a ukousla si z lívance co měla na talíři. Celestie se široce usmála.
,,Aha. Hele Luno, dneska jsem pozvala na večeři pár svých přátel. Můžeš si pozvat i své, jestli chceš!" Prohlásila. Luna si otráveně odfrkla.
,,Jsem moc unavená. Dnes budu přes den jen spát. Takže ne, Tio. Dobrou....." Zbytek snídaně vzala do magie a chtěla odejít do svého pokoje, ale Celestie ji zastavila.
,,Prosím Luno, je to pro mě důležité," Luna nerada přikývla.
,,Dobře.......Ale teď musím spát," odebrala se do svého pokoje.

  Blue Sky plachtila oblohou. Už byla unavená, celou noc nespala. Oči se jí pomalu zavíraly, a křídla slábla. Nakonec se jí oči zavřely a pegaska po hlavě sletěla do řeky. Tam se chvilku překvapeně cákala, pak se vydrápala na břeh a svalila se do sněhu. Noční let ji vyčerpal, i magie v křídlech zeslábla. Chladný vzduch předčastné zimy ji bodal do kůže, a doslova mrzla. Pegaska vyčerpáním tvrdě usnula.

  ,,Vlakem jsem ještě nikdy nejel! Ale je to super!" Pískl nadšeně Rat. Beky se pousmála a pátravě se podívala z okna.
,,Za chvíli už jsme v Ponyvilu, zámku princezny přátelství se vyhneme. Je zima, takže v lese spát nebudeme. Nějakej hotel jistě najdeme...." Přemýšlela pegaska nahlas. Po chvilce vlak zastavil a oba dva cestující se ocitli na nádraží. Pegaska vedla krysoponyho městem. Po chvilce došli k modrému patrovému domku s neonovým nápisem hotel U Hvězdy. Vztoupili do dveří, Beky šla uned k recepci a zarezervovala na večer pokoj. Vzala si klíčky, a s Ratem si ho šli hned prohlédnout.
,,Je to tu hezké! A hlavně tu jsou dvě postele!" Zasmál se Rat a skočil na jednu z postelí. Beky si zatím začala vybalovat věci.
,, Půjdeme se někam najíst, už je čas na oběd," oznámila a pousmála se na poníka který už v jejím batohu slídil po potravě. Rat zčervena a ihned se od batohu vzdálil. Pegaska protočila očima a vydala se ke dveřím. Rat ji následoval, po chvilce už byly na ulici. Beky si vybrala malou kavárnu, která jí připadala příjemná. Vztoupili dovnitř a sedli si ke stolu v rohu.
,, Já si dám knedlík s rajskou omáčkou. Co si dáš ty Rate?" Zeptala se hnědého poníka, který zkoumal jídelníček. Ten se nervózně usmál.
,,No víš.....Já neumím moc číst a psát...." Pípl potichu. Beky překvapeně zamrkala očima. Hřebec si všiml jejího údivu. ,,Ve škole jsem byl chvilinku......asi do třetí třídy. Pak už jen na ulici. Přečetla by si to prosím?" Poprosil ji nervózně. Beky se pousmála a začala mu předčítat.
  ,,Tak třeba těstoviny s omáčkou," řekl až dočetla. Beky se pousmála a objednala jídlo.

  Poník v černém plášti šel lesem. Už chtěl přejít přes řeku, když si všiml pegasky co ležela na zemi. Byla zmrzlá a z dálky vypadala mrtvá. Ale při bližším prozkoumáním bylo vidět že se hrudník lehce zvedá a znovu klesá, klisna pořád mělce dýchala. Jemně ji vzal do modré magie a pomalu ji nesl dál do lesa. Pomalé sněžení přešlo v prudkou vánici, a poník se radši teleportoval. V jeskyni rozdělal oheň a zabalil pegasku do kožešin a dek. Pegaska se po chvilce začala hýbat a nakonec opatrně otevřela oči.
,,Kde-kde to jsem?" Zeptala se a zmateně se rozhlížela kolem. Neznámý si vedle ní sedl a podal jí misku s polévkou.
,,Jsi v bezpečí.......já ti neublížím. Máš kouzelná křídla, že?" Blue překvapeně zamrkala.
,,Jak jsi to poznal?" Ožila náhle a neznámého probodla pohledem. Ten jen zatřásl hlavou a na chvilku se odmlčel.
,,Tyhle věci poznám. A kromě toho, bez magie z křídel by jsi už byla mrtvá. Umrzla by jsi....." Řekl jakoby jen tak mimochodem. Blue se napila polévky a zahleděla se do plamenů.
,,Kdo jsi? A proč jsi mě zachránil?" Otočila se na něho.
,,Na jméně nezáleží.... A proč jsem tě zachránilo? Už jsem o tobě slyšela, a chtěl jsem tě poznat. Se svou starší sestrou zabíjíte poníky, tedy ona je teď v Tartaru, takže nemůže. Společně bychom ji mohly osvobodit....." Prohlásil poník.
,,Že ty za to něco chceš?" Štěkla Blue Sky. Poník přikývl.
,,Postačí když se ke mě připojíš. Chtělo bych založit skupinu poníků, co jsou...jiní.  Jako ty, jako já.....Chápeš?" Blue přikývla a pohodila hřívou.
,,Dobře......přidám se. Ale jakou mám jistotu že mě nezradíš?" Podívala se neznámému do tváře, ale nic pod kápí neviděla.
,,Podepíšu ti závaznou smlouvu. Pokud ji poruším, zemřu," Vyčarovala dva archy papíru, lahvičku s inkoustem a brk na psaní. Blue je vzala do kopyt.
,, Dobře tedy!" Podepsala vztup do skupiny. Neznámý pak podepsal závaznou listinu, která matně zářila magií. Pak si potřásly kopyty.

   Beky si lehla do postele. Rat skočil do vedlejší a radostně vypískl.
,,Dnešní den byl super! Ponyvil je tak krásné město! A jídlo bylo taky moc dobré!" Řekl se smíchem. Beky se taky pousmála a zachumlala se do peřin.
,,Tak dobrou noc myšáku!" Krysopony jí taky popřál dobrou noc a po chvilce oba dva spokojeně usnuli.

  V hlavním sálu bylo plno poníků. Celestie mezi nimi procházela a bavila se. Měla na sobě nádherné zlatavé šaty s flitry, a velký náhrdelník s blýskavým, rudým rubínem.           Luna se vzbudila. Měla dobrou náladu než si vzpomněla na Celestin večírek, a že se na něm musí aspoň ukázat. Modrá alicornka si rychle pročísla hřívu, oblékla jednoduché černé šaty, a sešla do sálu. Když si jí všimla bílá alicornka, radostně se usmála a vyšla na jeviště. Všichni ihned ztichly.
,, Chtěla bych objasnit proč jsem vás zde pozvala. Jde o to že se budu brát s Fénixem!" Sálem to překvapeně zašumělo. Luna překvapeně vydechla a teleportovala se ke své sestře, která již sešla z jeviště.
,,Co-cože? Proč jsi mi to neřekla? Kdy tě požádal?" Zavalila ji otázkami. Celestie se na ni mile usmála a utišila ji náznakem kopyta.
,,Před dvěma týdny. Chtěly jsme to všem říct až později, nezlob se Luno. Můžeš nám pomoc s plánováním svatby, jestli chceš?" Luna trochu roztála a sestřičku objala.
,,Moc ti to přeju! Nezlobím se, to vážně ne......" Řekla a nepřirozeně široce se usmála. K Celestii došel její snoubenec, Luna se vzdálila a nakonec odešla úplně.

Později to bude zajímavější, slibuju! 😸