Stále jsem musela přemýšlet nad tím, jestli byl dobrý nápad se do takové teorie vůbec pouštět. Doufám však, že ji Thor potvrdí. Pokud ne on, kdo jiný? Pokud na Antarktidě nic nenajdeme, budou mě mít za šílenou. Mohla bych přijít o práci?

Hlavní však nyní bylo, že jsem se v Avengers Tower, v pokoji pro hosty, pohodlně vyspala a probudila se až v jedenáct ráno.

Moje nálada se rychle střídala mezi pozitivní, kde jsem své teorii velice věřila s pesimistickou, kde jsem si chtěla nafackovat za to, že mě to vůbec napadlo. Pravda ale byla, že jsme vážně něco našli. Jenom zatím nejde potvrdit, o co se jedná. Oblékla jsem se a podívala se na sebe do zrcadla. Možná teď jako Avenger dostanu i vlastní uniformu. Jak by moje uniforma mohla vypadat? Netuším. Uchechtla jsem se, možná bych si neměla dělat takové naděje. Celé tohle je velká náhoda a brzy to skončí.

Vylezla jsem ze svého propůjčeného pokoje a vesele si to štrádovala po Avengers Tower až do obrovského obýváku, kde se včera vše událo. Vešla jsem dovnitř a k mému údivu všichni členi Avengers byli již uvnitř. Než jsem stihla cokoliv říct, místností se ozval křik.

„Překvapení!" Vykřikli. Vylekaně jsem ucukla a nechápavě se na ně koukala. Někdo dokonce vystřelil konfety.

„Já nemám narozeniny." Nechápavě jsem oznámila a pomalu k nim šla.

„Přivítání nového člena Avengers." Řekl Kapitán a široce se na mě usmál. Trochu jsem na všechny pořád zaraženě koukala. Po této misi je stejně opět opustím, proč se namáhat s konfetami? Moment vážně to byla S49, kterou Tony držel v ruce a ze které předtím vystřelil konfety?

„Uhm..Děkuju." Řekla jsem upřímně a nakonec zvládla vykouzlit i menší úsměv. Nikdy jsem nevěděla, jak se v těchto situacích chovat. Tony odhodil svou zbraň na gauč a pár kroky přišel blíže ke mně.

Nastavil mi ruku na highfive.

„Kdo při tvém příjezdu říkal, že budou mít Avengers nového člena?" Řekl vítězně a otočil se se svým úsměvem na ostatní. Plácla jsem si s Tonym a se smíchem zakroutila hlavou.

„Myslel jsi to ironicky!" Upozornila jsem ho a on se zamračil.

„To nevíš." Mrknul na mne a já protočila oči.

„Jo a jako dárek pro tebe jsme ti společně navrhli uniformu," řekl Stark a potom jsem uslyšela Kapitánovo odkašlání. „fajn tak ji navrhl Kapitán s Visionem. Taky jste mohli nechat kousek toho kreditu nám všem." Protočil očima a Steve se usmál. Překvapeně jsem se podívala na Visiona. Zrovna od něj bych něco takového nečekala. Neměli jsme možnost se pořádně ani poznat.

„Doufám, že se ti bude líbit." Usmál se na mne.

„Určitě bude." Přikývla jsem a myslela, že ji ihned vytáhnou a nechají mě si ji vyzkoušet. To se a chvíli jsme tam pouze potichu stáli.

Z našeho trapného ticha nás vyrušil Fury, který se objevil ve dveřích výtahu. Všechny nás sjel svým jedním okem až zakotvil na mně.

„Zdravím vás," pozdravil všechny a poté se rozešel směrem ke mně. „tohle ti navrhli. Chtěli abych to přivezl." Řekl a podal mi poměrně velkou krabici. S díkem jsem ji přijala a nakoukla dovnitř.

„Na co čekáš? Jdi si to vyzkoušet!" Popostrčil mě Steve k jedním dveřím a já ho ihned poslechla. Popoběhla jsem a již za chvíli jsem se ocitla v malé místnosti. Pracovna? Nevím, něco to bylo.

Vyndala jsem z krabice svou uniformu a jediné na co jsem se zmohla zmoct bylo wow. Byla tvořena z černé upnuté látky, nelišila se moc od uniforem ostatních agentů. Taška obsahovala pásky s pouzdry na zbraně a různé nože. Na uniformě se nacházelo několik stříbrných detailů. Co mě však překvapilo nejvíc byla poslední věc nacházející se v tašce. Plášť? Oblékla jsem si poslední kus oblečení, nebyl to plášť. Ne tak docela. Druh kabátu? Ztrácené rukávy, které nesymetricky končily u loktů, tmavě modrá, skoro černá látka končila v půlce stehen. Kabát měl kapuci, která vrhala stín do mého obličeje.

