Když jsme byla převlečena, konečně jsem mohla vyjít ven na čistý vzduch. Nabrala jsem si ho co nejvíc do plic. Foukal slabší větřík, který byl velmi příjemný. Když jsem se podívala na tréninkovou trať, všimla jsem si, že mě Mason pozoruje. Jediná věc, která mě napadla, bylo mu zamávat. Zvedla jsem ruku a s úsměvem na tváři jsem mu zamávala. 

Najednou se jeho kamenný výraz vytratil a nahradil ho úsměv. Myslím, že už je to tedy mezi námi OK. Nakonec jsem se za ním rozeběhla. Když jsem k němu doběhla na pozdrav jsem ho objala. ,,Promiň mi to všechno." zašeptala jsem mu. ,,Není co ti prominout. Musela jsi to říct." prohlásí a pustí mě. Nakonec se zakecáme. Když se objeví trenéři, zmlkneme.

Rozdělili nás do dvou skupin, a pak jsme proti sobě měli bojovat. Zase jsem dostala Masona. Oba jsme se na sebe usmáli a postavili jsme se do bojových pozic. ,,Zítra máš již narozeniny!" prohlásí Mason, když na mě zaútočí. ,,No vlastně už je ráno, takže je už mám, ale to je jedno..." opravím ho. 

Nakonec ukončíme naší debatu a začneme bojovat. Samozřejmě  jsem vyhrála já. Když jsem odcházela do šatny, přiběhl ke mě Mason. ,,Takže Catrin, Všechno nejlepší!" vykřikne. Nakonec mi dá malou krabičku do ruky a odběhne.

V šatně jsem se osprchovala a oblékla. Nakonec jsme se vydala do mého pokoje. Když jsem tam dorazila, převlékla jsem se do legín a Dimitrijova trika. Než jsem ulehla do postele, rozbalila jsem dárek od Masona. Byly tam dva gumové náramky jeden s nápisem Super Holka a druhý Ta Nejlepší. Nakonec jsem si je oba nasadila na ruku a šla spát.