Odemknu dveře od bytu. Cítím se strhaný. Víc než kdy jindy.
Dneska nám dali na natáčení dost zabrat.
"Riley! Jsem doma!"Zvolám.
Nemůžu se dočkat až zase ucítím její teplo a vůni. Strašně tu ženskou miluju. Myslím, že bych pro ní zemřel.
Ano! Zemřel.
Vcházím do obýváku. Na stolečku leží divný předmět. Sedám si na gauč a sáhnu po podivné tyčince.
Pořádně na to zaostřím. A v tom se mi naskytne pohled na dvě překřížené čarky.
V tu chvíli mi to dochází.
Riley je těhotná. Čekáme dítě. Spolu. Budeme rodina.
Ale...jakto? Jak....Dávali jsme si pozor.
"Ahoj."Špitne někdo.
Zvedám pohled od těhotenského testu.
Stojí tam pouze v mém županu, ve tváři má vepsaný stud a v očích strach.
"Ahoj."Odpovím jí.
Pár rychlými kroky přechází ke mě a stahuje ze ručník.
Nečeká než něco namítmu, beru můj obličej do dlaní a daruje mi vroucný polibek. Dlaněmi jí sjedu přes holá záda a polibek jí oplácím.
***
Pohladím jí po vlasech.
"Proč jsme to teď udělali?"Zeptám se přihlouple.
"Nelíbilo se ti to?"Posmutní.
"Samozřejmě, že ano! Moc se mi to líbilo."
"A dělali jsme to teď, proto, protože pak budu tlustá a ošklivá a nebudeš mě chtít."Ujasní.
"Takže....Počkej...Ty jsi to dítě necháš?!"Obličej se mi rozzáří úsměvem.
"Nejspíš ano...Ještě si to potřebuji nechat pořádně projít hlavou, ale asi ano."
Vidím v její tváři zmatek. Chápu to. Je jí jen dvacet. Je tobtěžké rozhodnutí.
"Jsem tu s tebou. Pro tebe. Jsem tu od toho, abych ti pomohl. Vždycky mi můžeš říct všechno. Jen před sebou nesmíme mít žádné tajnosti, ano?"Přitáhnu si jí k sobě blíž a políbím jí do vlasů.
"Nebudeme..."Zašeptá.
~~~~~~~~~~~~~~
Omlouvám se, že je to tak krátké...