Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

4.část

Mířím rovnou na výcvik noviců. Hned jak přicházím, přibíhá ke Mason. "Catrin, tebe jsem tady nečekal. Pořád si tak krásná, jako dřív." lichotí mi.

Mason chce od prváku, ale nevěnuji tomu skoro žádnou pozornost. "A ty pořád tak šarmantní." oplácím mu lichotku. Pak ho objímám. Docela mi chyběl. On jediný o opravdu stojí. Pak mu dávám polibek na tvář a on zčervená. Když chci odejít, chytá za ruku. "Catrin. Ty víš jaké city k tobě chovám. Takže budeš chtít, jsem tu jen pro tebe" říká a usměje se na . Je tak roztomilý. "Neboj, jednou budu chtít." říkám nakonec, a pak odcházím.

Mířím rovnou do šatny. Tam se převlíkám do legín a nátělníku. Když vcházím do areálu pro novice, všímám si strážců okolo. Mezi nimi nechybí Dimitrij. Upřeně na hledí, a tak rychle běžím k Masonovi. "Hele, Masone, taky k tobě něco cítím" říkám. Je to pravda, ale nechtěla jsem, aby to někdo věděl. Celý se rozzáří a věnuje mi svou náruč. Chytám ho za ruku a odvádím ho za roh budovy. "Hele, Masone nechci nic uspěchat" říkám s poloúsměvem. "Okay. Chápu." jen co to dořekne, věnuje mi polibek.

"Kamarádi s výhodami?" ptám se. Jako odpověď dostávám další polibek. "Jo." říká nakonec. Pak se vracíme, než nás začnou hledat. Začínáme během v terénu, a pak soubojem. Jsme ve dvojicích a , jako naschvál dostala Masona. Během pěti minut končím na zemi. "Catrin snaž se." říká Mason, když asi po páté končím na zemi. Za to mi zaplatí. Rychle se zvedám a vrhám se na něho. Oba padáme na zem.

On leží na žíněnce a na něm. Když se chci zvednout, stahuje znovu dolů a dává mi pusu. Naštěstí to nikdo neviděl. Za nedlouho končí výcvik a sprintuju do šaten. Rychle se převlíkám a mířím na oběd. Když vcházím do jídelny, všímám si Nicol, jak sedí s Hel a její partou. Beru si tác s jídlem a sedám si k volnému stolu. Za nedlouho si ke přisedá Mason.

Sedá si naproti , aby mi viděl do očí. "Promiň za tamto." začíná omluvou. "Nic se neděje." odpovídám. On se jen usměje. velmi okouzlující úsměv. Toho jsem si nikdy před tím nevšimla. "Catrin, moc ti děkuju za tuhle příležitost. Moc si toho vážím." říká po chvilce. Náhle si vzpomenu na to, co se stalo v tělocvičně s Dimitrijem.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro