1•
,,Experiment Katarina Petrova."zaznělo místností a do dívky píchli injekci s jakousi tekutinou. Ta tekutina bylo sérum, které z dívky mělo udělat jakéhosi super vojáka. Dívka zakřičela a omdlela ale opravdu se probudila silnější, než kdy dřív.
***
O pár měsíců později..(rok 1944)
,,Další..jméno?"zeptal se nepříjemným hlasem postarší muž, který stál před vrtulníkem.
,,Katarina Anna Petrova."řekla dívka a on si ji přeměřil pohledem.
,,Dívka jako vy ve válce nepřežije ani pět minut."odfrknul si.
Ona mlčela.
,,To není ale můj problém, agent Peterlovič vás vybral a já plním jeho rozkazy..takže, rodiče?"pokračoval.
,,Matka Anna Viktorie Rolowowa-zdravotní sestra, otec Alexandr Ivan Petrov-voják. Oba mrtví."odpověděla mu dívka.
,,Věk?"zeptal se.
,,19 let."řekla a on si ji jen opět nechápavě přeměřil pohledem. Už ale neřekl žádnou kousavou poznámku, místo toho jí orazítkoval papír, který ji umožnil stát se agentkou v Americe a pomoct vyhrát válku.
Ona poděkovala a nasedla do letadla plného mužů. Katarina zde byla jediná žena. Byla ale na mužskou společnost zvyklá.Po pár hodinách se přistávalo a dívka začala cítit jistou nervozitu, kterou ale jako vždy schovala za svoje velké sebevědomí. Nechápejte mě špatně, byla nádherná. Tmavě hnědé vlnité vlasy po pás, štíhlá postava a oříškové oči které by zhipnotizovali každého. Na takové sebevědomí měla zcela jistě právo i když byla často označována až za egoistku.
Vystoupila z vrtulníku a před ní stáli dva muži a jedna žena.
,,Jsem agentka Carterová, budu vás mít spolu tady s doktorem Erskine na starosti."řekla žena
,,Agentka Katarina Petrova."zaznělo z úst dívky chladně.
,,Pojďte za mnou."řekla agentka Carterová a vzala Katarinu do budovy. Zavedla ji do místnosti kde byla pouze ona a doktor Erskine.
Carterová Katarině pokynula rukou aby se posadila a ona tak učinila.
,,Takže, víme o vašich schopnostech které by nám mohli dát šanci na výhru ve válce. Musíme ale vědět, že jste si jistá, že do toho chcete jít."řekla starostlivě Carterová a slova se hned ujala Katarina.
,,Slečno Carterová, od mala jsem byla cvičená na agenta a do toho mám teď jisté superschopnosti, věřte mi, že si jistá jsem, nežiju ničím jiným než bojem."odvětila Katarina stroze.
Slova se ujal vzápětí doktor.
,,Katarino, máme tu vojáka, který dostal stejné sérum jako vy. Budete s ním muset spolupracovat. Plus má ještě jeho kamarád jisté schopnosti, sérum dostal taky ale v podstatně menší dávce. Oproti obyčejným vojákům je ale pořád mnohem silnější."řekl.
,,Myslela jsem, že budu pracovat sama."namítla ihned Katarina ale doktor zakroutil hlavou.
Katarina si jen naštvaně odfrkla. Nebyla zvyklá pracovat v týmu, byla to sólistka ale zoufalé časy si žádají zoufalé činy.
Peggy Carterová po chvilce odvedla Katarinu se seznámit s těmi záhadnými muži se kterými měla spolupracovat.
Vešla do místnosti a tam stál jeden velice pohledný blonďák a vedle něj taky moc hezký brunet.
,,Pánové..tohle je agentka Katarina Petrova."představila ji Peggy a nechala tak ty tři samotné.
,,Steve Rogers."podal ji s úsměvem ruku ten blonďák.
,,James Barnes ale říkej mi Bucky."usmál se na ni ten druhý. Oba dva z ní nemohli spustit oči, úplně je očarovala a uvědomovala si to. Každý muž ji vždy chtěl. Tihle dva ale byli jiní. Líbili se jí a něčím ji zaujali.
****
Rok 2012
,,Agentko Petrova.."uslyšela za sebou Furyho.
,,Poslouchám."ušklíbla se Katarina a dala si ruce v bok.
,,Dost bylo skrýváni, potřebujeme vás. Je čas vás seznámit s Avengers. Musíte jim pomoct."řekl a ona jen nadzvedla obočí.
,,S Rogersem a Barnesem jsem nemluvila od války, myslí si, že jsem dávno mrtvá a nevím jestli jim udělá moje z mrtvých vstání radost."dodala.
,,Tak je holt trochu překvapíme."řekl rozhodně Fury.
Katarina všechny Avengers znala ale ne osobně. Po válce zůstala v ledu, stejně jako Steve. Vylovili ji ale o něco dříve než Steva. Nick Fury se ji ujal, byl si vědom toho, že je to ta nejlepší agentka. Měl ji jako svou tajnou zbraň a nikomu o ni neřekl. Používal ji jenom na tajné mise. Teď si byl ale vědom toho, že ji Avengers potřebují. Věděl, že povaha Katariny je komplikovaná. Byla to trochu mrcha, stála ale na straně dobra a byla velice dobře vycvičená. A to bylo to nejdůležitější.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro