Držím rukáv kožený bundy.
„Natočte mi čtyři rundy!“
zavolám na krčmáře.
Prej se s nikým nepáře.

Zaksichtil se, na pivu pěně
přistál flus. Zavrčel nasupeně:
„Tu máš, ženská. Jen to zkus!“
Koukám na to. „To je hnus,“
povídám. A pravdu mám.
„Nejlepší pivo já prodávám.“

Šklebím se. On mě klame.
„Natočte mi Zubra, pane!“
Hledí na mě, já na něj taky,
neměla bych věřit na zázraky.
Když tu nemaj ani plínu,
ani krabičku na svačinu,
jak je možný, že by hospodský
natočil mi pivo přerovský?