Dimitrij mě s tou dovolenou do Ruska velmi překvapil. Když se blížil konec oslavy, Thomas přistoupil k Nicol a něco jí pošeptal do ucha. Věděla jsem, že jí pošeptal, že až odejdeme, má přijít za ním na půdu kostela.

Když Thomas odešel, zvedla jsem se z Dimitrijova klína. ,,Tak lidi, měli by jsme jít spát..." prohlásím a se všemi odcházíme. Pak jen mrknu na Nicol a zavřu dveře. Chci být co nejdříve v pokoji, abych to vše mohla sledovat. Čapla jsem Dimitrije za ruku a utíkala jsem s ním do mého kampusu. Jakmile jsem se ocitla v mém pokoji, posadila jsem se na postel a soustředila jsem se na Nicol. Během chvilky jsem se ocitla v její hlavě.

Zrovna kráčela po kamenných schodech, které vedly na půdu. Každý její došlap vůbec nešel slyšet. Najednou se ocitla před dřevěnými dveřmi. Uchopila kliku a otevřela je. Oslnily jí plameny svíček, které byly všude. Uprostřed místnosti stál Thomas s úsměvem na rtech.

V  jedné ruce držel sklenice, naplněné šampaňským. Jakmile k němu došla, hned jí jednu podal. Poté se společně napili. Thomas jí celou dobu pozoroval. Najednou k ní přistoupil blíž a vášnivě jí políbil. Nicol s ním po chvilce začala spolupracovat. Nakonec se Thomas k tomu dokopal a poklekl před ní.

Nicol se zarazila, ale byla pořád zticha. ,,Nicol  Drigová  vezmeš si mě?" zeptal se přiškrceným hlasem. Dlouhou chvíli bylo ticho, ale pak Nicol promluvila. ,,Promiň Thomasi, ale je na to ještě moc brzo..." prohlásila a poté odešla.