Když Alena dokončila svůj proslov o neschopnosti noviců, s Lucasem odešla. Po chvilce odchází Lenos a jeho místo zaujímá Dimitrij. Když zvonek oznamuje konec hodiny, všichni míří pryč ze třídy, když odchází i učitel, jdu za Dimitrijem. ,,Promiň, že si to schytal za mě." začínám. Podívám se mu na tvář a vidím velký rudý flek. ,,Pořád lepší něž, aby si to schytala ty. Neodpustil bych si to." řekne a chytne mě za ruku. Najednou vnikám Nicol do hlavy.

Je překvapená a zároveň šťastná z toho, co vidí. Vidí mě a Dimitrije, jak se držíme za ruce. Okamžitě se otáčím na ní. ,,Sluší vám to!" prohlásí a jde za námi. Dimitrij se okamžitě podívá na ní a pouští mi ruku. ,,Dobrý...d...den" vykoktá ze sebe Dimitrij. Nicol se jen krátce zasměje. ,,Kdy si mi to chtěla říct?" zeptá se mě Nicol a dá si ruce v bok. ,,Nevím..." řeknu a podívám se na Dimitrije. ,,Prosím princezno, nikomu to neřekněte." žadoní Dimitrij. Nicol se na něho podívá s tak intenzivním pohledem. ,,Neboj se Dimitriji. Bude to naše velké tajemství. A já tě chci poprosit, aby si mi říkal Nicol." hlesne vesele. Dimitrij jen přikývne. ,,Proč ses vůbec sem vracela?" zeptám se jí nechápavě. ,,Za týden je tanec Zrození a já, ty a Dimitrij dnes jedeme na nákup šatů. Jsme uvolněni z vyučování. Lenos to vezme za Dimitrije. Se svítáním se sejdeme u brány." prohlásí Nicol a odchází. Podívám se na Dimitrije a lehce se usměju. On mi úsměv po chvíli oplácí. ,,Půjdu se převléct, a pak přijdu k tobě" řekne a taky odchází.

Po  chvilce taky jdu pryč. Nejdříve jdu do jídelny. Mám docela hlad. Beru si zeleninový salát a coca - colu. Sedám si k volnému stolu, což jsou všechny kromě jednoho. Sedí u něho Lucas. Lucasovi je dvacet a na akademii je prvním rokem. Za tu krátkou dobu, se ale stihl dostat mezi nejlepší strážce na akademii. Oběd rychle házím do sebe, a pak jdu do pokoje.

Před mými dveřmi stojí už zcela převlečený Dimitrij. Zavírám a zamykám za námi dveře pokoje. ,,Co budeme dělat?" zeptám se Dimitrije. Dimitrij se lehce usměje a přistupuje ke mě.