Nepatřilo to k nejnenápadnějším kostýmům, ale musela jsem uznat, vypadat úžasně. Podívala jsem se na svůj odraz v zrcadle a pousmála se.

Cítila jsem se jako Silver Stalker, jako člen Avengers.

S úsměvem na tváři jsem vyšla ven a čekala na reakce ostatních. První přišla od Tonyho.

„Nepoznal bych tě." Pronesl a já se podívala na zem a poté na svoje oblečení. Vážně jsem vypadala jinak.

„Máme podobný boty." Ozvala se Natasha a já se zasmála. Vážně byly téměř identické. Moje měly vyšší platformu.

„Vypadáš skvěle." Ozval se Steve a já mu věnovala vděčný úsměv.

„Děkuju," řekla jsem a podívala se na Steva a Visiona. „líbí se mi." Dodala jsem.

„Zbraně si vezmeš v quinjetu. Nechtěl jsem je dávat k tomu." Řekl monotónně Vision. Pouze jsem přikývla. Fury přerušil moji radost z nového kostýmu a odkašláním si získal naši pozornost.

„Konec zábavy. Jeďte na základnu a jeďte prověřit teorii Moonové," otočil se na mne. „doufám, že máte pravdu." Zněl přísně. Nasucho jsem polkla a pouze přikývla.

„Barton pilotuje." Oznámil nám a nakonec odešel s větou, že letadlo čeká na střeše základny. Všichni jsme na sebe chvíli koukali.

„Nechtějí nás poslat na Antarktidu v tomhle, že ne?" Ukázala jsem na svou novou uniformu. Látka byla pevná, ale nevypadala, že by mě dokázala uchránit před velkým mrazem.

„Netuším." Odpověděla Wanda a nakonec se všichni rozešli k výtahu, který nás měl zavést do garáží.

Po pár minutách jízdy jsme se dostavili do základny a každý z Avengers se rozešel do pokojů pro své uniformy. Já se také rozešla do pokoje. Tam mě čekalo připravené termo oblečení a já se nad tím musela usmát. Svlékla jsem si uniformu a oblékla si termo. Přes to jsem si poté navlékla uniformu zpátky. Pořád jsem moc nevěřila, že mě jenom tohle udrží v teple, ale možná bych měla technologii S.H.I.E.L.D věřit víc. Mezitím jsem si stihla sáhnout i do tašky pro pásy na zbraně. Dva okolo stehen, jeden okolo pasu. V botě se nacházelo pouzdro na jeden menší nůž. Musela jsem se usmát, tři pouzdra na zbraně a dva nože. I přesto, že mám být pouze pronásledovatel, zbraněmi jsem byla vybavená dobře. Poté jsem se jako první vrátila zpět. Opřela jsem se o zeď a čekala na ostatní.

Agenti co kolem mě procházeli, si mě se zájmem prohlíželi. Musela to být v S.H.I.E.L.D žhavá novinka. Musela jsem vypadat zajímavě. Po chvíli přišla jako první Scarlet Witch ve svých tradičních kalhotách a bundě. Trochu jsem si říkala, že jsem mohla mít něco podobného místo bojové uniformy. Ale přece jenom, pořád jsem byla vycvičený agent.

Usmála jsem se na ní a Wanda se opřela vedle mě, vedly jsme krátkou konverzaci. Poté již došli postupně všichni. Steve, Tony, Natasha, Thor, Vision, Clint a Sam, všichni.

Nastoupili jsme do quinjetu, za jehož knipl usedl Clint. Na všechny se zašklebil.

„Dámy a pánové. Vítám vás na letounu S22. Doufám, že si naše služby během letu na Antarktidu užijete a budete dál cestovat s naší cestovní kanceláří S.H.I.E.L.D." Oznámil nám do reproduktoru a všichni jsme se zasmáli. Letoun začal vzlétat, ale Clint ještě neskončil.

„Pokud budete mít jakýkoliv problém. Můžete se s ním obrátit na naše ochotné letušky, Black Widow, Scarlet Witch a Silver Stalker. Přeji vám příjemný let." Řekl a my se na sebe podívaly. Hned potom se začaly smát. Mezitím letoun vzlétl a my letěli směr Antarktida. Ještě před týdnem jsem byla v horkém Egyptě a teď letím do země ledu.

„Stalkerko, dal bych si pití." Křiknul Stark na mě a já ho zpražila pohledem.

„Pití podáváme až za čtyřicet pět minut." Řekla jsem sladkým hlasem, který jsem slýchávala u letušek. Několik lidí se pobaveně zašklebilo a já byla ráda, že nemusím vstávat.

Cesta trvala dlouho. Bylo to půl světa cesty. Chvíli probíhala konverzace, chvíli ne. Thor mezitím opravdu potvrdil, že Loki je ledový obr. Potvrdilo to moji teorii. Chvíli před přistáním Kapitán vstal a začal rozdávat rozkazy.

„Obklíčíme ho. Já, Stark, Sam, Vision, Wanda a Clint budeme stát kolem toho.. paláce?" podíval se na blížíce pevninu. „Thor půjde dovnitř a pokusí se ho nenásilně dostat ven." Ukázal na Thora a ten kývnul na souhlas. Snad nesází Kapitán na sourozeneckou lásku? Ti dva nevypadali, že by spolu měli nejlepší vztah. Potom se podíval na mě a Natashu.

„Vy dvě tady zůstanete a v případě nouze, střílejte." Odpověděl pouze a já se zamračila. Vážně tady zůstaneme jenom tak? I Natashe se to moc nelíbilo, ale ani jedna nic nenamítala.

„Jdeme." Řekl Steve a vyskočil z letadla. Tony v obleku vyletěl, stejně tak Thor a Vision s Falconem. Clint se nechal snést od Tonyho.

„Na vezmi si to. Mají to všichni. Můžeš se s tím domlouvat." Podala mi něco ve tvaru naslouchátka. Bez řečí jsem to přijala a nasadila si ho na ucho. Ihned jsem slyšela několik hlasů, kteří se mezi sebou domlouvali.

„Tak proto vždy víte, kde, kdo je." Chápavě jsem přikývla a ona se usmála.

Zasedly jsme k řídícímu pultu a každá z nás si vzala na starost jedny křídelní zbraně. Na akademii jsme se to učili ovládat, takže by snad neměl být problém. Matně jsem slyšela rozhovor mezi Lokim a Thorem. Vlastně jsem slyšela pouze to, co odpovídal Thor. Opravdu to tedy byl Loki. Nevím, jestli jsem měla být ráda nebo ne.

„Je konec. Jsme tu všichni. Tvoje sídlo je obklíčené, Loki. Nemáš kam utéct."

„Hulk tu není."

„Proč to děláš?"

„Loki!"

Stále jsem slyšela útržky z jejich rozhovoru, ale nedokázala jsem si domýšlet Lokiho věty. Jistě se jako vždy tvářil nad věcí. Tak jak to on vždy dokázal. Viděla jsem ho sice jenom v televizi. Když se pokoušel ovládnout svět, byla jsem v prváku. Pouze čtvrťáci byli povoláni k tomu, aby pomáhali Avengers zabezpečovat ulice. Já mohla pouze sledovat televizi, a už tehdy mě to štvalo.

„Matka by ti řekla to samé, co já."

„Vychovávala tě!"

„Vyrůstali jsme spolu. Jsme bratři!"

Opět další útržky z jejich rozhovoru. Nyní jsem už neměla vážně tušení o čem Thor a Loki mluví. Nejistě jsem se podívala na Natashu a ta si nyní držela svůj vážný výraz.

Jediné, na co jsme čekaly byl povel, povel ke střelbě. Pokusila jsem se nasadit stejně chladný výraz jako měla Black Widow, ale já nebyla ona. Jediné, na co jsem se zmohla, byl zřejmě výraz bez emocí. Spokojila jsem se s tím.

„Co s tím má společného Stark?"

„Ten tě nenašel."

A teď se asi baví o tom, kdo ho našel. A nechcete si i říct svoje rodinné problémy? Nějaké vzpomínky z dětství? Začínalo mě to unavovat. I tak jsem se snažila držet stále vážný výraz, i když to už bylo těžší. Prst jsem držela lehce přiložený na červeném tlačítku a čekala na povel, který snad nenastane. Z mého nudění mě vytrhl Thorův hlas, který jasně dával povel mě, ne však ke střelbě.

„Loki chce mluvit se Silver Stalker. Potom s námi půjde dobrovolně."