Akord sedmý
Ucítila jsem jak můj zadek dopadl na jeho bouly, tvrdou bouly. Odhodil plášť.
,,sedni obkrocmo." Zašeptal mi do ucha a já poslechla cítila jsem jak má lepší přístup. Musela jsem vzdychnout což ho ještě víc rozpálilo..
Políbil mě a já jeho prvně se odtáhl ale pak s úšklebkem pokračoval narazil mě blíž k piánu, zbavil oblečení a položil na hřbet Piána vedle pálenky která se při našem nedopatření a Zbrklosti vylila a spadla na zem. Tomu jsme mi ale nevěnovali pozornost on zasunul a začal se hýbat já mu omotala nohy kolem těla a stenala jeho jméno.
Ano mi té ráně od toho jak spadla pálenka na zem nevěnovali pozornost ale někdo jiný se očividně pozastavil a vzdechy, mé vzdechy ho dostaly.
Otevřeli se dveře měla jsem zrovna silně zakloněnou hlavu když dveře rozrazyl Adam viděl to, to všechno.
,,takže takhle ty couro!"zavrčel jak pes a vyběhl. Stop game naznačila jsem Pavlovy a v tu dobu se stalo něco zvláštního něco do mě pustil.
,,klid to je moč promiň mám i tak ještě daleko od vrcholu."zavrněl a já citila to ať už to bylo cokoliv jak mi mizí do těla..
,,hmm můj první piss." Zavrněla jsem a on se jen usmál.
,,náhrada za vrchol."mrkl a já se pak oblékla a vyrazila v šatech za Adamem. Nemajíc nejmenší tušení kde ho hledat protože pochází ze Vsetína...
A Olomouc je trochu rozdíl...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro