Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

29

O tři dny později

Justin

,,Tak co?" Přišel jsem do obýváku, který se teď změnil na nějakou počítačovou místnost a schůzkovou místnost. Už tři dny jsme nezjistili vůbec nic. Jsem už dost zoufalej.

,,Nic" řekl jeden kluk, který seděl u počítače. ,,Zase nic. Takže zase nic!" Vyhrkl jsem. ,,Justine kluci nemůžou za to, že není žádná stopa" řekl táta. ,,Já to vím, já to na ně nesvádím. Jenom mě to sere. Nemáme žádnou stopu! Nemáme vůbec nic! Nevíme, kde jsou. Nevíme, co hledáme. Nevíme ani to jestli jsou vůbec živý! Co když už je zabili?!" Zařval jsem. ,,Já si myslím, že nám za chvíli pošlou nějakou zprávu s tím, co po nás chtějí. Vždycky to tak je a říkají si nějaké podmínky proto, aby se jim nic nestalo" řekl a já si povzdechl. ,,Ale už to jsou tři dny. Vůbec žádná zpráva. Jsme v prdeli." ,,Víme to, že jsou v Americe, protože kluci je slyšeli mluvit normálně anglicky" ,,Jo to je dobrý. Amerika je obrovská do háje. Já nechápu proč by je unášeli malý gangy z Ameriky. Žádný velký až na ten náš a na Bianchi gang tu není. Bianchi je tak nějak už můj gang, ale nevěřím jim moc teda"

,,Ty si myslíš, že by unesli dceru jejich zesnulého vůdce? Proč by to dělali?" ,,Protože mě nenávidí. Sere je to, že Bianchi dal místo vůdce mě a ne někomu z jejich gangu. Když jsem se s nimi párkrát viděl tak se na mě tvářili fakt hrozně. Možná ji unesli a budou chtít po mě, abych se vzdal toho vůdcovství a naše gangy oddělil" ,,Ne Justine. Já si nemyslím, že by tohle udělali. Oni ti nevěří, protože ví jak se chováš. Ale já se s nimi taky občas viděl a moc jim nevadí, že se naše gangy spojili." ,,Jako jak se chovám?" ,,Dokážeš se hned rozčílit. Vůdce musí umět zachovávat klid. Ty to ještě neumíš" ,,Zachovávat klid? To není nic pro mě. Hledejte dál, jdu do ložnice" řekl jsem a pak jsem odešel.

Lehl jsem si do postele a přitáhl si k sobě její polštář a vdechl do sebe její vůni. Bože začíná mi chybět. A hrozně se o ní bojím.

Povzdechl jsem si a natáhl se pro její mobil, který jsem našel v tom klubu. Odemkl jsem ho svým obličejem. Mackenzie mi ho dala s tím ať si tam můj FaceID nastavím, že mi nemá co tajit. Bylo to roztomilý a hezký. Já ji samozřejmě věřím. Ale ona by mi neměla. Vždyť já jsem se chtěl vyspat s tou holkou v klubu. Jsem takovej idiot. Jestli holky najdeme a Mackenzie bude v pořádku tak už se nebudu chovat jak debil. Nesmím. Jsem kvůli ní tak nějak šťastný a to jsem už dlouho nebyl.

Překvapeně jsem se podíval na tapetu, kterou Mackenzie měla na hlavní stránce.

Bože, ta holka je do mě tak zamilovaná. A mě se to líbí. Já ji mám fakt rád, ale nedokážu se zamilovat. Myslím teda.

Najel jsem na její galerii a podíval se na její krásné fotky a selfies.

,,Já tě zachráním"

Mackenzie

Seděla jsem v rohu místnosti a koukala do zdi. Můj život už nemá smysl. Umřela mi další osoba, kterou jsem měla ráda. Moje nejlepší kamarádka.

Já už vlastně ani nevím jak dlouho tady jsem. Nejsou tu žádná okna takže nevidím jestli je světlo nebo tma. Možná už tu jsem týden. Nebo třeba jenom dva dny. Fakt nevím. Prostě jenom ležím a brečím. Dávají mi sem nějaké jídlo a pití takže to si občas vezmu. Taky mě někdy vezmou na záchod, což se docela divím.

Ten šéf, co zabil Jazzy tak ten už se tu taky neobjevil. Byl tu jeden chlápek, který mě chtěl znásilnit, ale pak si uvědomil, že to nemůže udělat, protože jsem cenný zboží. Pořád nechápu proč mě titulují tím cenným zbožím. Co se mnou jako mají v plánu udělat?

Dala jsem si hlavu do dlaní a zase se rozbrečela. Panebože, chudák Jazzy. Já vlastně můžu za její smrt. Tomu šéfovi jsem řekla, že kdyby Jazzy umřela tak to Justinovi ublíží víc než kdybych umřela já. Takže já jsem mu vlastně řekla ať ji zabije. Jsem taková kráva.

Nahlas jsem se rozvzlykala. Jestli mě odtud zachrání tak se pak nedokážu podívat Jeremymu ani Pattie do očí. A vlastně ani Justinovi. Asi řeknu nějakému chlapovi ať mě zabije. Nebo Justinovi pak řeknu, že kvůli mě je Jazzy mrtvá a on mě zabije sám.

Najednou se otevřely dveře a přišel sem ten šéf. ,,Tak se jdu s tebou rozloučit" ušklíbl se. ,,Cože? Vy mě pouštíte?" Vyhrkla jsem a on se začal smát. ,,Ježíš holka ty jsi naivní." Zasmál se. ,,Nepustíme tě, jenom pojedeš jinam" ,,Cože? Kam jinam?" ,,To tě teď nemusí zajímat. Vstávej" chytil mě za loket a postavil mě a někam mě začal tahat.

Vyšli jsme ven a já se nadechla čerstvého vzduchu. Otevřel dodávku a surově mě do ní hodil. ,,Au" zamumlala jsem a povzdechla si.

Seděla jsem tu asi deset minut a za chvíli se dveře zase otevřely a hodili sem Jazzy. Moment Jazzy?

,,Panebože" zašeptala jsem. ,,Ty žiješ!" Vykřikla jsem a hned ji objala. ,,Ty taky. Bála jsem se, že ti něco udělali" ,,Jazzy počkej, vždyť tě zastřelili. Nebo slyšela jsem tvůj křik a pak střelbu a ty si pak už ani nepípla. Kdyby tě střelili někam, kde to není smrtelný tak přece budeš řvát bolestí. Ale ty jsi nevydala ani hlásku. Myslela jsem, že tě střelili do hlavy nebo takhle" zavzlykala jsem. ,,Jsem v pořádku Mackenzie neboj se." Pohladila mě po vlasech.

,,Oni mě postřelili" řekla a vytáhla si triko, kde měla zašitou ránu. Ale ještě to bylo čerstvý. ,,Já jsem hned omdlela. Nikdy mě nepostřelili, tohle bylo vlastně moje poprvé. No a ještě mě střelili do břicha takže jsem hned omdlela. Ale pak mě zachránili a zašili mi to" řekla a hned na to se dodávka rozjela. ,,A já jsem celou dobu myslela, že jsi mrtvá" vydechla jsem. ,,Oni o tobě taky vůbec nemluvili takže jsem taky myslela, že ti něco udělali" řekla a já ji znova objala. ,,Jsem tak ráda, že jsi v pořádku" zašeptala jsem.

,,Neopustím tě. Jsi moje nejlepší kamarádka" usmála se. ,,Fakt? Já tě za nejlepší kamarádku beru, ale myslela jsem, že ty máš nejlepší kamarádku nějakou holku z party" ,,To jsou kamarádky. Ty jsi ta nejlepší, protože ti můžu říct úplně cokoliv" řekla a já se usmála.

