Ráno se probouzím v prázdné posteli. Dimitrij nejspíš večer šel do svého pokoje. Protáhnu se a vylézám z postele. První čeho si všimnu je Dimitrijovo kabát. Má ho hozený přes opěradlo židle. Nazouvám si bačkory a jdu dolu do kuchyně. Dimitrije nacházím u sporáku. Když přijdu blíž Dimitrij se na mě otočí. ,,Dobré ráno princezno." řekne a jde si pro polibek. ,,Dobré. Copak tu kuchtíš?" zeptám se ho a sednu si k jídelnímu stolu. ,,Omelety." řekne a hned první servíruje na stůl. ,,Nataliáne snídaně je hotová! " zakřičí Dimitrij na celý barák. Najednou uslyším rychlé kroky. Natalián vtrhne do kuchyně a bere si talíř s omeletou. Sedá si ke stolu a okamžitě se do ní pouští. Jde vidět, že mu chutná. Dimitrij se lehce usměje a dál se věnuje pánvi.

Během pěti minut již jíme všichni. ,,Je to vynikající!" prohlásím a usměji se na Dimitrije. ,,Děkuji." odvětí Dimitrij a úsměv mi oplatí. Když máme všichni dost, přesouváme se do obýváku. Najednou mi zazvoní telefon. Když jsem spatřila její jméno, celá jsem se rozzářila. ,,Omluvte mě, to je princezna." řeknu a utíkám do pokoje. Okamžitě hovor přijímám.

,Ahoj Catrin!' uslyším její vysoký hlas.
,Chybíš mi.' řeknu a usměji se, i když vím, že ona to nevidí.
,Ty mě taky. Tak povídej, jak si na tom?' naléhá.
,Zvládla jsem již první dvě zkoušky, zbývá mi poslední.' prohlásím hrdě.
Z druhé strany uslyším pištění.
,Já ti věřila, ale Thomas ne!' vypískne a opět se začne radovat.
Ta má z toho větší radost než já.
,Jsi úžasná!' vykřikne.
,Promiň Catrin, ale už musím.' prohlásí.

Nestihla jsem jí ani odpovědět a telefon ohluchl. Nakonec tedy jdu zpět za Nataliánem a Dimitrijem. Když vejdu do místnosti Dimitrij se na mě podívá takovým pohledem, který říká, že jsem v háji.