Když se probouzím, Dimitrij ještě spí. Vylézám z postele a jdu k oknu. Slunce je vysoko na obloze. Když se podívám na hodiny, zjišťuji, že jsou čtyři hodiny odpoledne. dnes již musím do školy a Dimitrij opět musí hlídat mou třídu. Již za dva dny je ples. Ten čas rychle běží. Ještě nedávno jsem si ještě hrála s panenkami. No dobře už je to asi sedm let zpět, ale to je jedno. ,,Canty..." uslyším ten božský hlas. Když se otočím, vidím jak Dimitrij pravidelně oddychuje. Nejspíš mluví ze spaní.

Když se blížila osmá hodina, musela jsem Dimitrije zbudit. Když se mi naskytl pohled do jeho hnědých očí, začali se mi podlamovat kolena. ,,Musíš už vstávat..." zašeptám. Když se chci vzdálit od postele, Dimitrij mě do ní stáhne. ,,Nikam nechci!" prohlásí. Nakonec mě lehce políbí a dá mi vlasy z obličeje. ,,Musíme lásko." upozorním ho. Dimitrij se najednou zarazí. ,,Jak si mi to řekla?" zeptá se mě. ,,Lásko, promiň..." zašeptám. ,,Canty neomlouvej se. Jen jsem byl překvapený. Ty si mi totiž nikdy neřekla lásko." řekne Dimitrij a políbí mě na rty. Po půl hodině se zvedáme z postele a oba se upravujeme. Já si nakonec oblíkám školní uniformu a beru si bágl.

Dimitrije doprovázím až k jeho pokoji a nakonec jdu do jídelny. Potřebuji se okamžitě najíst. Mám hlad jako vlk. Když kuchařky uvidí, že mám skoro plný tác, zasmějou se. ,,Dnes je slečna Hatwejová obzvlášť hladová!" prohlásí kuchařka jménem Dorroty. ,,Ano to jsem!" prohlásím a zasměju se s ní. Když si sedám ke stolu, okamžitě se do toho všeho pouštím. Tác vracím zcela prázdný. Nyní se již mohu vydat na hodinu.