,,Docela se ale bojím, co mají v plánu. Zašili mi tu ránu takže mě zachránili a teď nás někam vezou" řekla potichu. ,,Ten šéf mi řekl, že pojedeme jinam" řekla jsem. ,,Bojím se, co chystají" zašeptala jsem a chytila ji za ruku. ,,Jsme v tom spolu Mackenzie"

**********

Jeli jsme asi čtyři hodiny a konečně zastavili. Otevřeli dveře a hned nám svázali ruce a dali pásku na pusu. Obě dvě nás vzali a někam vedli. Přišli jsme do nějakého sálu s podiem a já zvedla obočí. Co to sakra je?

Slyšela jsem hodně dívčího křiku a pláč. Otevřeli dveře odkud to vycházelo a strčili nás tam.

Všechny dívky se na nás podívaly. Bylo jich tu asi dvacet. Jedna k nám přišla a sundala nám pásku z pusy a rozvázala ruce.

,,Kde to jsme?" Hned jsem vyhrkla. ,,Já vím, co se děje" řekla Jazzy a já se na ní podívala. ,,Prodej bílého masa" vydechla a nějaké holky vyděšeně vypískly. Jiné se rozbrečely a jedna začala hystericky křičet. Přišla jsem k ní a snažila se ji uklidnit. Byla tak malá. Nebo prostě byla taková tenoučká. ,,Kolik ti je? No tak nebreč" chytila jsem ji za obličej. ,,15" ,,Panebože" šeptla jsem a znova ji objala. ,,Už nikdy neuvidím svoje rodiče. Prodají mě někomu" zavzlykala. Sedla jsem si s ní na zem a hladila ji po vlasech a uklidňovala. Za chvíli usnula takže jsem ji položila vedle sebe na deku a šla za Jazzy, která seděla v rohu a koukala na svoje ruce.

,,Jak jsi věděla, že je to tohle?" ,,Je to jasný. Proč by tu všechny ty holky asi byly? A náš gang tohle taky dělá" ,,Cože? Oni taky prodávají holky?" ,,Jo, táta s tím nesouhlasí, ale přehlasovali ho lidi z gangu tím, že jsou z toho obrovský prachy. Dělají to v Kanadě. Mají tam nějaké svoje místo a tam ty holky prodávají" řekla. ,,To snad ne. Justin s tím určitě souhlasí že? On je takhle hnusný prase" ,,Myslím, že s tím taky nesouhlasí jako táta, ale nevím"

,,Támhle té holce je jenom 15" ,,Fakt?" ,,Jo, je mi jí hrozně líto. Tohle všechno až na nás jsou asi normální holky, které někde unesli že?" ,,Asi jo. Myslím si, že nás dvě chtějí prodat někomu důležitému"

Seděly jsme tu asi dvě hodiny a já zjistila, že všem holkám je tak stejně jako nám. Nejstarší je tu, které je 21. Víc už ne. Pak je tu taky ještě jedna 16 dívka. Je mi jich tak hrozně líto. Celý život už budou jenom osobní děvky tomu kdo si je koupí. Jazzy mi říkala, že policajti tohle neřeší. Když je někdo unese tak to se řeší, ale když se zjistí to, že byly v obchodu s bílým masem a že si je někdo koupil tak s tím už nic nedokážou udělat, protože je nedokážou nikdy vystopovat. Mafiáni to mají dobře ošetřený.

Najednou sem vešly nějaké starší ženské, byly hrozně zmalované a nesly několik kousků spodního prádla.

,,Tak dámy, za chvíli se vám změní život. Teď vás musíme upravit, aby jste se mužům líbily" zasmála se jedna a já se na ní zamračila. ,,Svlékat, do sprchy budete chodit po dvou" řekla další a já se podívala na Jazzy, která mě chytila za ruku. Nějaké holky zase začaly brečet. Docela se mi chtělo taky.

Když jsme byly umyté tak v té koupelně jsme si vzaly spodní prádlo. Bylo hrozně průhledný. ,,Vypadáme jak děvky" zašeptala jsem. ,,A to nás ještě nechutně zmalují" řekla Jazzy. ,, Oni nás rozdělí víš to, že? Myslím si, že jeden chlap si nás obě dvě nekoupí" řekla jsem. ,,Já vím." Zašeptala. ,,Slibme si, že se budeme snažit utéct vždy když budeme mít možnost a kdybychom měly na dosah mobil tak zavoláme Justinovi nebo Jeremymu" řekla jsem a Jazzy přikývla.

Vzala jsem si do rukou ty moje šaty, co mi Justin koupil. Už někde byly roztrhané, ale pořád byly nádherné. Ano, měla jsem je na sobě celou dobu. Je to fakt nechutný. Taky už jsem pěkně smrděla.

Každá ženská si vzala tak pět holek a fakt nechutně nás namalovaly.

Potom s námi sepsaly všelijaké papíry a zvážily a změřily. Bylo to fakt divný.

Potom sem přišli nějací chlápci a každou nás svázali a připojili k sobě takže jsme byly v takovém řetězu. Dovedli nás na podium a pak nás rozvázali. Chytila jsem Jazzy za ruku a pevně ji držela. Bylo tu už hrozně moc chlapů pod pódiem. Hned když nás viděli tak začali řvát a tleskat.

Byly jsme s Jazzy nějak u prostřed takže než na nás přišla řada tak to chvíli trvalo. Vždy když nějakou holku odvedly tak každá protestovala a řvala. Byla jsem překvapená z těch cen, co tady ti chlapi házeli. Byla to prostě aukce. Už jsem na dvou aukcích byla s rodiči. Ale prodávali se normálně předměty a ne holky.

,,Teď tu máme jak říkáme cenné zboží. Podmínka je, že tyhle dvě slečny budou spolu." Řekl nějaký chlap do mikrofonu a já se překvapeně podívala na Jazzy. Budeme spolu?

,,Holky Bieberové. Tady brunetka je Jazmyn Bieber, dcera slavného vůdce z Ameriky v gangu Bieber. A tady máme Mackenzie Bieber. Dcera zesnulého vůdce Patricka Bianchi a teď je to manželka budoucího vůdce Justina Biebera" tohle když dořekl tak všichni začali řvát jak blázni.

,,Jazmyn Bieber je přírodní bruneta, její 17 let. Její váha je 56 kilo a její výška je 179 centimetrů. Jazmyn je pravá Američanka. A Mackenzie Bieber byla Mackenzie Bianchi. Její 18 let a váží 54 kilo a měří 175 centimetrů a má italské kořeny. Takže házejte ceny a mnohem vyšší" řekl.

,,800 000" ,,900 000" ,,1 000 000" ,,1 250 000" ,,Chlapi uvědomte si, že ten kdo je vyhraje bere obě dvě. Tyhle ceny jsou opravdu malé na obě dvě" řekl a já protočila očima.

,,2 540 000!" ,,2 540 000 po prvé, po druhé!" ,,2 850 000!" ,,2 850 000 po prvé!" ,,3 100 000!" ,,3 100 000 poprvé, po druhé, po" ,,3 600 000!" ,,3 600 000 po prvé, po druhé, po třetí! Prodáno!" Zařval ten chlap a já se podívala na toho chlapa, co si nás koupil. Byl fakt děsivej.

,,Krásná cena pánové. Můžete slečny odvézt" řekl a někdo nás hned vzal a šel s námi pryč.

,,Tak a teď jste moje. Tohle Bieberovi nezvládnou" řekl ten chlap s ruským přízvukem. Aha tak už chápu. Rusáci jsou velcí nepřátelé našeho gangu. To je v prdeli.









Jste si myslely, že nechám Jazzy zabít? To bych fakt nemohla. Já mám Jazzy hrozně ráda, nemohla bych ji zabít. 😱

No ale teď je to docela drsný, že? Co asi bude dál?❤️

Moc vám děkuji za vaši úžasnou aktivitu. Fakt jsem nečekala, že se vám tento příběh bude tak líbit! Moc vám za to děkuji! Jste úžasný❤️❤️❤️

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro