Akord první
,,Danielo tak co bude, už pojď dolů."
,,ne ještě ne já nemůžu!" Helesla jsem nervózně a přetáhla si linku, kurva syknu pro sebe a snažím se ne panikařit a být klidná.
,,pohni si ten kluk nebude čekat věčně a oběd taky ne."zaburacel z pokoje na proti strejda, trochu upřesnim tatovo kamarád kterému už od malá říkám strejda, od nepaměti žije u nás v domě navzájem si pomáháme a to je on dost úspěšný.
Byla jsem jakž takž dána do pucu ale potřebovala jsem znát názor, strejdy názor. Nebo taky Pavlův názor upřímně teď dost přemýšlím jak ho mám vlastně oslovovat.
,,Pavle pojď sem chci vědět jak vypadám, znát názor muže."pověděla jsem a dveře do mého pokoje se otevřeli vešel dlouhý a na svůj věk šarmantní muž.
Když mě uviděl ušklíbl se za uši srovnal pár svých peroxidem zničených po ramena dlouhých vlasů a dodal.
,,teda Danny sluší ti to."jeho rty se skřivyli do úsměvu a on vydechl
,,tak je čas aby si ho poznala a ukázala mu jak krásná a loajální doopravdy si."poseděl a k mému údivu i lehce mrkl, možná ale měl něco v oku ale nevím je to jen takové to možná možná ne možná jo.
Naposledy jsem se na něj usmála a šla dolů kde čekal Adam už měsíc můj přítel až teprve teď měl ale poznat moji, z výpravění luxusní rodinku.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro