Akord šestý
Začal zpívat poprvé jsme slyšela jeho hlas jak zpívá. Možná jsem svojí pozornost nějak prozradila. Ale slyšela jsem moc dobře ten zpěv.
,,Neboj se malička ale světlo je tma
Proto ti za víčka modlitbu dám.
Neboj se malička a život je smrt
Proto ti do ouška pošeptám slov dost.
Až bude tmy víc a že strachu nic nezbyde.
Přijd a sedni si na můj klín.
A malička pokud mi nevěříš můžeš bez trestně jít. Ale to vše prosím udělej až bude tma.
Neboj se malička ale světlo je tma
Proto ti za víčka modlitbu dám.
Neboj se malička a život je smrt
Proto ti do ouška pošeptám slov dost.
Malička co koukáš teď na můj plášť do nahou kužy"(bouchne do G2) ,,ženy by rád."
Zpíval dal ale za slova která používal a pak ta představa že v celém pokoji je tma a jediné co svítí je skutečně jen svíčkama poseté piáno zpíval tiše aby to někdo neslyšel čím víc stydka slova to byla tím jsem šla blíž stála jsme za jeho zády hrál a zpíval průměrné čtyři minuty.
Krev mi jezdila tělem těšila jsem se že přestane hrát, přestane hrát svoukne svíčky a já si sednu na jeho klín a budeme si povídat. Hah to určitě.
Stalo se začal sfoukavat svíčky a když viděl že mu nervózně pomáhám ještě zrychlil a pak mě chytli za boky. Sedl si na bývalou upravenou barovou zidli a mě vzal s sebou.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro