Stála jsem v portálu u stage a čekala jsem, až Tony přiletí. Uběhlo šest měsíců od doby, co jsme se s Tonym viděli poprvé po letech, a můj ty bože, byl to velmi pracovitý půl rok. Trávili jsme spolu hodně času a sblížili jsme se tak, jako ještě nikdy. Konečně jsem taky po pár dnech poznala slavnou Pepper Pottsovou. Zpočátku se kolem mě chovala ostražitě, ale poté, co trošku více pochopila můj vztah k Tonymu, ke mně přilnula. Myslím si, že mi věří. Alespoň to mi řekla. Taky jsem potkala Jamese Rhodese nebo taky Rhodeyho, tak mu říká Tony. Je to opravdu fajn chlap a velký přínos pro armádu. Důvěřuju mu a on zase mě. (Už jsme spolu i žertovali o věcech, které Tony dělal, když byl mladší.)

Fury se rozhodl všechny mě přidělené mise rozdělit mezi mě a Natashu, takže jsem měla míň práce a víc času na Tonyho. Cením si toho, že Fury chápe, co pro mě přátelství s Tonym znamená, a myslím si, že Natasha miluje všechny ty mise, na které jezdí. Neřekli byste, že bývala tajná špiónka, která měla za úkol mě zabít. Ou, o tom jsem vám neřekla? Jo, pokusila se mě zabít. Ale přemluvila jsem ji, aby se přidala k S.H.I.E.L.D.u a podívejte se, kde jsme teď. Tony o Natashe vědět nemusí, stejně tráví většinu času pod jiným jménem. Má opravdu spoustu krytí.

Rozhlédla jsem se po davu a viděla jsem, že je tu narváno. Iron Man si vybudoval nějakou tu fanouškovskou základnu od té doby, do Tony oznámil, že je Iron Man. Taky se rozhodl udělat tuhle velkou celoroční akci bez nějakého pádného důvodu. Hlídala jsem si telefon, kdyby mi Natasha nebo Phil napsali něco ohledně mise. Na žádné jsem už docela dlouho nebyla, protože si je všechny vzala Natasha. Jsem ráda, že je ochotná tak dřít, ale musím přiznat, že mi trošku chybí ty chvíle, kdy můžu někomu dát pěkně přes nos. Je to opravdu zábava.

Trošku jsem nadskočila, když do vzduchu vystřelil ohňostroj. Hádám, že Tony je blízko. Stála jsem kousek od stolku, kde měl Tony něco na pití. Většinou je před velkým davem nervózní a alkohol ho uklidní. Nejsem moc ráda, že se může opít. AC/DC pak začli hrát a já jsem kývala hlavou do rytmu. Jednou jsem je potkala a byli fakt cool. Pak jsem si začala potichu zpívat, protože to bylo Shoot To Thrill. Tony přistál na stagei, načež se rozsvítila světla a holky za ním začaly tančit. Nelíbilo se mi, že byly jen v titěrných šortkách a podprsenkách, které jim uměle zvětšovaly prsa, ale všechny oči byly stejně jen na Tonym.

Tony se postavil na vyznačené místo a Jarvis z něj začal sundávat jeho oblek. Dav začal šílet, když Jarvis sundal helmu a odhalil Tonyho obličej. Usmál se a Jarvis dokončil svou práci, díky čemuž odhalil Tonyho postavu oděnou v normálním obleku a kravatě. Písnička dohrála, zatímco dav řinčel a tleskal. Taky jsem tleskala a trošku jsem i zavýskla. Tanečnice pak odešly a lidi začali skandovat Tonyho jméno. Některé tanečnice prošly kolem mě a zamračily se na mě. Zavrtěla jsem nad nimi hlavou a vrátila jsem se ke sledování Tonyho, který vypadal, že je rád, že tam stojí.

„Je super být zpátky," řekl Tony a pomalu tleskal.

„Vyhoď něco do vzduchu!" zakřičel někdo z davu. Myslela jsem, že to dávno udělal.

„Vyhodit něco do vzduchu? To už jsem přece udělal." Říkala jsem to. „Neříkám, že svět si užívá nejdelší periodu míru za poslední roky jen kvůli mně." Protočil oči a dav zahulákal. „Netvrdím, že z popela zajetí nepovstala někdy v dějinách lidstva větší metafora fénixe, to rozhodně ne." Zamračila jsem se, protože kompletně vynechal mě, někoho, kdo jeho obrázek hodně vylepšil. Vím, že bych neměla být naštvaná, ale s tím vším, co jsem pro Tonyho a tuhle zemi udělala, bych si zasloužila nějaké kredity. „Neříkám, že Strejda Sam se může opřít v křesle a pít si svůj ledovej čas, protože nikdo není dost velkej chlap, aby se mi postavil, když jsem ve své nejlepší kondici." Dav znovu zahulákal ajá jsem překřížila paže.

„Miluju tě, Tony!" zakřičela nějaká holka. Zasmála jsem se tomu, protože přesně stejně se chovaly holky, když viděly jeho otce. Jaký otec, takový syn.

„Prosím vás, tohle není o mně. Není to o vás. Není to ani o nás. Je to o dědictví. Je to to, co se rozhodneme zanechat pro naše budoucí generace. A proto se po celý příští rok poprvé od rok 1974 rozhodli nejchytřejší muži a ženy z různých národů a korporací dát hlavy dohromady a společně promyslet, jak po sobě zanechat lepší budoucnost. Nejde jen o nás." Lidi opět zahalekali a já jsem se usmála. Má pravdu. Nejde jen o nás. Jde tady o budoucí generace, které přijdou pro nás. „Co se snažím říct, pokud teda něco vůbec říkám, je, vítejte zpět na Stark Expu." Dav se zaradoval, zatímco Tony se ohlédl a podíval se mi do očí. Ukázala jsem mu palce vzhůru a on se usmál, než se podíval do země a pak zpátky do hlediště.

„Budu teď upřímný a řeknu vám, že jsem nemluvil tak úplně pravdu. Nejsem první, kdo předstoupil, aby udržel tenhle svět v bezpečí. Slyšeli jste všichni o někom jménem Agentka Gomezová?" Rozšířily se mi oči, dav se rozkřičel a začal mi tleskat. „Výborně. Protože tahle žena dře, abyste vy všichni mohli žít svoje životy. 68 let je srdcem a duší Ameriky. Zachránila lidské životy jedenáctého září, ujistila se, aby špatní lidé nezlobili a taky se ujistila, aby se ze mě stal co nejlepší muž možno. Takže abychom pořádně poděkovali, zaslouží si velký potlesk, protože je právě v zákulisí. No tak, pro Ashley!!!" zakřičel Tony, načež se dav rozdivočel. Slyšela jsem lidi skandovat moje jméno a Tony se na mě podíval s obřím úsměvem na obličeji. Nemusel to dělat, ale stejně to udělal.

„Milujeme tě, Ashley!" zakřičel nějaký chlap, což mě rozesmálo. Dobré vědět, že mě mají rádi.

„Slyšíš to, Ashley? Milují tě." Tony se usmál a já jsem zamávala rukou, aby toho už nechal. „Zpátky do práce. Nyní vám představím speciálního hosta z onoho světa, který vám vysvětlí, o co jde. Prosím, přivítejte Howarda, mého otce." Tony se otočil a došel za mnou, zatímco se začalo přehrávat video s Howardem vysvětlujícím, co je to Stark Expo. Podala jsem Tonymu jeho skleničku s alkoholem a on se napil.

„Víš, že to jsi nemusel," řekla jsem a on na mě ukázal prstem.

„Ale musel. Potřebuješ tohle uznání, všechno si to zasloužíš. Jsou naživu jen díky tobě. Jsou za to vděční," vysvětlil a položil skleničku zpátky na stoleček.

„To vím." Usmála jsem se a otočila jsem se, abych mohla sledovat Howarda. Chyběl mi jeho obličej a hlas a tak nějak všechno na něm. Otočila jsem se zpátky a viděla jsem, že Tony si něco dělal s prstem. „Co je to?" zeptala jsem se a natáhla jsem se po zařízení, které držel, ale on ho dal dál ode mě.

„Nic," řekl, než ho schoval do vnitřní kapsy svého saka.

„Pokud to je nic, proč to se mnou schováváš?" zeptala jsem se ho a on se snažil utéct očnímu kontaktu. „Tony, je všechno v pořádku?"

„Ano. Všechno je fajn. Tím si buď jistá." Podíval se na mě a usmál se. Poznala jsem ale, že je to falešný úsměv. Co se děje tak strašného, že mi to nemůže říct? V kapse mi zavibroval mobil. Vyndala jsem ho a viděla jsem zprávu od Phila, ve které stálo, že potřebují, abych někoho vyslechla. Zaúpěla jsem a vrátila jsem telefon zpátky na jeho místo. „Co je?" zeptal se Tony.

„Musím jít. Hodně štěstí s touhle věcí, a pokud se něco děje, tak já to zjistím. Nesnáším, když přede mnou něco tajíš." S úsměvem jsem ho líbla na líčko a ze zákulisí jsem doběhla ke svému autu. Vytáhnout něco z toho chlapa, co jsem měla vyslýchat, bylo těžké, ale po dvou hodinách jsem ho konečně zlomila.

Vrazila jsem do svého bytu a hodila jsem sebou na gauč. Byla jsem tak unavená, chtěla jsem jen spát. Ale telefon mi opět zazvonil, tak jsem ho zvedla. „Haló?"

„Ashley, ahoj." Byl to Tony. „Můžeš pro mě udělat takovou laskavost?" Sedla jsem si a protočila jsem oči. Tohle je laskavost s pořadovým číslem 200.

„Co ode mě potřebuješ?"

„Chci, abys se mnou zítra v 9 šla k soudu. Chtějí se mnou mluvit o tom, že je Iron Man zbraň a já potřebuji tvoji podporu. Pepper jde taky, ale tebe tam potřebuju, protože vím, že to se mnou dokážeš vyhádat. Jdeš do toho?" Podívala jsem se na svůj kalendář a viděla jsem, že na zítřek nemám nic naplánovaného. Ani na pozítří. Ani na popozítří. Vlastně nemám nic naplánované na celý příští týden. Mám opravdu hodně kamarádů...

„Fajn. V kolik mám k tobě přijít?" zeptala jsem se a zapnula jsem televizi. Projížděla jsem kanály, až jsem zakotvila na Cheaters. Hodila jsem ovladač vedle sebe a opřela jsem se, abych mohla program sledovat.

„Vlastně bych tě chtěl vyzvednout ve 4 ráno. Zní to dobře?"

„Ve 4 ráno? Ježíši, Tony, tak brzo?" zeptala jsem se ho a hodila jsem si nohy na stůl.

„Vím, že to stojí za nic, ale musíme jet soukromým tryskáčem. Trvá 4 hodiny, než tam doletíme. Takže platí?"

„Hádám, že asi ano."

„Díky, Ash. Jsi nejlepší, " zaradoval se Tony.

„Tohle mi ale dlužíš."

„Já vím," řekl, než zavěsil. Rozhodla jsem se dodívat na tuhle epizodu Cheaters, než jsem si došla pro vodu a šla jsem se trošku vyspat.

Ráno mě Tony společně s Pepper a Happym vyzvedli autem. Dojeli jsme k jeho soukromému tryskáči, který nás měl dopravit do Washingtonu k soudu. Byl to senátní výbor pro ozbrojené služby, kdo má problém s Iron Manem a kdo říká, že ho Tony využívá jenom jako zbraň.

Senátor Klepl kladívkem aby svolal soud. „Pane Starku, můžeme začít tam, kde jsme přestali? Pane Starku. Prosím." Soudce se snažil zaujmout Tonyho pozornost.

„Ano, drahý?" zeptal se Tony, nad čímž jsem protočila oči a Pepper si nahlas povzdechla. Tohle bude ještě nějakou chvilku trvat.

„Můžete mi, prosím, věnovat svou pozornost?"

„Rozhodně." Tony prosím nehraj si dneska na chytrolína. Jsme tady z nějakého důvodu.

„Vlastníte nebo nevlastníte specializovanou zbraň?" zeptal se senátor Stern. Senátora Sterna znám, ale moc ho nemusím. Jednou řekl, že jsem pro Ameriku nebezpečná. Od té doby ho nemám ráda.

„Ne, to teda ne," odpověděl Tony bezvýrazně, zatímco kamery klikaly. Samozřejmě, že je to v každé televizi.

„Opravdu?"

„Záleží, jak definujete slovo zbraň." V tomhle má pravdu.

„Zbraň jménem Iron Man."

„Dle slečny Gomezové moje zařízení do tohoto popisu nezapadá." Vytřeštila jsem oči a Senát se na mě podíval. Sklouzla jsem na židli níž. Doufala jsem, že se hned přesunou dál.

„A jak ho tedy popsala? Nebo ještě lépe, jak byste ho vy sám popsal?" Zabiju Tonyho, až se odtud dostaneme.

„Popsal bych to tak, že bych to definoval jako to, co to je, senátore."

„A to je?"

„High-tech protéza." Lidé v místnosti se zasmáli. Tedy kromě mě a Pepper. „To je... To je vlastně ta nejlepší definice, jaká může být." Prosím vás, zachraňte mě někdo od tohohle. Mám lepší věci na práci.

„Je to zbraň. Je to zbraň, pane Starku," tlačil senátor.

„Prosím vás, kdyby pro vás bylo prioritou dobro pro americké občany..."

„Mou prioritou je, abyste občanům Spojených států amerických odevzdal zbraň Iron Man." Nad tím jsem si odfrkla a Pepper do mě lehce strčila.

„Tak na to můžete zapomenout. Já jsem Iron Man. Ten oblek a já jsme jedno. Kdybych vám měl odevzdat oblek Iron Mana, musel bych vám odevzdat i sebe, což se rovná otroctví nebo dokonce prostituci. Záleží, v jakém jste státě." Snažila jsem se svůj smích zamaskovat rukou, ale Pepper si toho všimla a zamračila se na mě. „Nemůžete ho mít," řekl Tony.

„Podívejte se, nejsem žádný expert-"

„V prostituci? Samozřejmě, že ne. Jste Senator. No tak." Tony se otočil a doufal, že si s ním plácnu. Já jsem se na něj společně s Pepper jen zamračila.

„Nejsem expert na zbraně. Někoho, kdo ale je, tady máme." Zmateně jsem stáhla obočí. Kdo je ten někdo? „Chtěl bych teď předvolat Justina Hammera, našeho aktuálního primárního dodavatele zbraní." Zhluboka jsem se nadechla a překřížila jsem paže, protože nenávidím Justina Hammera. Ve zkratce - prostě jsem něco chtěla udělat, on řekl ne a pak šel, udělal to a slízl všechnu smetanu.

„Napište, prosím, do záznamu, že sleduji, jak pan Hammer vstupuje do místnosti a zajímá mě, kdy a jestli dorazí skutečný expert," zavtipkoval Tony, nad čímž jsem se usmála. Moc dobře ví, že Hammera nesnáším a kvůli tomu ho nesnáší taky. Hammer si sedl za stůl a zasmál se do mikrofonu.

„Jistě, že nejsem odborník. Na vás nemám, Anthony." Už jenom kvůli jeho hlasu jsem ho chtěla praštit „Vy jste tady to zázračné dítě. Uh, pane senátore, pokud můžu. Možná, že nejsem expert, ale víte, kdo jím byl?" řekl Hammer a s mikrofonem v ruce obešel stůl. „Váš otec, Howard Stark." Jenom při zmínce jeho jména jsem si vzpomněla na všechno, čím jsme si společně prošli.

„Vskutku otec pro nás všechny a převážně pro armádu. Myslím, že v tomhle se mnou budete souhlasit, slečno Gomezová, Vzhledem k tomu, že jste ho z nás všech znala nejlíp." Podíval se mi přímo do očí a já jsem mu věnovala nevlídný pohled. „Pojďme si to ale ujasnit. Nebyl žádné dítě květin. Byl to lev. Všichni víme, proč tady jsme. V posledních šesti měsících Anthony Stark vytvořil meč s obrovskými možnostmi. A přesto trvá na tom že je to štít. Říká nám, abychom mu věřili, zatímco se za něj schováváme." Může tohohle chlapa někdo umlčet, než to udělám sama?

„Rád bych žil v klidu, Anthony, opravdu ano. Rád bych při odchodu z domu nechal odemčené dveře, ale tohle není Kanada. Žijeme ve světě s výhružkami – výhružkami, které nebude pan Stark vždy možný předpovídat. Děkuji." Viděla jsem na Tonym, že mu došla slova, což je pro něj vzácné. Opravdu bych měla něco udělat, ale netuším co. „Bůh žehnej Iron Manovi. Bůh žehnej Americe." Hammer pak položil svůj mikrofon a posadil se zpátky na své místo. Pár lidí mu nadšeně zatleskalo, zatímco já jsem mu zatleskala pomalu a ironicky.

„To jste řekl velmi pěkně, pane Hammere. Výbor by teď chtěl předvolat podplukovníka Jamese Rhodese," zvolal senátor, což donutilo Tonyho se na mě podívat.

„Rhodey?" zamumlali jsme oba dva a podívali jsme se za sebe, kde Rhodey vešel. Kdy se ho zeptali, aby tu byl? Tony se postavil a potřásl si s Rhodeyim rukou. Podívala jsem se doleva a nikde jsem nenašla Pepper. Kam se ksakru ztratila?

„Ahoj, kamaráde. Nečekal jsem tě tady," řekl Tony, zatímco já jsem zamávala Rhodeymu, který se na mě usmál.

„Podívej se, jsem už tady, smiř se s tím," řekl Rhodey, než se oba s Tonym posadili. Rozhlédla jsem se kolem, jestli někde náhodou nezahlédnu Pepper, ale nikde nebyla k nalezení. Ta ženská je rychlá.

„Před sebou mám kompletní hlášení o zbrani Iron Man napsanou podplukovníkem Jamesem Rhodesem. A, podplukovníku, můžete prosím přečíst čtvrtý odstavec na straně 57?" požádál ho senátor.

„Chcete po mně, abych přečetl specifickou selekci z mého hlášení, pane?" zeptal se Rhodey.

„Ano, pane." Povzdechla jsem si a tiše jsem doufala, že Rhodey zvládne senát naklonit na naši stranu. No tak, Rhodey!

„Měl jsem za to, že tu budu podávat mnohem obšírnější a podrobnější svědectví."

„To chápu. Hodně věcí se dnes změnilo, takže kdybyste mohl přečíst-"

„Víte ale o tom, že přečtením jediného paragrafu vytrženého z kontextu nemůže vyjádřit souhrn mého finálního..."

„Prostě to přečtěte, podplukovníku. Je mi to jasné. Díky." Rhodey přikývl a vrhl se do čtení jeho hlášení.

„Iron Man nepodléhá žádnému odboru Ministerstva obrany, a proto představuje potenciální ohrožení národa samotného i jeho zájmů." No, tak to nám moc nepomohlo. „Dál jsem avšak pokračoval, že všechny Iron Manovy benefity vysoce převažují nad jeho nevýhodami. A že by bylo v našem zájmu-"

„To stačí, podplukovníku," přerušil senátor Rhodeyho. Dál se snažil ještě něco říct, ale senátor ho pořád přerušoval jeho myšlenkama. Protřela jsem si spánky, ze všech těch kamer mě bolí hlava.

„Nerad se zařazuju, ale ministra obrany bych bral, kdybyste mě pěkně poprosili," prohlásil z ničeho nic Tony. Zamručela jsem a potichu jsem řekla: ‚O můj bože.' Budeme tady ještě nějakou chvilku, co? „Můžeme trošku poupravit pracovní dobu."

Senátor si odkašlal. „Rád bych se přesunul, chtěl bych, s vašim svolením, ukázat fotografie, které jsou k hlášení připojené."

„Přijde mi poněkud předčasné ukazovat teď tyto fotografie laické veřejnosti," oponoval Rhodey, ale senátora to vůbec nezajímalo.

„Se vší úctou, podplukovníku, tomu rozumím. Kdybyste nám teď ty fotografie mohl popsat, byli bychom vám vděční." Rhodey pak mávl rukou, aby ukázali fotografie. První snímek byl ptačí pohled z nějakého zařízení.

„Výzvědná služba má za to, že zařízení zachycena na těchto fotografiích slouží k výrobě kopií výstroje pana Starka." Tony se překvapeně opřel o židli nad tímto objevem. Taky jsem nevěděla, že se něco takového děje. Pak něco vytáhl z kapsy a začal do toho ťukat. Co to dělá?

„Naši spojenci i místní pozemní výzvědné jednotky nám potvrdily, že v současné době je nejméně jedna výstroj s velkou pravděpodobností funkční," pokračoval dál Rhodey. Vždycky můžete Rhodeymu věřit, že řekne tu správnou věc.

Tony se pak ve své židli naklonil dopředu. „Dej mi vteřinku, kamaráde. Pojďme se na něco podívat." Pak dvakrát kliknul a hackl obrazovku, na které se ukazovaly fotografie. To u všech vyvolalo rozruch, sama jsem se předklonila víc dopředu, protože mě zajímalo, co to tam kutí. „Panečku, jsem ale dobrej. Teď už velím i vašim obrazovkám." Pak se hacknul do druhé obrazovky. „Potřebuju je. Čas na trošku transparence. Pojďme se podívat na to, co se skutečně děje."

„Co to dělá?" zeptal se senátor.

„Pokud se pořádně podíváte... věřím, že to je Severní Korea." Pak několikrát kliknul a ukázalo se video chodící robota, který pak spadl, a zbraně na něj připevněné začaly šílet.

„Můžete to vypnout? Vypněte to!" požádal senátor a Hammer se postavil a snažil se to zastavit, ale nešlo mu to. To mě rozesmálo.

„Irán." Obrazovka pak ukázala podobný koncept jako předtím, jen tentokrát robot vpálil přímo do kamery. „V tom bych žádnou hrozbu neviděl." Tony si hrál, zatímco já jsem se usmála, opřela jsem si loket o stehno a podepřela jsem si hlavu dlaní. „Není to Justin Hammer?" Pak naskočilo video, kde se Hammer snažil robota rozhýbat. „Justine, jste v televizi, hele." Viděla jsem, jak se Rhodey zakřenil na Tonyho a on mu to oplatil. Robot se chtěl otočit doprava, ale sekl se a rozpadl se. Hammerovi se pak povedlo vytrhnout kabely z obou obrazovek. Škoda, zrovna to začínala být zábava. „Jo, řekl bych, že většině zemí zbývá tak 5 až 10 let. Hammer Industries 20." Zasmála jsem se a Tony na mě mrkl. Mezitím Hammer přispěchal k mikrofonu.

„Rád bych poznamenal, že pilot přežil," vysvětlil Hammer, ale neodstranilo to fakt, že i on se pokusil oblek Iron Mana napodobit.

„Myslím, že tím chce říct, že jsme skončili," řekl senátor a postavil se. „Myslím, že tady není žádný důvod..."

„Pointou je, že nemáte zač," řekl Tony a mě se pozvedl koutek.

„Za co?"

„Že za vás všechny zastraším. Funguje to. Jsme v bezpečí, Amerika je zajištěná. Chcete můj majetek? Ten mít nemůžete. Ale udělal jsem vám velkou laskavost," chrlil ze sebe Tony a postavil se ke mně čelem. „Úspěšně jsem privatizoval celosvětový mír." Lidi mu pak začali tleskat a on rukama udělal znamení míru. Protočila jsem si zápěstí a sama jsem mu zatleskala. Nasadil si sluneční brýle a poslal vzdušný polibek senátorovi. Rhodey zavrtěl hlavou, než mě Tony popohnal, abychom společně odešli.

„Vedl jsem si dobře?" zeptal se Tony a přehodil přese mě paži, zatímco mě vedl ven k autu, kde čekal Happy.

„Vedl sis líp než dobře." Usmála jsem se a udělala jsem několik posledních kroků k autu.

„Skvěle. Pojeď ke mně a můžeme si zadrbat o Hammerovi," řekl jako nějaká puberťačka.

„Oh, jak já miluju drby," odpověděla jsem sarkasticky a nastoupila jsem do auta. Něco mi ale říkalo, že Hammera brzy zase uvidím.  

⭐⭐⭐

Teď vás čeká hromada kapitol zaměřených na Iron Mana 2, doufám, že se těšíte. 😍

A nebojte, Steve se brzy vrátí. 😊

Co vy a drby? 👀

Snad se zase uvidíme brzy, další kapitola je kratší, takže by mělo být mnohem jednodušší ji přeložit! ❤️